Pro inspiraci si Tomáš Veselý dojel loni na Seč. Tenkrát ještě nevědomky, jako brigádník k vleku. Dnes už je z něj společně s bratrancem Vítkem Veselým podnikatel. Oba jsou ze Skalice, oba se zadlužili, ale oba také sdílejí stejnou radost. Jako první přivedli do Jihočeského kraje wakeboarding. Na speciálním prkně můžete brázdit hladinu pískovny v kempu Karvánky u Soběslavi.

Wakeboarding v kempu Karvánky. Zatímco na molu se skupinka mladých lidí z Českobudějovicka baví výkony kamaráda ve vodě, Tomáš s Vítkem ho sledují a novinku představují. „Tenhle sport je úplně pro všechny, stačí aby se dítě udrželo a může jezdit," ujišťuje Tomáš, i když oba přiznávají, že pády bolí.
„Žádnou průpravu nepotřebujete, ale máme hranici deseti let. Mladší děti musejí přijít s rodiči," upřesňuje Vítek s tím, že podmínkou pro všechny je také helma.


Jízdu na prkně si u nich vyzkoušel už i pětašedesátiletý rybář. Kluci ale chtějí posunout možnosti i jiným směrem než jen rozevírat nůžky věkových hranic. Jednak připravit kurzy pro školáky, ale i pro vozíčkáře. Jejich kamaráda před třemi lety postihla životní tragédie a zůstal na vozíku. Ani on není bez šancí si wakeboarding vyzkoušet.
„Má speciálně upravené vozíčkářské prkno a už jsme tady s nim něco zkoušeli. Chtějí vytvořit partu vozíčkářů a že by se tady u nás učili. Takže ani v tomto není omezení," přibližuje plány starší z dvojice, sedmadvacetiletý Vít, zatímco z hladiny na nás chlístne mohutná sprcha.
To Antonín Dvořák brzdí. Stejně jako na sněhu hraní, čímž před sebou valí vodu. Je vidět, že na tomto prkně nestojí poprvé, a tak si podobné frajeřinky může dovolit.

„Jezdím sem od otevření, tedy měsíc. Předtím jsem jezdil i jinde, ale já jsem spíš kitebording. Vlek má výhodu, že nemusí foukat vítr, tudíž si den můžete lépe naplánovat a nemusíte hledat vhodné podmínky," říká Antonín. A srovnává: vlek je fyzicky náročnější než zmíněný drak. Bolet vás budou hlavně ruce, pět minut na laně je až až, pak i statný chlapík jde odpočívat.
Na druhou stranu ve vás jízda vyplaví spousty příjemného adrenalinu. „Hlavně při skocích, to je obrovská radost, takže je to i emotivní sport, ale hodně i bolí. A v tom je ten adrenalin," připouští Antonín, který patří ke zkušeným a výskoky se nešetří.

Markéta Baszczinská s Ditou Kupkovou již také na prkně nasbírali zdárně ujeté metry. Přesto předvedou i úskalí, se kterým je hlavně v začátcích nutné počítat. Pádem se vám totiž prkno neodepne a vy se zmítáte ve vodě se spoutanýma nohama. Naštěstí vlekař z vás nespouští oči a vyšle za vámi tažné lano.
„Ale je to úžasný sport, určitě chci zkoušet nějaké triky a do budoucna zkusit i kite," plánuje si Dita.

Než poprvé naskočíte na hladinu, Tomáš (23) s Vítkem vám poradí: hranit, ale nestát na zadní noze. Snažit se celou svoji váhu přenést na celé prkno. Není třeba se bát, že se s vámi prkno proboří do vody, krásně vás ponese, protože má velký vztlak. Zní to jednoduše, vypadá to jako velká legrace, ale jako každý sport se musí občas trénovat.
Provozovatelé vleku na Karvánkách vás vstříc novému dobrodružství na hladině pískovny vybaví prknem i vším potřebným. Zaplatíte si určitý čas a o cenu se podělí všichni jezdci ve skupině.