Poslední přímý rychlík z Prahy 
do Vídně zastavil na veselském nádraží 1. června 1996. Od té doby sláva bývalé Dráhy Františka Josefa upadá. Vrátit jí zašlý lesk, se rozhodli rakouští sousedé. Proto kontaktovali veselského starostu Václava Matějů, aby i česká strana přidala ruku k dílu.

„Historicky jezdívaly vlaky z Prahy do Vídně přes Veselí nad Lužnicí. Poté se vybudoval železniční koridor na Brno a trasa přestala být preferovaná. Myšlenka rakouských přátel je odvozena od toho, že by se tuto trasu, která dlouhodobě sloužila, pokusili obnovit," nastínil starosta.

Cílem je zkvalitnění dopravy, rekonstrukce železnice pro vyšší rychlost a tedy 
i zkrácení doby na cestu. To ovšem není podle veselského výpravčího Víta Kuchválka reálné, dokud nebude celá trať zmodernizovaná a nebude dokončený koridor: „V Rakousku došlo k přestavbě železničního uzlu Vídeň a trať z Velenic vede do Vídně na centrální nádraží, které se bude příští rok otevírat. To je důvod, proč Rakušané podnikají tyto iniciativy," vysvětlil výpravčí s tím, že cesta z Prahy do Vídně přes Brno trvá téměř pět hodin. Přes Veselí a přechod Gmünd by se zkrátila na 3,5 hodiny. Doprava by se urychlila a jižní Čechy propojila se světem.

• Až do roku 1996 fungoval přímý spoj mezi Prahou a Vídní přes Veselí nad Lužnicí
• Nyní se cestující z jihu Čech dostanou do Vídně delší cestou, přes Brno

Problémem jsou ale finance. Starosta Václav Matějů se spolupráci nebrání, ale takovou změnu může zaplatit jen stát: „Myslím si, že v rámci Unie je strategie dopravní sítě, která stanovuje priority dopravních tras. Říkám to z toho důvodu, že nevím, jak má Unie trasu z Veselí zahrnutou v dopravní mapě. Myšlenka je to hezká, ale pokud ji chceme realizovat, musí ji někdo zaplatit," podotkl starosta.

Pokud by se záměr, se kterým přišla Initiative für Franz Josefs Bahn, podařil prosadit, vstoupil by Václav Matějů do jednání s rakouskými kolegy a zástupci z krajů, kterých se nápad týká. Zatím zjišťuje bližší informace.

Souhlas Unie

Trať má na jihu Čech pouze regionální význam a opětovným propojením s Vídní by se vrátila její sláva. K odklonění vlaků došlo se souhlasem Evropské unie: „Unie tlačila na to, aby se propojila všechna důležitá centra. Navíc mezi Prahou a Vídní přes Gmünd není žádná velká aglomerace. Dalším důvodem bylo, že infrastruktura směrem na Brno měla větší kapacitu a lepší stav," vysvětlil Vít Kuchválek, proč České dráhy odklonily přímé a kratší spojení s Vídní na delší přes Brno.

Provoz na trati z Gmündu do Čerčan byl zahájen 3. září 1871 a téhož roku trať začala fungovat do Prahy. Postavit ji nechali Schwarzenbergové.

„Už v 80. letech 19. století se stala důležitou spojnicí, protože byla dokončena trať z Lince do Budějovic. Otevřela cestu z Prahy do jižní Evropy. Na přelomu 20. století tady jezdily významné vlaky až do Říma," vypráví Vít Kuchválek.

V roce 1887 byla vybudována Českomoravská transverzální dráha z Veselí do Jihlavy. „Tato trať pro nás měla význam v tom, že byla propojená s Moravou a nádraží ve Veselí získalo podobu, kterou má dodnes," pokračuje výpravčí.

Zásadní modernizace přišla po více než sto letech, až se současnou stavbou koridoru. „Aby se mohlo přemýšlet o znovupropojení s Vídní, musí být koridor hotový. Nový úsek z Benešova do Budějovic bude mít slušné parametry a přirozeně vzniklé jižní spojení by mohlo být alternativou pro přetížený koridor na severu země. Snahu Rakušanů je třeba podpořit," vybízí Vít Kuchválek