Expozice o husitech si musela počkat až na rok 1972. Šlo tehdy patrně o nejmodernější expozici v Čechách, která se touto dobou zabývala.
Historie budovy ale sahá do podstatně dřívější doby.

Postavena byla na přelomu 15. a 16. století, snad na místě tří měšťanských domů. Celá stavba s pozdně gotickým sálem, takzvaným palácem, byla dokončena v roce 1521. Tvůrcem stavby by měl být architekt a kameník Wend Roskopf, snad ze Zhořelce, i když další pramen uvádí jako jeho původ Lužici.

Vnitřní úpravy pro úřad se provedly v roce 1656. Královská města si na svých radnicích hodně zakládala. Také v Táboře tedy šlo o stavbu velké důležitosti a bývalá radnice se dnes řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v Čechách.

Do hlavních radničních kanceláří v patře se vstupovalo po schodišti a kamenném ochozu. Velký sál vznikl odstraněním větší části původního druhého patra.

Svou výzdobou lahodí oku dodnes, a dokonce nese stopy i humoru a ironie předků. K postavičce muže s nahou zadnicí se váže bajka o rozzlobeném staviteli síně, který se tímto způsobem mstil radním za jejich lakotu, s níž odměňovali jeho práci.

Ve druhé polovině 17. století byla budova barokně upravena podle projektu Antonia de Alfieriho. Za svou dnešní podobu vděčí architektu Josefu Niklasovi, který se v roce 1878 pokusil vrátit budově její pozdně gotický styl.

Zruinovaný účet

Tradiční městská samospráva, budovaná od 15. století, ukončila svou činnost císařským nařízením z roku 1788, kdy ji začal postupně nahrazovat takzvaný regulovaný magistrát.

Jeho nejvýznamnější osobností byl purkmistr Martin Kopecký, jenž se zaloužil o rozvoj základního školství. Neblaze se do historie zapsal po svém téměř třicetiletém úřadování pukrmistr Kašpar Waltera. Zanechal po sobě rozvrácené hospodaření.

Jako první si starostovskou kancelář po obnovení městské samosprávy zabydlel v roce 1850 koželužský mistr Jakub Zeis, pod jehož vedením získal Tábor roku 1862 městské reálné gymnázium a o čtyři roky později i zemské hospodářské učiliště.

Za jeho působení v čele města zastupitelé sestavili i vůbec první městský rozpočet a došlo na první hloubkovou kontrolu účtů. Na druhé straně dopustilo tehdejší vedení města ničení stavebních památek v historické části.

(Zdroj: Kniha o městě Tábor)

Dále si můžete přečíst článek Archeologové zkoumají muzeum, který najdete ZDE.