VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když umíral, volal jen svoji maminku

Tábor - Táborský rodák Jiří Hrzán by dnes slavil 74. narozeniny. 

30.3.2013
SDÍLEJ:

Malý Jiří Hrzán se svojí tetou. Foto: Archiv Heleny Žítkové

Když v pražské nemocnici ve svých 41 letech umíral, ze všech svých žen toužil po jediné: své mamince. Takové přání se ale Jiřímu Hrzánovi už nevyplnilo.

„Pořád ji prý volal, on mámu strašně moc miloval, byla pro něj vším a on jako nejmladší byl jejím mazánkem," dodnes s úsměvem, který pohladí rozechvění, vzpomíná Jiřího vzdálená sestřenice Helena Žítková (77) z Tábora. Na Kopečku, v domě rodiny Hrzánovy prožila kus dětství a mládí. I v ty smutné dny, kdy Jiří prohrál boj o život, byla tetě Hrzánové nablízku. „Strašně špatně se s tím vyrovnávala, pak se hodně upnula na své vnuky od Helenky," říká Helena Žítková.     Jiří Hrzán by se právě dnes dožil 74 let. 

Chvíli neposeděl

„Byl to strašně neposlušný kluk, pořád někde lezl, všechno musel vyšťourat, furt jsme ho někde sháněli, protože v zahradnictví byly nádrže s vodou, do kterých mohl spadnout. Často jsme ho musely s jeho sestrami hlídat. Jednou jsme se ho chtěly zbavit, tak jsme mu namluvily, že v té nádrži je vodník, aby se bál. Jenže náš hrdina vzal klacek a šel ho bít. Ovšem tak dokonale, že do té vody spadl a málem se utopil," vypráví Helena Žítková historku z útlého dětství. Že byl velký neposeda, dokládá i další historka z jeho dětství. Byly mu čtyři roky, když kolem jejich domu v Měšické ulici projížděla kolona prezidenta Beneše a on, k pobavení všech kolem, ho zdravil na vlas stejně jako policisté, kteří lemovali ulici.

Typický byl zálibou ve výškách. Tou byl posedlý i v dospělosti a nezastavil ho před nimi ani pád z římsy hotelu v Ostravě. Podle pamětníků si stále myslel, že jemu se nikdy nemůže nic stát. Na druhou stranu tvrdil, že nikdy nezestárne. Předtucha? Pravda. Byl mladý, když další pád z balkonu už nepřežil.
„Tímto způsobem se šel podívat za Janou a Honzou, kterému tenkrát byly necelé dva roky a asi je to náš brácha. Když mluví, tak z něj jde stejná energie jako ze mne a táty," přibližuje osudnou chvíli dcera z Jiřího druhého manželství Tereza Hrzánová.

Stejnou drogou pro herce byly ženy. Jak miloval maminku, miloval i tetu Marii Valentovou, která ho často hlídala. Ale první skutečná láska přišla až s Jarmilou Orlovou ze Sezimova Ústí.
„Ta byla moc hezká, měla středně blonďaté vlnité vlasy na ramena a byla hodně pohybově nadaná. Chodily jsem spolu do sokolovny a on na ni čekával s kytkou. Vždycky zapískal do okna. Takhle si na Icka pamatuji," přidává svou vzpomínku Jana Berková z Tábora. 

Já jsem "gentleman"

Jarmila Orlová na něm vzpomínala před 13 lety pro Víkendové listy: „Když si na Jiřího vzpomenu, tak je to hodně v souvislosti s květinami, protože tolik květin jako od něj, jsem nikdy od nikoho nedostala," řekla.
Gymnaziální léta v Táboře provází i další velká láska: divadlo. Začala v souboru Divadlo mladých, které dodnes existuje. „Setkali jsme se v představení o Sněhurce, kdy já hrál sýčka a Icek černokněžníka. My jsme k němu vzhlíželi, protože to už jsme věděli, že se chce stát hercem. Na školu se sice nedostal, ale vzal ho E. F. Burian a my se na něj se školou jeli podívat," přibližuje start hercovy kariéry Jan Heřmánek z Tábora.

„Na gymplu se už s námi nudil. Učil se asi dobře, problémy měl spíš s poslušností než s učením. Jeden profesor mu začal říkat Icek, nevím proč, ale už mu to zůstalo do smrti," přidává další díl mozaiky Helena Žítková.
Nebylo to však jen divadlo, znali ho také táborští atleti. Dařilo se mu v běhu, dobře hrál volejbal a především fotbal. Jak říká jeho příbuzná, do všeho se hrnul s vervou a všechno se mu dařilo. Svou fyzickou zdatnost pak hodně využíval na pódiu.

