VYBERTE SI REGION

Historických cenností si váží jako lidských životů

Tábor - Martin Pekárek, velitel čety táborských hasičů říká, že hašení hořících objektů kulturního dědictví od nich vyžaduje výrazně vyšší kulturu hašení.

28.2.2016
SDÍLEJ:

Martin Pekárek (vpravo) v terénu. Autor: Alena Šatrová

Noční požár střechy Národního muzea vyděsil celý národ. Škody mohly být nedozírné, naštěstí zůstalo jen u střechy za deset milionů. Kulturní památky hořely i na jihu Čech. V posledních letech například starý pivovar zámku v Jindřichově Hradci nebo kostel v Mirovicích na Písecku. I Tábor má svůj smutný příběh zkázy. O tom, jak se hasiči snaží předejít velkým kulturním ztrátám, nám řekl velitel čety táborských profesionálních hasičů Martin Pekárek.

„Musíme být rozhodně opatrnější, to znamená výraznější kulturu hašení. Když to řeknu jednoduše, nesmíme tam vylít hromadu vody, abychom nezničili historické cennosti. Musíme se snažit začít s evakuací všech cenností mimo ohrožený prostor. Žádná speciální hasiva však pro tyto případy nemáme," zdůraznil Martin Pekárek.

Jak moc se liší postup při požáru objektu s historickými cennostmi?
Záchranářský postup je prakticky stejný, akorát se více zaměřujeme na ty cennosti. Pokud víme, že se tam vyskytují, snažíme se je co nejrychleji evakuovat z budovy či ze zasaženého prostoru ven. Nebo evakuujeme věci i preventivně, to znamená i z vedle zasaženého objektu.

Býváte na tuto situaci nějak předem připraveni?
Máme k dispozici operační kartu, podle které zjistíme, kde jsou hydranty, kde jsou nejcennější umělecká díla a podobně. Podle této karty nám operační středisko poskytuje informace, jak máme postupovat.

Co se děje v případě, že je požár už rozjetý?
Pokud bychom tam přijeli a objekt byl totálně v plamenech, tak už samozřejmě není co zachraňovat, co evakuovat. Ale v případě, že požár začíná, snažíme se okamžitě objekty zajišťovat. Obraz může být třeba zasažen z části, a z toho důvodu, že jsme ho včas vyndali, škoda nebude tak veliká, restaurace bude méně nákladná a dílo půjde mnohem lépe opravit.

Požáry: 
Krásný barokní zámek s číslem popisným jedna ve Vodicích vlastní dvě ženy – Marie Černá z Hostivic, manželka původního majitele, a její sestřenice Jiřina Medalová z Prahy. Zámek se rozkládá na pozemku o 2196 metrech čtverečních. Zámek vyhořel v roce 2005, dodnes je nepřístupný a majitelky napravují jeho poničený stav.
„Byl to deprimující pohled na těch sedm ohořelých komínů. Nechtěla jsem na zámek ani jezdit. Vše se však dává do původního stavu. Stropy se udělaly a interiéry jsou jakž takž," říká Marie Černá s tím, že opravovat zámek není nic jednoduchého. Požár, který vznikl vzplanutím sazí v komíně, spolykal zámeckou střechu. I přes velikou snahu hasičů z celého okolí se z ní nic nezachránilo. Hasiči se onoho 28. ledna museli poprat s dvacetistupňovým mrazem a množstvím sněhu. Následky požáru si podle místostarosty Vodice Josefa Krále nese zámek dodnes. Tenkrát hodně promokl a vysušit zdivo trvá i několik let.

Vyhořel i zámek v Želči: Kronika sboru dobrovolných hasičů v Želči zachycuje požár místního zámku, u kterého v roce 1927 strávili hasiči dva dny. Vypukl o půlnoci z 21. na 22. prosince. „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči," zapsal tehdejší kronikář.
Vodu čerpali z pivovaru, ale kvůli mrazu jim v hadicích zamrzala. „Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl." Protože zámek nebyl prohlášen za kulturní památku, nechali ho zbourat a na jeho místě obec počítá s výstavbou bytů pro seniory.

Destrukce Hýlačky: Nejstarší česká dřevěná rozhledna zcela shořela na Nový rok 2012. Kulturní památce z táborských Větrov bylo téměř sto let. Zůstala jen základní deska, která u nové Hýlačky dostala čestné místo.

Vzpomínáte si na nějaký požár historického objektu v posledních letech?

Ano, vzpomínám si na rozhlednu Hýlačku. Celodřevěná stavba. Shořela i kvůli tomu, že byla zima. Hoření v zimě je intenzivnější a rychlejší. Jedním z důvodů je rychlá výměna plynů na požářišti. Studený vzduch více podporuje hoření. Ocelová konstrukce by sice vydržela, ale pro hasiče je paradoxně daleko nebezpečnější. Nikdo do ní nevidí, ona se může přehřát a my pak netušíme, jestli třeba nepraskne.

Jakým způsobem jsou památky proti požáru chráněny?
Ať už jde třeba o městské divadlo, Kotnov či archiv, jsou všechny tyto objekty napojeny na elektrickou požární signalizaci (EPS), to znamená, že objekty jsou vybaveny signalizací, která v případě zkratu či přímo požáru, nám na pult vyšle signál a my vidíme, kde přesně je problém. Přesně nám i ohlásí, které místo je v ohrožení. Sice jsme v těchto případech několikrát vyjeli, ale vždy šlo naštěstí o planý poplach, způsobený třeba poruchou čidla nebo nějakým zakouřením. Musím to zaklepat, ale nepamatuji si, že bychom vyjížděli na ostrý požár objektu s historickými cennostmi.

Lucie Mylerová Paurová

Autor: Redakce

28.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Jak vidí Němci Čechy: Čerpají unijní peníze, uprchlíky nechtějí

Češi a jejich země nejsou v německém tisku hojným tématem. Kromě sportovních rubrik Česká republika zaujme německá média výjimečně. O Češích pozorný německý čtenář novin ví jen to, že nechtějí přijímat uprchlíky – v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Jejich ministr financí Andrej Babiš je miliardář, který stojí ve střetu zájmů kvůli čerpání dotací pro své firmy, jež by měl zároveň jako ministr kontrolovat.

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Zemětřesení umíme spustit, ale nikoliv zastavit

Rozhovor s předním českým seismologem Janem Zedníkem o tom, kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy, proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat a jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies