VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedni přicházejí kvůli klidu, jiní odcházejí za prací

Žíšov -Každým rokem se Žíšováci těší na osvobození. Kruté boje totiž vždycky vystřídá usmíření a oslava oboustranného vítězství v hospůdce.

7.2.2011
SDÍLEJ:

Pusto.Není se čemu divit, když teploměr ukazoval osm stupňů pod nulou, že na žíšovském náměstí jsme nepotkali živou nohu. Tedy skoro. Kromě studentky vracející se od autobusu ze školy domů.Foto: DENÍK/ Kateřina Nimrichtrová

Rozhovor s tanečnicí a instruktorkou tance Libuší Heřmanovu, letošní držitelkou ceny města Veselí nad Lužnicí, jsme zakončili otázkou, jak se jí žije v Žíšově.

„Na začátku devadesátých let jsme koupili s manželem v Žíšově starší stavení a začali ho rekonstruovat,“ šla na odpověd zeširoka.
Libuše Heřmanová se narodila v Soběslavi, léta pak prožila v Neratovicích a nakonec zakotvila v malebné vísce necelé dva kilometry od Veselí.
A jak se tedy žije holce z města na venkově?

„Krásně. Když si ale vezmu, že jsme sem utíkali před civilizací a ona nás zase pomalu dohání, tak je to trochu ironie,“ naráží na stavbu dálnice, která lízne obec z jihu. Z legrace si s manželem dokonce říkají, že budou muset utéct ještě o kus dál do lesa.
„Nic mi tady nechybí. Do Veselí je to kousek i pěšky. Není to ani dva kilometry. Užíváme si výhod venkova i města najednou. A pořád se tady něco děje. Žíšov žije,“ tvrdí o své vesnici.

Jezdí tu autobus zajišťující cestování lidem za prací a dětem do školy. Obchod tu chybí, ale když chtějí místní na pivo, zaskočí do hospůdky Na Kopečku. Jediné, co Libuše Heřmanová postrádá, je chodník nebo cyklostezka, která by Žíšov spojila s Veselím nad Lužnicí.
„Když už se to dá chodit pěšky, bylo by dobré, kdyby byla cesta bezpečnější,“ dodává .
Před osmi lety se z metropole do Žíšova uchýlila i Helena Tesařová. V době, kdy jsme ji s Deníkem „přepadli“ v chalupě, právě měla hlídací den a pečovala o svoji vnučku.

„Manžel je z Veselí. Nejdřív jsme sem jezdili jenom na vodu s partičkou. Když nám ale v Praze po sedmnácté vykradli auto, řekli jsme si dost a že je nejvyšší čas velkoměsto opustit. Hledali jsme nějakou chalupu a osud nás zavál sem,“ líčí bývalá Pražačka.
Kolem jejich stavení se pasou tři poníci, které si místní děti při různých akcích, jež se v obci konají, nastrojí a jezdí na nich.
„Vzhledem k tomu, že máme báječné sousedy, povedlo se nám dát pozemky dohromady a zvířata mají slušný výběh. Tady jsem se taky stala babičkou a do Prahy už jezdím jen občas do agentury, abych úplně nezakrněla,“ přiznává Helena Tesařová. Trochu ji jen trápí, že lidé jsou všeobecně na vsi uzavřenější.

„Podle mě by měli začít lidé víc cestovat ven, aby měli srovnání. V tom vidím jediný problém. Máme tady ale tu naši starou partu, se kterou jsme jezdili na vodu, založili jsme tu country skupinu, která pořád funguje, já se naučila hrát na valchu a tak se tady bavíme po svém.“
Zatímco náplavy se uchylují do Žíšova za vytouženým klidem, některým rodákům se tento ráj zajídá.
„Bydlím tu s rodiči, ale občas přemýšlím, že by to jinde mohlo být lepší. Láká mě možná i Praha. O víkendu je to tu dobré, ale není tu moc příležitostí najít si dobrou práci,“ zhodnotila život v obci Lucie Korandová.

