Mají vládní představitelé problémy s Čínou? Zajedou si do Veselí do kulturáku a problém vyřeší. To se opravdu stalo a svědčí to rozhodně o tom, jaké vážnosti se objekt v době své největší slávy těšil. Dnes slaví třicítku a zoufale volá po rekonstrukci.

„Veselský kulturní dům vždycky rozděloval lidi, kteří do něj přišli, na dvě skupiny. Na ty, kteří jej bezmezně obdivovali a na ty, kteří stáli proti němu,“ přednesl ve své úvodní řeči při slavnosti ke třicátému výročí otevření kulturního střediska ve Veselí nad Lužnicí starosta města Jaromír Novák.
Projekt na budovu byl tehdy poplatný době a použité technologie vzaly za tři desítky let za své. Ani pohnuté roky po revoluci, kdy objekt několikrát změnil pronajímatele, mu příliš neprospěly.

„Stojíme dnes před úkolem dát tento vlastně už poslední kulturní stánek ve Veselí dohromady a vtisknout mu opět jistý punc výjimečnosti, který měl v době svého zrodu,“ naznačil starosta.

Celková rekonstrukce kulturního domu padla s návrhem na vybudování obchodně kulturního střediska společně se supermarketem Lidl. Zateplení, novou fasádu a okna už objekt ale potřebuje jako sůl. Zastupitelé už schválili přijetí dotace z programu Zelená úsporám. Ta však nepokryje náklady ani z poloviny. Budova je totiž značně specifická. Samotná akce je proto stále na vodě.
„Doufám, že zastupitelé zvednou ruku pro. V opačném případě bychom museli dotaci vrátit, což by byla škoda,“ míní Jaromír Novák.
Světlo světa spatřila už také studie týkající se optimalizace vnitřních prostor kulturního domu. Nejen starosta doufá, že po zateplení se najdou další peníze a rekonstrukce budovy bude postupně pokračovat.

Historicky první vedoucí veselského kulturního zařízení Lidmila Lavičková se ale domnívá, že s opravami není třeba spěchat. Jeho základ byl dobrý.
„Když se tahle bouda začala stavět, tak to bylo něco! Nikde kromě Veselí se kulturní zařízení do té doby nestavělo. Jezdili se na něj dívat z celé republiky,“ vzpomíná.

O tom, jakému jménu a věhlasu se budova tehdy těšila, svědčí i materiály, které se podařilo odkrýt současné vedoucí Marcele Rybářové při shánění podkladů pro v pořadí třetí výstavu k historii kulturního domu. „Když jsem shromažďovala materiály a fotografie, ale i vyprávění pamětníků, udělala jsem si obrázek o tom, co tahle budova tehdy znamenala pro město i pro občany. Zjistila jsem například, že sem přijeli dokonce zástupci československé vlády a napravovali zde napjaté vztahy s Čínou,“ podělila se s návštěvníky slavnosti o perličku.

Při tehdejším klubu pracujících fungoval v 80. letech také filmový kroužek. Dalším pokladem, který vyplul na povrch, je film, dokumentující druhý reprezentační ples města v roce 1982. „Právě se rekonstruuje a já doufám, že až se tu příště při nějaké příležitosti sejdeme, budeme se na něj, nebo alespoň jeho část, společně dívat,“ přislíbila Rybářová.
Výstava o historii KD, na které můžete vidět mimo jiné i kulturní nabídky jednotlivých let, bude otevřena až do konce měsíce.

Historie veselského domu -Slavnostní otevření se konalo 4. 10. 1980
Od otevření do února 1982 řídila Sdružený klub pracujících ROH Lidmila Lavičková. Od 15. 2. 1982 se vedoucím SKP stal František Zwettler.
Restaurace v přízemí KP byla pronajata organizaci Restaurace Tábor, která zajišťovala veškeré gastroslužby v budově KP, a to až do roku 1990.
Pod KP ROH začaly fungovat soubory zájmové umělecké činnosti, jejichž počet se dostal v průběhu osmdesátých let přes dvě desítky. Klub organizoval také různé kurzy. Všechny ostatní prostory KP byly využívány k činnosti klubu, ke schůzkám organizací Národní fronty (sdružení a spolky), k lekcím jednotlivých kroužků a kurzů.
Od úterý do neděle ve večerních hodinách fungovala v KP čítárna klubu s poslechem barevné televize.
Od roku 1987 zde sídlila Česká státní pojišťovna.
Protože byla tato budova v době svého vzniku nejmodernějším kulturním stánkem v Jihočeském kraji a jedním z nejmodernějších v republice, musela tomu odpovídat i kulturní nabídka. Na zařazené pořady se sem sjížděly zájezdy ze širokého okolí.
Devadesátá léta: Vedoucí KP se v roce 1991 stala Božena Přibylová.
Do budovy KP přesídlila městská knihovna.
Porevoluční doba s sebou přinesla ukončení zájmových uměleckých činností i markantní snížení zájmu o kulturu. Některé podniky, které SKP finančně podporovaly, ukončily svoji činnost, a tak byl koncem roku 1992 vyhlášen odborovým svazem závodu Lužan konkurz na pronájem budovy.
Odbory a. s. Lužan pronajaly klub pracujících firmě TUMETRANS . Kulturní nabídka v letech 1993 - 1995 svědčí o tom, že tento krok nebyl ku prospěchu. Od listopadu 1993 byl KP svěřen do podnájmu Jiřímu Krákorovi. Budova dostala název Kulturní dům Aréna. V prosinci 1995 Veselí nad Lužnicí vypisuje výběrové řízení na nového vedoucího. Jiří Krákora pronájem ukončil k 31.  1.  1996. Den poté přebralo budovu KP do svého majetku město a zřídilo příspěvkovou organizaci Kulturní dům.
První vedoucí jmenovalo 15. 2. 1996 Marii Borovskou, kterou
1. 5. 2002 vystřídala Marcela Jakešová (Rybářová). V době od 1. 5. 2004 do 1. 7. 2007, v době mateřské dovolené Marcely Rybářové, vedla KD Věra Suchodolová. Od 1. 1. 2005 bylo pod příspěvkovou organizaci Kulturní dům připojeno kino (jeho provoz bude ukončen 31. 12. 2010) a městská knihovna, která v objektu KD sídlí už od roku 1991.