Při sobotním turnaji pořádaném jako Traxlerův memoriál v rapid šachu si ji u kulturního domu vyzkoušeli i nejmladší hráči: sourozenci Max a Dorotka Veverkovi z Tábora.

Maxovi je teprve šest let, jeho dlouhý culík v kombinaci s milými kukadly a tvářičkou andílka z něj dělá malou slečinku, ale při hře dokázal upřít tvrdý pohled do soupeřových očí a nezalekl se ani šedin, ani třígenerační rozdíl. Nad seniorem sice nevyhrál, ale slzy rozhodně neronil.

„Nevyhrál jsem, ale moc těžký to ani nebylo,“ hodnotil svůj výkon. „Hraju od třech a půl roku, protože jsem chtěl hrát jako Dorotka, to je moje sestra. Tu taky ještě neporazím, protože ta je ještě silnější než můj táta,“ přiblížil domácí rozložení sil malý šachista, jenž k partií usedá každý den, ale jak říká, nezanedbává ani běhání venku. Už teď si pomýšlí na velké světové turnaje.

Dorotce je osm a šachy, jak by se čekalo, neobjevila doma, ale mimo Tábor. „Že nějaké šachy vůbec existujou, jsem se dozvěděla v Plzni. Tak jsem je začala trénovat a začal i Max. Zatím nad ním vyhrávám, ale už musím přemýšlet,“ ocenila pokroky mladšího bratra.

Sourozenci se turnaje zúčastnili spolu s dalšími 49 hráči. Veselský šachový klub ho uspořádal letos již podesáté a právě jubilejní ročník obohatilo odhalení šachové lavičky mistra tahů, jenž byl strýcem slavného táborského rodáka, muzikanta a skladatele Jiřího Traxlera. Ve Veselí jeho strýc a venkovský kněz vykládal katechismus. „U nás ve Veselí se Karel Traxler nenarodil, ale měl tady příbuzné a je tady pohřbený. Proto každý rok chodíme na hřbitov uctít jeho památku,“ upřesnil k osobnosti Karla Traxlera ředitel turnaje, rozhodčí, šachista a také starosta města Ladislav Sýkora s tím, že před pár lety u nich ve městě zemřel jeho poslední příbuzný, a sice prasynovec Oldřich Karbán.

Jak starosta naznačil, pro šachisty je Karel Traxler velkým pojmem a mnozí ho zřejmě nemají moc rádi. „Svým významem je to jeden z největších českých šachistů všech dob. On byl šachista světového formátu a dokonce vymyslel jedno zvláštní zahájení ve variantě hry dvou jezdců v obraně. V této variantě vymyslel Traxlerův útok, ten je světově známý a v každé lepší učebnici zahájení je ten jeho útok uveden,“ přibližuje Ladislav Sýkora nevšední talent venkovského faráře. Veselští útok poctivě trénují, aby svému předchůdci nedělali ostudu. Ladislav Sýkora připouští, že je hodně náročný a kdo na Traxlerův memoriál do Veselí jede, musí ho od soupeře očekávat.