Mládí ale Žíšov neopouští. Na kraji obce rostou nové domy a mladé rodiny s dětmi se stávají hybnou silou společenského života. A tak chodívá Žíšovem Mikuláš i s čerty, pravidelně se tu oslavuje dětský den a společně se Soběslaví Blatské slavnosti.
V tradici přerostla i akce, která měla původně za úkol osvobodit starostu od manželky: Osvobození Žíšova, kdy proti sobě stojí ozbrojenci ze střeleckého klubu proti selsky ozbrojeným Žíšovákům. Tuhé boje ale končí smířením. A kde jinde, než v hospůdce Na Kopečku.

Žíšov - první písemná zmínka o založení obce Žíšov pochází pravděpodobně z r. 1362.Obec leží severně od Veselí nad Lužnicí, má převážně starou vesnickou zástavbu.Kolem návsi jsou vystavěny selské grunty a ve zbylých dvou ulicích stojí menší rolnická stavení. V obci působí hasičský sbor, který mimo jiné také zajišťuje úpravu veřejné zeleně a ostatní práce ke zvelebení životního prostředí obce. V r. 1990 se obec osamostatnila od Veselí. Obnovily se staré zvyky:masopustní reje masek, páteční společenské večery při harmonice, pouťová zábava, které předchází mše v místní kapličce, posvícení apod.Od r. 1995 slaví obec Blatské slavnosti společně s městem Soběslav. V obci žije 184 obyvatel v 83 číslech popisných. ⋌ www.zisov.cz
Slavné žíšovské osobnosti
HUDEBNÍ ROD KUBEŠŮ
Matěj Kubeš narozený 13.1.1892 v Žíšově byl vyučeným zedníkem a dlouhá léta pracoval jako cementář ve Veselí nad Lužnicí, kde se také stal správcem cementárny. Hře na křídlovku se učil ve Veselí u ředitele Kutla a později se naučil hrát na všechny možné dechové nástroje, jejichž hru pak také vyučoval. Založil svou vlastní dechovou kapelu Blaťácká kapela, se kterou byl znám po celém kraji i za hranicemi. Za svůj život složil asi 300 skladeb pro malou dechovou hudbu. Matěj měl čtyři syny, ale hudbě se věnovala pouze dvojčata Ladislav a Stanislav (nar. 23.2.1924). Syn Ladislav po otcově smrti v roce 1952 pokračoval ve vedení Blaťácké kapely, kterou později přejmenoval na Veselku. Ladislav se vyučil cementářem a hudbu souběžně studoval u svého otce. Za okupace pracoval v Německu jako cirkusový a varietní hudebník a po osvobození v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Hrál v nejrůznějších orchestrech a po roce 1951 začal vydávat své vlastní skladby. Píseň Okolo Žíšova zazněla poprvé na koncertu v rámci festivalu Kubešova Soběslav v roce 1999. Ladislav zemřel 23. srpna 1998. ⋌Zdroj: www.zisov.cz
Slovo starosty Dušana Hudlíka. Myslím, že Žíšov má velice dobrou polohu k bydlení pro každého, kdo chce bydlet na vesnici a přitom se nechce vzdát blízkosti města s jeho obchody, úřady a dopravní obslužností. Vše je v dosahu 20 minut chůze. I s ohledem na polohu vysoko nad hladinou vodních toků je velký zájem o novou výstavbu rodinných domků.
Ze spolkové činnosti přímo v obci funguje místní SDH, jehož členové se podstatnou měrou podílejí na kulturním dění v obci.
V katastru obce se rovněž nachází střelnice Sportovně střeleckého klubu Žíšov. Z kulturních akcí se v obci víceméně pravidelně opakuje maškarní masopustní průvod s večerní zábavou, květnové oslavy osvobození a v červenci se v obci koná koncert dechové hudby v rámci festivalu dechových hudeb Kubešova Soběslav. Na těchto kulturních akcích se organizačně i účastí spolupodílejí členové SDH i místní občané. Květnové oslavy osvobození se pořádají za účasti členů SSK a mnohých místních občanů. V době vánočních svátků se tradičně koná setkání občanů v kapličce se zpíváním koled.
Další rozvoj bydlení je bohužel limitován finančními prostředky na výstavbu nových inženýrských sítí a komunikací. V nejbližší budoucnosti zatíží obecní rozpočet nejvíce rekonstrukce a nová výstavba místních komunikací a příprava výstavby čistírny odpadních vod.
V minulosti se podařilo kompletně zrekonstruovat obecní kapličku, uskutečnila se obnova veřejných prostranství - návsi (nová zeleň, zastávka, herní prvky pro děti).
Neméně důležité je, že se po 15ti letech, díky záměru firmy REST-JH na výstavbu solární elektrárny, povedlo zlikvidovat nebezpečné odpady v katastru obce.
Osvobozování. V první polovině května na počest osvobození naší vlasti v roce 1945 vznikla tradice, která měla původně za úkol „osvobodit“ žíšovského starostu od manželky, paní starostové. Jelikož ale do Žíšova nastoupil v roce 2002 starosta, který měl do ženění daleko a nebylo ho od žádné starostové nutno osvobozovat, vznikla tradice nová. A snad by se dalo říci, že pro všechny aktéry atraktivnější. Recesní dobyvatelský útok střeleckého klubu s Veseláky na Žíšov probíhá vlastně jako kterýkoliv jiný útok a obrana. Žíšováci jsou ozbrojeni tak říkajíc selsky, cepy a hráběmi, zkrátka co se doma najde. Kdežto útočná strana je plně vybavena jízdní pěchotou, a tak následné usmíření a oslava oboustranného vítězství v místní hospůdce jsou nevyhnutelné. Zdroj: www.zisov.cz
Žíšovská kaplička. Na místě zvoničky nechal v roce 1837 rychtář Jan Šafránek postavit kapličku, protože byl zvon ze zvoničky několikrát ukraden. Kaplička byla původně postavena na počest sv. Jana Nepomuckého, ale vysvěcena byla 26. 6. 1907 na sv. Annu. O sedm let později zde položili kámen a mší svatou a poutí Žíšované oslavili tuto událost. Za I. světové války byl zvon zabrán na válečné účely a až po válce r. 1918 nechal tehdejší starosta František Lukšík z vlastních zdrojů zavěsit nový. V roce 1935 byla kaplička opravena a zvětšena za poněkud dramatických okolností, protože oprava měla být hrazena z peněžní knihy s dary a odkazy, ale ta se bohužel nikdy nenašla. Oprava přesto proběhla a kaplička byla prodloužena o 1,6 metru. Do přistavěné věžičky nad vchodem pak zavěsili Lukšíkův zvonek a do hlavní věže zvon Tomáš, který věnoval pan Vojtěch Trčka na počest svého tchána Tomáše Popelky. Poslední zednické úpravy provedl rodák Jan Kopačka, který zazdil do kapličky láhev s pamětním spisem a na pouť o sv. Anně byly všechny práce hotové. Zatím poslední rekonstrukce přišla na řadu v roce 2003, ale Lukšíkův zvon ani láhev s pamětním spisem se nenašly. Při této rekonstrukci bylo mimo jiné upraveno a zmodernizováno zvonění. Spouštěcí mechanismus hodin řídí satelit a tak je žíšovské zvonění nejpřesnější v širokém okolí.

