Začalo to nenápadně. Nejdříve únava, pak teplota, nakonec zvracení. 
V nemocnici třináctiletý Vilém Zářecký skončil téměř na celé prázdniny. Na vině byla klíšťová encefalitida.
     „Zrovna bylo krásně a já musel ležet v nemocnici," vybavuje. Mnohem horší vzpomínky mají rodiče. 
„V prvních dnech nás téměř nevnímal a většinu času byl napojen na kapačky, aby měl alespoň nějakou výživu," říká matka Petra. Léčba trvala pět týdnů. Ještě ale následujícího půlroku se Vilém musel vyhýbat fyzické zátěži.    „Dnes už opět chodí na výlety a hraje 
i fotbal, jen musí častěji odpočívat," dodává matka.
    

Encefalitida:
Klíšťová encefalitida je infekční virové nebo bakteriální onemocnění napadající mozek a mozkové blány.

Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat, přičemž přirozeným rezervoárem virů jsou zejména hlodavci.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy bývá 7 až 14 dnů, může být však i měsíc.

 Obecně lze říci, že průběh nemoci je komplikovanější u dospělých než u dětí.

 Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty. V horším případě může mít těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, poruchami motorické koordinace a podobně. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu.

Jedinou léčbu představuje podávání vitamínů a léků tlumících sekundární projevy nemoci a klid na lůžku. U závažných případů se podává interferon.

Podobné zkušenosti 
s klíšťovou encefalitidou má Renata Vaňková z Tábora. „Únavu, kterou jsem delší dobu pociťovala, jsem přikládala pracovnímu vypětí, teprve když jsem dostala horečky a zvracela, tak jsem došla k lékaři. Večer už jsem byla v nemocnici a pustili mě až za měsíc. Kdybych věděla, jak je tahle nemoc záludná, byla bych už dávno naočkovaná," tvrdí. 
    Na očkování je právě nyní vhodná doba a rodiče by neměli váhat zajít k lékaři ani s dětmi. Táborský pediatr Ladislav Tichý doporučuje po pátém věku dítěte. „Mohou dřív, ale většinou až po pátém roce, je totiž málo pravděpodobné, že onemocní předškolák. Ovlivňuje to více faktorů, jedním může být i pozůstatek vrozené imunity," vysvětluje lékař. 

Očkování není dobré podceňovat

S příchodem jara začala okupovat ve velkém českou přírodu klíšťata. Přestože počet nakažených klíšťovou encefalitidou každoročně stoupá, očkovat se nechává jen zlomek populace. A platí to i u dětí. Okres Tábor, stejně jako celé jižní Čechy, má sice čísla o něco lepší, ale ani tady není důvod k optimismu. Proočkovanost je zde kolem 30 procent. O tom, jak se vyvarovat klíšťatům, jak je správně odstranit a proč je dobré být očkován, jsme si povídali s lékařkou Lenkou Fižovou, zástupkyní primářky infekčního oddělení táborské nemocnice.

Začněme právě od toho, proč je dobré se nechat očkovat?
Počet onemocnění způsobených klíšťovou encefalitidou u nás každým rokem stoupá. Léčba nemoci může trvat i několik týdnů až měsíců, záleží na průběhu onemocnění a rozvoji komplikací.

Je nějaká věková kategorie, která je více ohrožena než ty ostatní?
Jednoznačně jde o seniory. Čím starší člověk je, tím hůř se jeho tělo s onemocněním vyrovnává. Zatímco u dětských pacientů je léčba většinou rychlá a nezanechá žádné následky, u starších lidí je tomu přesně opačně. Léčba trvá dlouho a často si člověk pak nese následky až do konce života.

Jak bych měl poznat, že jsem pravděpodobně onemocněl encefalitidou?
Klíšťový zánět má dvě hlavní fáze. V té první se virus projevuje jako chřipka. Člověka bolí hlava, klouby, oči. Nemá ale rýmu ani kašel. Tahle první fáze může odeznít a tím vše skončí. V tomto případě doporučujeme pacientům klidový režim. Horší je pak druhá fáze, která může přijít pár dnů nebo i týdnů po té první. U ní dochází k napadení centrálního nervového systému, člověk má teplotu, prudké bolesti hlavy, zvracení, třes rukou a vadí mu světlo.

Je tato fáze stejně dobře léčitelná jako první?
V první fázi onemocnění je nutný pouze klidový režim, případně léky na snížení horečky a utlumení bolesti. Ve druhé fázi s postižením centrální nervové soustavy je nutná hospitalizace a infuzní terapie. V některých případech totiž může u této fáze dojít i k napadení šedé i bílé kůry mozkové a následně i k poškození míchy a postižení ramenních pletenců, kdy člověk může skončit na vozíku nebo s ochrnutím paží. Na Táborsku každý rok takto skončí minimálně jeden člověk.

Platí, že jedinou ochranou je očkování?
Očkování je ideálním řešením hlavně u starších osob, jak už jsem říkala. V prvním roce se podávají celkem tři dávky vakcíny. Přeočkování je pak následně po pěti letech, u osob nad šedesát let se doporučuje tříletý interval.

Na kolik přijde jedna dávka a přispívají na ni pojišťovny?
Cena jedné dávky se pohybuje okolo 900 korun, příspěvky pojišťoven se liší, ale v průměru je možné od nich ročně na očkování získat přibližně 500 korun.

Kde je největší riziko, že klíště chytnu?
Nejrizikovější nejsou lesy, jak si mnoho lidí myslí, ale louky a všeobecně místa s vysokou trávou. Je proto dobré v přírodě nosit dlouhé kalhoty a používat repelenty.

Pokud už klíště dostanu, jak rychle ho musím odstranit, abych se vyvaroval nemoci, a jaký je správný postup?
Platí, že čím dříve klíště odstraním, tím lépe, ale mělo by se tak stát ideálně do několika hodin po přisání. Místo okolo klíštěte potřeme desinfekcí a pak vytáhneme speciálními kleštičkami nebo pinzetou. Vytažení by mělo být rychlé, aby se klíště nedusilo a nevypouštělo do těla jedovaté sliny. Poté místo znovu vydezinfikujeme a klíště nejlépe spálíme nebo utopíme. Rozhodně ho nerozmačkáváme v ruce, protože nakazit se můžeme i přes drobné oděrky na rukou.

Počet případů onemocnění v roce 2015 v Jihočeském kraji, dle okresů:
České Budějovce - 20 
Tábor - 12
Prachatice - 9
Strakonice - 9
Český Krumlov - 8
Písek - 4
J. Hradec - 4
 


René Flášar