VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nechtěla k nim jezdit pouť. Tak založili tradici festivalů

Bechyně - Přehlídka divadelních souborů Divadlo v trávě a Festival dechových hudeb těší Bechyňské už 25 let. Na jejich začátku přitom stála nechuť kolotočářů chystat Bechyňským pouť.

19.6.2017
SDÍLEJ:

Divadlo v trávě.Foto: Deník/Alena Šatrová

Při nejlepších ročnících se návštěvnost festivalu dechovek přehoupla i přes tisícovku návštěvníků, v případě divadelní přehlídky pak atakovala čtyři stovky.

Jak uvedl jejich organizátor Štěpán Ondřich, jenž před dvanácti lety převzal pomyslné žezlo z rukou Josefa Brůčka, festivaly se během let značně proměnily.

„Vidět je to hlavně na Divadle v trávě, které začínalo jako přehlídka neprofesionálních divadelních souborů. To už dnes neplatí, jedná se totiž o přehlídku toho nejlepšího, co se na české divadelní scéně urodilo,“ zdůraznil Štěpán Ondřich.

Divadlo v trávě a Festival dechových hudeb: o těchto již čtvrt století existujících přehlídkách jsme hovořili s Josefem Brůčkem, který stál u jejich zrodu.

Josef Brůček.Jak to tedy vlastně všechno začalo?
Ono se to moc neví a málokdo si to dnes přiznává, ale Festival dechových hudeb vznikl především proto, že k nám nechtěli jezdit kolotočáři na pouť. Měli už prostě všechno obsazené.

Dokonce jim tehdy město dalo možnost, aby si u nás na měsíc bez nájmu odstavili svoje vybavení, ale i tak to nevyšlo. Slíbili, podepsali, ale nakonec stejně nepřijeli. Tak jsme začali s festivalem. A měli jsme úspěch.
V podstatě Kubešova Soběslav na nás navázala teprve po několika letech. Dnes je z ní ale už monstrakce, které nemůžeme a ani nechceme konkurovat.

Oproti tomu Divadlo v trávě byla moje srdeční záležitost. S přehlídkou jsme začali kvůli oživení klášterní zahrady. Ze začátku jsme zvali v podstatě každého, kdo měl zájem přijet. Ale pak se nám například stalo, že jeden soubor, který nebudu jmenovat, přijel s inscenací Jiráskovy Lucerny.

A v celé té krásné klášterní zahradě si nedali práci s tím, aby našli lípu, o kterou by se mohlo bojovat. Místo toho přehodili přes jednu z lamp maskovací síť a vydávali ji za lípu. Prostě nechtěli nikam moc daleko chodit. No už si u nás znovu nezahráli. Takhle jsme totiž vážně nechtěli, aby to vypadalo.

Dnes už si Štěpán Ondřich, který to před dvanácti lety převzal po mně, divadelní soubory předem vybírá a cíleně oslovuje.

Autor: Jiří Dintar

19.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Veselská pískovna.

Veselský EPPI maraton podpoří lidi s epilepsií

Abstraktní dílo současné sochařky a grafičky Moniky Immrové vystavuje českobudějovický dům umění. Autorka se soustředí 
na elementární tvary.

Abstraktní dílo Moniky Immrové nepotřebuje názvy

Budějovičtí studenti zazpívají ve Vatikánu i papeži

České Budějovice – V Chrámu svatého Petra ve Vatikánu zazpívají 28. září studenti z českobudějovického Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka (GJVJ).

Ochutnejte dobroty a pomozte

České Budějovice – Vybrané pochoutky známých mezinárodních kuchyní ochutnejte v rámci akce Podpořme Arpidu s chutí.

Poslední rozloučení na Táborsku

Táborsko - S kým se naposledy rozloučíme:

Startovací byt nabídnou učitelům a lékařům

Mladá Vožice - Nabídkou bydlení ve startovacím bytě se Mladovožičtí chystají přilákat do města potřebné učitele či lékaře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení