Obrovský hřib našla Pavla Hřebejková v lese u obce Šalmanovice ležící blízko Borovan. Ze strouhy ho vydloubl vnouček Matyáš Tomka, který byl na houbách i s bráškou a maminkou. Tatínek Radim Tomka velkou houbu den poté zvážil: „Měla kilo a čtvrt. Našli jsme ještě jeden menší hřib a ten měl kilo.“ Do Šalmanovic jezdí rodina Tomkových ze Srubce často, další oblíbené místo je pro ně Boletický vojenský prostor. „Tam se chodí na praváky a rovnou s kosou,“ směje se táta od rodiny.

Poslední dobou je prý hodně bedel, masáků a hřibů. Mykoložka Libuše Kotilová z Třeboně dodává: „Rostou také křemenáče, holubinky, ryzce, lišky a všechny různé druhy klouzků.“

POZOR NA BEDLY
Málokdo slyšel o jedovaté bedle zahradní. Jak přídavné jméno napovídá, roste na zahradách a na rumištích. „Otrava je poměrně nepříjemná. Zvracení, průjmy i alergické reakce,“ upozorňuje mykoložka, která právě tyto bedly vystavuje s dalšími 246 druhy hub v třeboňské Zámecké galerii. Jedlé bedly vysoké a červenající rostoucí většinou v lesích a na loukách se vyskytují jednotlivě. Zatímco bedla zahradní vyrůstá většinou ze srostlic. Plodnice jsou blízko u sebe a nohy jsou srostlé, mnohem kratší a hladší. Další mírně jedovatou houbou je liška pomerančová, snadno zaměnitelná s liškou obecnou.Je ale poměrně oranžovější, drobnější a gumovější.

S příchodem zimy se také houbaři těší na nové druhy: „Podzimní druhy potřebují, aby teplota hodně klesla, je to takový spouštěcí mechanismus,“ vysvětluje mykoložka.
Těšme se na šťavnatky nebo čirůvky.