Preferujeme převedení pozemku do vlastnictví města a souhlasíme s dalším posudkem odborníka, který řekne, jakou má hodnotu. Areálem Komora se zabývali zastupitelé, ale coby poskytoval šedesátimilionové dotace také výbor Regionální rady Jihozápad.

S návrhem na další posudek přišla strana majitelky pozemků. Podle starosty Jiřího Fišera budou hledat všeobecně respektované vysokoškolské pracoviště.
„Výsledek by pak byl pro obě strany uznatelný a myslím, že to by mohla být cesta, jak se dobrat objektivního náhledu na hodnotu pozemků,“ uvedl Fišer.

Tábor chce kupovat metr půdy za cenu v místě obvyklou, tedy za 200 korun, zatímco protistrana chce prodávat za 500 korun. Najdou obě průsečík, který by byl průlomem v dlouho očekávaném majetkoprávním vyrovnání? Ostatně čeká na něj také poskytovatel dotace, i když má s Tábor zatím svatou trpělivost. „Na základě aktuálního stavu projektu můžeme za Úřad Regionální rady konstatovat, že projekt plní podmínky udržitelnosti a nehrozí odebrání dotace,“ vzkazuje do Tábora mluvčí ROP Jihozápad Radek Polák.

Daleko menší trpělivost má zastupitel Ladislav Šedivý z KSČM. Ten se obává, že téměř stomilionová oprátka (Komora vyšla na zhruba 92 milionů) se kolem krku radnice stále více utahuje.

„Možnost vrácení dotace nabývá stále jasnější konturu. A to i přesto, že se situaci snažil bagatelizovat právník města z renomované kanceláře,“ říká.
„Ten zhruba uvedl, že máslo na hlavě má vzhledem ke zpackané smlouvě s Jindřiškou Jahnovou jak město, tak Regionální rada, která dotaci poskytla přesto, že projekt neměl potřebné parametry,“ vysvětluje Šedivý.

Na tom, že je prvotní smlouva špatná, se dnes shodují všichni. Chybí v ní totiž závazek, že majitelka pozemky prodá. Místo toto jí poskytla prostor i k vypovězení nájemní smlouvy, což se záhy stalo. Majitelka pozemků ale se stavbou jako takovou souhlasila, byť za nevýhodných podmínek. Z pronájmu získávala dvě koruny za metr. Smlouva se rodila pod tlakem, Tábor potřeboval stavět, aby stihl MS v cyklokrosu v roce 2010.