Žíšovská kaplička.

Autor: Kateřina Nimrichtrová

7.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Řemíčově na Táborsku se při vyproštění jiného traktoru převrátil traktor a pod ním zůstal zaklíněný řidič.
AKTUALIZOVÁNO
3

Traktory zavalily dva muže

Strmý vrch v Chýnově slaví 235. narozeniny.

Legendární Strmý vrch v Chýnově vyzývá závodníky už třicet pět let

Kam v pátek na Táborsku do kina

Táborsko - Přinášíme program kin.

Veselský EPPI maraton podpoří lidi s epilepsií

Veselí nad Lužnicí – V sobotu se ve Veselí nad Lužnicí rozjede tradiční EPPI vodácký triatlon, který již 15. rokem podporuje lidi s epilepsií.

Abstraktní dílo Moniky Immrové nepotřebuje názvy

České Budějovice – Abstraktní umění lounské rodačky, čtyřiceti sedmi leté sochařky a grafičky Moniky Immrové, která v letech 2008 a 2009 dostala ocenění Grafika roku, nyní vystavuje českobudějovická Galerie současného umění a architektury Dům umění.

Budějovičtí studenti zazpívají ve Vatikánu i papeži

České Budějovice – V Chrámu svatého Petra ve Vatikánu zazpívají 28. září studenti z českobudějovického Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka (GJVJ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení