VYBERTE SI REGION

Muzeu turistiky končí smlouva. Klub bude jednat o jejím prodloužení

Bechyně - V polovině roku 2006 se veřejnost poprvé podívala do Muzea turistiky. Po deseti letech mu končí pronájem synagogy. 

26.1.2016
SDÍLEJ:

Muzeum turistiky Bechyně. Autor: Alena Šatrová

Deset let uběhlo jako voda a turistům v Široké ulici končí pronájem synagogy, v níž v létě 2006 otevřeli vůbec první a dosud jediné samostatné muzeum zaměřené na turistiku. Opravený objekt Židovské obce v Praze, který svého času využívali pro své muzeum také zdejší dobrovolní hasiči, by dál měl lákat návštěvníky lázeňského města na expozici vztahující se k turistice a historii klubu.

Co je Matana:
Akciová společnost, již založila Židovská obec Praha, která je jejím jediným akcionářem. Posláním Matany je efektivně hospodařit s majetkem, zajistit údržbu, zhodnocení a rozvoj majetku obce. Z příjmů zajišťovaných výběrem nájemného židovská obec financuje své sociální, kulturní a společenské aktivity. Důležitou činností Matana je péče o více než 250, většinou památkově chráněných židovských hřbitovů a řadu synagog a dalších budov.
Patří jí také synagoga v Bechyni s expozicí turistiky. Návštěvník získá přehled o historicky významných místech, stezkách, chatách, jež klub vlastnil před rokem 1948, o hradních zříceninách i turistickém značení z přelomu 19. a 20. století. Z dokumentů si přečte o významných osobnostech, které se zasloužily o českou turistiku, prohlédne si sbírku odznaků, turistické průvodce z 19. – 20. století, prvorepublikové mapy a další.

Jednání o prodloužení pronájmu ještě nezačala, do vypršení desetileté smlouvy ale zbývá už jen půl roku. „Určitě máme zájem v pronájmu synagogy pokračovat. Už proto, že jsme koupili 
i sousední dům a za pomoci evropských grantů ho už z jedné třetiny opravili a plánujeme, že muzeum rozšíříme do prvního patra tohoto domu. Kdybychom se tedy s židovskou obcí nakonec nedohodli, expozici přestěhujeme do vlastního prostoru," ujišťuje generální sekretář klubu turistů Mojmír Nováček o zachování muzea v Bechyni.

Ačkoli návštěvnost menšího muzea nedosahuje představ turistů, pro Bechyni by jeho uzavření znamenalo ztrátu turistů.
„Doufám, že jednání dopadnou dobře, protože muzeum je jedním z turistických cílů," potvrdil starosta města Pavel Houdek. Radnice finančně muzeum sice nepodporuje, ale turistům pomohla například při budování stezky kolem řeky Lužnice.

Nové smlouvě o pronájmu by nemělo stát nic v cestě. Důležitá bude cena. Dosud klub turistů zaplatil jednorázové desetileté nájemné kolem 200 tisíc a čestný předseda klubu Jan Havelka věří, že se suma nebude příliš měnit a že nájem prodlouží o dalších 10 let. Nakonec ani Matana nemá zájem, aby bechyňský objekt zůstal prázdný. „V tuto chvíli jiné využití neplánujeme. Takže pokud bude mít klub turistů zájem ve spolupráci pokračovat, tak vstoupíme v jednání a není důvod nájem ukončit," potvrdil ředitel společnosti Matana Martin Turek.

Jedinou skvrnou na kráse muzea tedy zůstane jen jeho návštěvnost. Oproti roku 2014 sice neklesla, ale ani nevzrostla.
„Spokojeni nejsme, muzeum nikdy nepokryje všechny své náklady, ale pokud pokryje jejich polovinu, tak nám odvede dobrou propagaci, kterou bychom museli řešit. Jenže potřebujeme udělat změny, například přejít na digitalizaci modelu rozhleden, abychom mohli mapu doplňovat, což vychází asi na dvě stě tisíc. Zhruba polovinu svých nákladů sice muzeum pokryje, pokud ale neuděláme změny, na které už potřebujeme dotace, návštěvnost nezvýšíme," připouští Jan Havelka s tím, že by se rádi pustili do rekonstrukce další části vlastního domu vedle synagogy. Ten využívají pro zázemí muzea.

Oprava hřbitova

Židovská obec má v Bechyni ještě starý židovský hřbitov, na němž již několik let postupně renovují náhrobky.
„Každý rok s ohledem na finanční možnosti zvládneme opravit tak deset až patnáct náhrobků, uvidíme, kolik peněz budeme mít pro letošní rok, ale další etapu nápravy v Bechyni plánujeme. Celkem jich tam máme necelé dvě stovky," upřesňuje majetek v Bechyni vedoucí správy budov a hřbitovů Mojmír Malý.

Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším svého druhu v republice. První zmínky o něm jsou datovány do roku 1636. Ty zcela nejstarší – hřbitov v Praze a Kolíně vznikly na počátku 15. století.
Například v roce 1715 žilo ve městě 89 Židů. Většina z nich bydlela v centrální části města jako bylo náměstí nebo dnešní Libušina a Široká ulici, kde bývalá synagoga jejich přítomnost připomíná.

Autor: Alena Šatrová

26.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jak vidí Němci Čechy: Čerpají unijní peníze, uprchlíky nechtějí

Češi a jejich země nejsou v německém tisku hojným tématem. Kromě sportovních rubrik Česká republika zaujme německá média výjimečně. O Češích pozorný německý čtenář novin ví jen to, že nechtějí přijímat uprchlíky – v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Jejich ministr financí Andrej Babiš je miliardář, který stojí ve střetu zájmů kvůli čerpání dotací pro své firmy, jež by měl zároveň jako ministr kontrolovat.

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Zemětřesení umíme spustit, ale nikoliv zastavit

Rozhovor s předním českým seismologem Janem Zedníkem o tom, kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy, proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat a jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies