Kulturáku ve Veselí nad Lužnicí je třicet let

Mají vládní představitelé problémy s Čínou? Zajedou si do Veselí do kulturáku a problém vyřeší. To se opravdu stalo a svědčí to rozhodně o tom, jaké vážnosti se objekt v době své největší slávy těšil. Dnes slaví třicítku a zoufale volá po rekonstrukci.

„Veselský kulturní dům vždycky rozděloval lidi, kteří do něj přišli, na dvě skupiny. Na ty, kteří jej bezmezně obdivovali a na ty, kteří stáli proti němu,“ přednesl ve své úvodní řeči při slavnosti ke třicátému výročí otevření kulturního střediska ve Veselí nad Lužnicí starosta města Jaromír Novák.
Projekt na budovu byl tehdy poplatný době a použité technologie vzaly za tři desítky let za své. Ani pohnuté roky po revoluci, kdy objekt několikrát změnil pronajímatele, mu příliš neprospěly.

„Stojíme dnes před úkolem dát tento vlastně už poslední kulturní stánek ve Veselí dohromady a vtisknout mu opět jistý punc výjimečnosti, který měl v době svého zrodu,“ naznačil starosta.

Celková rekonstrukce kulturního domu padla s návrhem na vybudování obchodně kulturního střediska společně se supermarketem Lidl. Zateplení, novou fasádu a okna už objekt ale potřebuje jako sůl. Zastupitelé už schválili přijetí dotace z programu Zelená úsporám. Ta však nepokryje náklady ani z poloviny. Budova je totiž značně specifická. Samotná akce je proto stále na vodě.
„Doufám, že zastupitelé zvednou ruku pro. V opačném případě bychom museli dotaci vrátit, což by byla škoda,“ míní Jaromír Novák.
Světlo světa spatřila už také studie týkající se optimalizace vnitřních prostor kulturního domu. Nejen starosta doufá, že po zateplení se najdou další peníze a rekonstrukce budovy bude postupně pokračovat.

Historicky první vedoucí veselského kulturního zařízení Lidmila Lavičková se ale domnívá, že s opravami není třeba spěchat. Jeho základ byl dobrý.
„Když se tahle bouda začala stavět, tak to bylo něco! Nikde kromě Veselí se kulturní zařízení do té doby nestavělo. Jezdili se na něj dívat z celé republiky,“ vzpomíná.

O tom, jakému jménu a věhlasu se budova tehdy těšila, svědčí i materiály, které se podařilo odkrýt současné vedoucí Marcele Rybářové při shánění podkladů pro v pořadí třetí výstavu k historii kulturního domu. „Když jsem shromažďovala materiály a fotografie, ale i vyprávění pamětníků, udělala jsem si obrázek o tom, co tahle budova tehdy znamenala pro město i pro občany. Zjistila jsem například, že sem přijeli dokonce zástupci československé vlády a napravovali zde napjaté vztahy s Čínou,“ podělila se s návštěvníky slavnosti o perličku.

Při tehdejším klubu pracujících fungoval v 80. letech také filmový kroužek. Dalším pokladem, který vyplul na povrch, je film, dokumentující druhý reprezentační ples města v roce 1982. „Právě se rekonstruuje a já doufám, že až se tu příště při nějaké příležitosti sejdeme, budeme se na něj, nebo alespoň jeho část, společně dívat,“ přislíbila Rybářová.
Výstava o historii KD, na které můžete vidět mimo jiné i kulturní nabídky jednotlivých let, bude otevřena až do konce měsíce.