VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jakýs studiosus logicus zlým duchem odnesen jest do vzduchu

Tábor - Předchozí díl přinesl zprávy o selských bouřích roku 1680 z deníku kněze Bartoloměje Michala Zelenky. Působil v Táboře od října 1680 do dubna 1682.

13.7.2013
SDÍLEJ:

TáborFoto: Josef Musil

Tím pro kněze Zelenku věci ohledně selských bouří končí. Je škoda, že o nich nezaznamenal víc. Místo něj to však vyjádřili jiní.
O tom, jak v praxi také mohlo vypadat chování vrchnosti k poddaným, podala oficiální zprávu vyšetřovací komise, když hodnotila činnost Samuela Ignáce de Bois, hejtmana komorního panství Zbiroh:

„Kdo pěší robotu vykonávají při letních dílech, tu s nimi tyransky se zachází, neb jak někdo jen málo se zvedne, chtíc sobě po dlouhém shýbání záda trochu napravit, aneb na stranu poodejít, ihned krutě karabáčováni bývají, až se po zemi válejí, jakož i když kdokoliv co nejmenšího zaviní, tehdy ihned na zámek předvolán a holomkovi poručeno bývá, aby ho karabáčoval. Kterýž hroznými tlustými karabáči nelítostivě ty ubohé lidi mlátívá, až ihned padnou, jakž také od podobného ukrutného výprasku mnohý nevstal, až i umřel. (…) Nelze vypsat, jak jsou ti ubozí poddaní vespolek od purkrabí toho ukrutně sužováni, a kterak je již o všecko připravil."

Provaz na krk

A to museli sedláci zdarma robotovat vlastním nářadím a potahy, mnohde živit na své útraty panský dobytek a vozit zboží z vrchnostenských statků na daleké trhy. Často takové zboží, i nekvalitní, museli odebírat a platit za něj přehnané ceny. Počet robotních dní se oproti časům před třicetiletou válkou značně zvýšil. Stouply také nejrůznější poplatky odváděné státu i vrchnosti. Kde potom brát sílu a čas k práci na vlastním uživení? A do toho inflace a drahota.

Povstání nemělo z vojenského hlediska naději na úspěch. Cíl Lukáše Pakosty, vůdce selských povstalců z Litomyšlska, že provaz na krk je třeba hodit nejdříve pánům, potom hejtmanům a všem oficírům, je z hlediska dobové podmíněnosti pochopitelný, ale jinak utopický. Zvěsti, že českým sedlákům přijede na pomoc francouzské vojsko nebo uherští rebelové, byly jen zvěstmi.

A to obecně povstalci neměli v úmyslu rozbít společenský řád. Chtěli jen navrátit robotní zvyklosti z doby před třicetiletou válkou.
Nicméně přece jen něčeho dosáhli. „V těchto zlých časech je opravdu zapotřebí udržovat sedláky poněkud ve spokojenosti a dobře s nimi zacházet, neboť jsou to koneckonců lidé stejně jako my," napsal císař Leopold I. v dopise Humprechtu Černínovi z Chudenic.

Robotní patent

A tak nakonec právě císař, který 22. března 1680 svým patentem zrušil „mírné" robotní řády z časů před válkou, zakázal poddaným vznášet stížnosti přímo k panovníkovi a vůbec se jakkoliv srocovat, vydal 28. června téhož roku nový patent. Stalo se tak v Pardubicích, kam z Prahy utekl před morem.

Nařídil nejvýše tři dny roboty v týdnu (více jen při sklizních), zakázal šlechtě vybírat od poddaných protiprávně daně, zvyšovat dávky a nutit sedláky ke koupi předražených výrobků. Zároveň požádal vrchnosti, aby se k poddaným chovaly s křesťanskou laskavostí. Rovněž zmírnil povinnosti sedláků při přikázaných cestách s potahem mimo panství a zakázal robotu v neděli a o svátcích, kdy měli poddaní chodit do kostela. Na Moravě robotní patent vstoupil v platnost roku 1713.

A co táborský děkan Zelenka? Ten už si zapisoval jiné záležitosti, které zajisté značně jitřily jeho zbožnost a touhu po příkladném chování farníků všech sociálních vrstev. Značně ho pobouřilo, že jakási jihočeská dceruška vznešeného původu dala své matce facku. Nicméně taktně neuvádí její jméno.

Bude poslední soud

Zachovávaje stejnou diskrétnost píše i o další paní, s jejímž jednáním nesouhlasí: „Jakás baronissa v tomto okršku (u Kraselova) mně povědomá říkává: Vždycky nám pán Bůh to zlořečené obilí dává, což jest po něm; kdyby nám raději peníze dával! Potom nemívala někdy svého chleba do žní nových. Taktéž znám paní, kteráž více cpala psům než svým dětem. Říkávala přečasto: Milejší jest mně toto mé štěně nežli ty moje bestie děti! Odtud přísloví: Chci být raději u paní N. psem nežli synem."

Načež si duchovní se zadostiučiněním zapsal: „Jakýs studiosus logicus za přítomnosti mnohých tomu se dívajících zlým duchem odnesen jest do vzduchu. Běda takového letu!"

Zajímavé je, že se kněz nepodivuje, proč takto bdělá a trestající nebeská spravedlnost neodnesla do vzduchu také všechny kruté biřice a pány. Snad byli darebáci ušetřeni proto, že brzy chtěl Bůh vzít všechno zlo šmahem. To si kněz Zelenka taktéž zapsal: „Devatenáctého července roku 1681. Praví se, že procházejí kolem Litomyšle tři mužové, kteří volají, že za osm let nastane poslední soud."
A tím uzavíráme deník kněze Bartoloměje Michala Zelenky.

Josef Musil

Autor: Redakce

13.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

HC Tábor - SC Kolín 5:1.

Hokejisté otevřeli přípravné zápasové období výhrou nad Kolínem

Ilustrační obrázek.

Již nejsou mezi námi

Bechyňské doteky zahájí letošní program divadlem

Bechyně – Divadelním představením Hrátky s čertem v pátek odstartuje program letošních Bechyňských doteků.

Provoz na mostě zdržují již jen svodidla

Tábor - Na Švehlově mostě se ve středu konala další ze společných schůzek investora a dodavatele opravy.

Ze sýrové loupeže obvinili brigádníka

Táborsko - Na prahu jara - 20. března oznámili zaměstnanci jedné z potravinářských firem na Táborsku, že do chladírny jejich provozovny vnikl zloděj a jim zmizela hned celá paleta se sýrem.

V Bytesu již nebude ohrožovat nebezpečný azbest

Tábor – Dva roky pracoval jednatel Bytesu Ondřej Semerák na způsobu, jak zbavit stěny administrativní budovy Bytesu a technických služeb boletických panelů plných azbestu, aniž by se budova musela bourat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení