VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hostie je jenom škvarek! brojí Húska

Tábor – (Předchozí díl pojednával o tom, že na Táboře kněží začali vybírat daně a Žižka uzavřel příměří s nepřítelem husitů Oldřichem z Rožmberka, kterému předtím táboři vzali hrady Příběnice a  Příběničky. Žižkův vztah vůči Táboru ochladl. Když 22. srpna odešel v čele táboritů z Prahy,  je možné, že se v Táboře ani neukázal.)

8.4.2012
SDÍLEJ:

Přelom roku 1420 a 1421. V Táboře si lidé ustanovili svou samostatnou církev. Ale pikarti brzy hlásají ostřejší názory. Foto: Josef Musil

Snad svou výpravu jdoucí z Prahy rozdělil už někde před Táborem. Táborské kazatele a  ženy s dětmi poslal s nutným vojenským doprovodem do jejich obce a se svou družinou se vydal do Písku, který pro něj měl ze strategického hlediska nemenší význam.

Jeho vztahy s hejtmanem Mikulášem z Husi ochladly. S nevolí nejspíš také přijal skutečnost, že se už v Praze táborští kněží rozhodli zvolit si svého samostatného biskupa. Však také až se Žižka v lednu 1423 s tábority názorově rozejde a od 7. dubna si začne budovat takzvaný Menší Tábor ve východních Čechách, nedopustí, aby v něm někdo vytvořil oddělenou církev v čele s biskupem.

Tábor má církev

Zato v Táboře k tomu došlo. V září 1420 si tam biskupa zvolili. Jmenoval se Mikuláš z Pelhřimova. Důvod? Kronikář Vavřinec ho vyjádřil výmluvně: „Táborský lid na Hradišti, nechtěje býti bez hlavy a bez duchovního představeného, svorně zvolil Mikuláše z Pelhřimova, kněze a  bakaláře umění, za svého biskupa neboli staršího, aby ho všichni jeho kněží uznávali za představeného a aby nikdo nekázal lidu slovo Boží, leda se svolením toho biskupa, jak by se mu uzdálo.“

Opět tedy onen někdejší úředník nad káděmi, jenž díky své biskupské funkci přišel k přízvisku Biskupec. Později vynikl jako autor velikého obranného spisu o táborské straně. Jeho názory patří v táboritském husitství k umírněnému středu. A umírněný střed rovná se například tomu, že táborští kněží vybírají daně. Avšak ještě nezavírají ohněm ústa svým názorovým odpůrcům ve víře. Proto není divu, že vzniká stále zřetelnější rozpor mezi učením chudiny a její opozice. Postupující novoty se nemohou líbit těm, kdo trvají na myšlenkách Tábora z doby, kdy ho osidlovali. Brzy je o tom slyšet. Formují se pikarti.

Neví se přesně, kdy táborské pikartské hnutí počalo a jak dlouho doutnalo, než se projevilo. Když se v Praze v první půli prosince 1420 neúspěšně hádali táborští kněží o své věrouce s pražskými husitskými mistry, nepadlo tam ještě o pikartech ani slovo. Pak se v polovině prosince vrátili na Tábor, a nalezli obec rozhádanou. První Vánoce v Táboře jsou bouřlivé. Do toho všeho na Štědrý den umírá ambiciózní táborský hejtman Mikuláš z Husi. Jednoho prosincového dne naštvaně odjížděl z jednání v Praze, hned za branami spadl z koně a zlomil si nohu, proto ho odvezli zpátky; noha se mu sice hojila, jenomže se k tomu přidala těžká prsní choroba. Zpráva o smrti zarytého tábority i ctižádostivého aristokrata v jedné osobě jedny zarmucuje a druzí si oddechují.

Každý sobě knězem

Nuže pikarti. Byli to sektáři, kteří popírali Kristovu přítomnost ve svátosti oltářní, když ji posvětí kněz, který slouží mši. Tuto nauku přineslo roku 1418 do Prahy několik desítek náboženských uprchlíků. Pocházeli z oblasti mezi městy Douai, Lille a Tournai čili z pomezí dnešní severní Francie a Belgie, kde se mluvilo pikardským dialektem. Když pražští kališníci po čase zjistili, že pikartské učení je kacířstvím i pro husity, vypověděli pikarty z města. Ti se pak sblížili s některými venkovskými náboženskými radikály, převážně na Žatecku a Žluticku.

Do Tábora odvážné myšlenky přinesl mladý moravský kněz Martin Húska se svou skupinou. Patrně se o pikartství dozvěděli za svého pobytu v Praze od konce května do počátku září 1420.

Húska snad chtěl pikartské myšlenky představit ještě při prosincovém rokování v Praze, ale poněvadž tam táborité nebyli úspěšní, vystoupil s nimi veřejně až po návratu z Prahy do Tábora.

Tehdy ho už podporovala skupina dalších táboritských stoupenců – Petr Kániš, Jan z Bydlína, Mikuláš Slepý, Bartoš a Tršáček. Ve svém chiliastickém učení vyjadřovali přesvědčení o spasitelském poslání jednotlivce. Kristus podle nich již přebývá na táborské půdě a jí s obyvateli v každé krmi, nikoliv jen při svátosti oltářní. Úplně každý se proto může s Kristem kdykoliv spojit, každý je sám sobě knězem i spasitelem.
Strhující řečník Húska hlásá, že svátost oltářní je pouhý škvarek a motýl, jak se tehdy říkalo falešnému penízku.

Takovou hostií si . . .

Avšak údernost jeho řečnění není nikterak nová. Už roku 1415 nebo krátce po něm, tedy po smrti mistra Jana Husa, hřímali radikální kněží na Kozím hrádku a v Ústí nad Lužnicí ještě ostřeji. Podle nich svátost v rukou špatného kněze přestává být svátostí (Hus ale nic takového neprohlásil). V jedné stížnosti na propagátory radikálních názorů je dokonce zaznamenána takováto jejich myšlenka o špatných kněžích: „Proto onu hostii, kterou obětují, může prý kterýkoli laik vzít a vytřít si s ní zadek.“

Pikarti z přelomu let 1420 a 1421 mají svou rétoriku nejspíš podobnou a podnikají misijní cesty do okolí Tábora. Na jedné takové výpravě nechává 29. ledna 1421 Martina Húsku zatknout Žižkův spolubojovník Oldřich Vavák a pak ho vsadit do věže.

Odtud se Húskovi podaří rozeslat dopisy. Nabádá všech-ny bratry a sestry, ať se nenechají klamat od husitských kněží, zejména při rozdávání těla Páně, a ať žijí dál podle učení, jež poznali díky Húskovi a jeho souputníkům. Do čela pikartské skupiny se v té době za nepřítomného Húsku postavil Petr Kániš, kněz ještě radikálnější.

Praho, co s pikarty?

V polovině února 1421 táborští duchovní Mikuláš Biskupec a Jan z Jičína už nevědí, co s pikartstvím dělat, aby nerozvrátilo táborskou obec. O dalším postupu se radí dokonce s pražskými mistry, s nimiž se před třemi měsíci hádali. Pražané jsou tentokrát rádi, že je Táborští na činnost pikartů upozornili a v březnu začínají ve svém městě upalovat stoupence Húskova učení.

Vedoucí duchovní v Táboře však takový postup zvolit nechtějí. Vždyť ještě nedávno si se svými odpůrci rozuměli a kdo ví, jak by na takové oddělování zrna od plev reagovali početní kolísavci táborského náboženského středu.

Ale, použijme slova Vavřincova, pikartské názory nejsou  rozhodně  takové,  jak by se táborskému biskupovi uzdálo . . .

Josef Musil

Autor: Redakce

8.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Podzim, ilustrační foto.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Ilustrační foto.
1

Táborské Milenium opouští a mění za Budějovice

Již nejsou mezi námi

Táborsko - Přinášíme přehled posledních rozloučení v okrese.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Jihočeši nejraději slaví ve Windy Pointu

České Budějovice /ROZHOVOR/ – V anketě Českobudějovického deníku o „Nejoblíbenější provozovnu roku 2017“ vyhrál na plné čáře o závratné dva tisíce hlasů před všemi ostatními lipenský coctail bar Windy Point v Černé v Pošumaví.

Mladí ploutvaři od Jordánu přivezli z výpravy k Labi jeden bronz

Tábor – Za účasti šesti závodníků Subaquaclubu Delfín Tábor se na severu Čech uskutečnil už 25. ročník závodů v ploutvovém plavání (PP) a rychlostním potápění (RP) O litoměřickou ploutev.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení