To ještě věřila, že ji soud zbaví obžaloby z trestných činů výroby a držení omamných látek.
Po tří a půlhodinovém líčení už takovým optimismem nezářila. Vnitřně se totiž překladatelka literatury a odborných textu ze tří jazyků a dosud trestně nestíhaná žena nesmíří s pocitem, že je vinná.
U soudu využila práva nevypovídat, a tak soudce četl její výpověď z přípravného řízení. Přítomní slyšeli, že trpí cukrovnou, artrózou a astmatem. Přesto k lékařům nechodí a léčí se sama. Konopím, které vysazuje do skleníku. Věděla, že je to zakázané, ale potřebovala vyrábět masti, které jí pomáhaly nemoci zvládat. Přírodní zdroje ji naučila využívat babička bylinkářka a pak se dočetla i o konopí. Donedávna k ní pro zázračné mazání chodila zhruba stovka lidí. Pak ale přišel loňský srpen a spadla klec. Po domovní prohlídce jí doma nezbyl ani lístek konopí.
U soudu sice mluvit nechtěla, ale na chodbě by byla sdílá. Podle své obhájkyně Kláry Veselé Samkové až moc. Tělem i silným hlasem své klientce bránila v odpovídání do mikrofonů. Stihli jsme položit pouze dvě.


Co procesu říkáte?
Řeknu jen jedno, že jsem nevinná a věřím, že zvítězí zdravý rozum. Masti jsem si vyráběla napřed pro sebe, pak jsem ji dala někomu z přátel, který měl obdobné potíže. Řekl mi, že je úžasná. Dnes už jí vyrábím tak třikrát čtyřikrát do roka sedmilitrový hrnec.


Vy jste se zasazovala o dekriminalizaci indiánů. Naučili vás využívat konopí?
Ne, to ne. Začala jsem s tím kvůli svému astmatu. Indiáni jsou stará věc, už z mého dětství. Jako dítě jsem totiž žila na Kubě, kde můj otec pracoval coby expert v automatizaci. Tam jsem se jednou dozvěděla, že původní obyvatelé Kuby, ti původní indiáni, byli vyvražděni Španěly a ti si potom na Kubu přivezli indiány z jiných části karibské oblasti. Hlavně proto, aby na ně někdo pracoval. Jenže indiáni, než aby žili v otroctví, tak raději zemřeli. To mne v deseti letech strašně šokovalo. Natolik, že jsem se o historii i antropologické výzkumy indiánů začala intenzivně zajímat.