Působil plaše, trochu si šlapal na jazyk a ve vypjatých chvílích koktal. Přesto ho dívky a ženy milovaly a také on potřeboval být neustále zamilovaný. Slabost měl pro o hlavu vyšší ženy a ke všem byl nadmíru pozorný.
„On vždycky říkal, „já jsem gentleman tělem a duší," a to opravdu byl. Pro něj žena byla něco výjimečného, tak se choval k sestrám i ke mně. Když šel na schůzku, tak s kytkou, dámě dával přednost, odtahoval ji židli a to dokonce i cizím. Když viděl, že se k tomu její pán nemá, vyskočil a odsunul ji židli," říká Helena Žítková.
Ženy střídal tak často, že se tak rychle nestíhal ani rozvádět. Jeho velkou láskou byly i herečka Hana Čižková a zpěvačka Martha Elefteriadu.
„Byl úžasně galantní, ale žít s ním nebylo jednoduché, hrozně žárlil, přestože měl rád několik žen najednou," potvrdila v Táboře v roce 2009 Hana Čížková, která s ním žila po jeho rozchodu s druhou manželkou Olgou.

Rodina Hrzánova měla na Na Kopečku velké zahradnictví, kterému se věnoval i Jiřího starší bratr Jaroslav. Na konci 70. let muselo ustoupit stavbě objektu tehdejšího KGP. Hrzánovi dostali peníze a nový domek si našli na Blanickém předměstí.
Kromě Jaroslava (1929) měl Jiří ještě sestry Helenu (1931) a Květu (1933), které nikdo neřekl jinak než Kytka. Ostatky celé rodiny jsou dnes uloženy na táborském hřbitově. 

Společnost Hrzán sobě! zorganizovala veřejnou sbírku, jejíž výtěžek půjde na výrobu a instalaci bronzové plastiky v lehce nadživotní velikosti, kterou umístí na zídku táborského Gymnazia Pierra de Coubertina. Celkové náklady na realizaci a instalaci odhaduje občanské sdružení na půl milionu korun. Potřebné finance sdružení získává formou veřejné sbírky, darů, pořádáním benefičních akcí, grantů a dotací a dalšími formami. Veřejnost může i nadále projekt podpořit zasláním jakékoliv finanční částky na účet číslo 6855185001/5500 nebo jejím vhozením do sbírkové kasičky umístěné v restauraci Havana na Žižkově náměstí. Do současné doby se podařilo získat 150 tisíc korun. 

Táborský rodák

Jiří Hrzán se narodil se 30. března 1939 v Táboře, zemřel 24. září 1980 v Praze a od roku 2012 je pochován na hřbitově v Táboře. Jeho rodina měla Na Kopečku zahradnictví. Jiří byl nejmladší ze čtyř dětí.
Po táborském gymnáziu odešel do Prahy k E. F. Burianovi a když se jeho studio rozpadlo, přešel na akademii. Pozornost na sebe strhával jak výkony, tak zálibou ve výškách. Ke svým dámám vstupoval zásadně oknem. Po pádu z hotelového okna v Ostravě už nesměl na prkna. Do konce života se s tím nevyrovnal. Pád z balkonu v Praze už nepřežil.
Byl dvakrát ženatý. S první ženou Věrou měl dceru Barboru, dnes známou herečku, s Olgou Terezu.
Jeho životní rolí byl sluha Sid v Mandragoře, nezaměnitelný byl Jiří Hrzán svými gagy.

Autor: Alena Šatrová

30.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

HC Tábor - SC Kolín 5:1.

Hokejisté otevřeli přípravné zápasové období výhrou nad Kolínem

Ilustrační obrázek.

Již nejsou mezi námi

Bechyňské doteky zahájí letošní program divadlem

Bechyně – Divadelním představením Hrátky s čertem v pátek odstartuje program letošních Bechyňských doteků.

Provoz na mostě zdržují již jen svodidla

Tábor - Na Švehlově mostě se ve středu konala další ze společných schůzek investora a dodavatele opravy.

Ze sýrové loupeže obvinili brigádníka

Táborsko - Na prahu jara - 20. března oznámili zaměstnanci jedné z potravinářských firem na Táborsku, že do chladírny jejich provozovny vnikl zloděj a jim zmizela hned celá paleta se sýrem.

V Bytesu již nebude ohrožovat nebezpečný azbest

Tábor – Dva roky pracoval jednatel Bytesu Ondřej Semerák na způsobu, jak zbavit stěny administrativní budovy Bytesu a technických služeb boletických panelů plných azbestu, aniž by se budova musela bourat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení