VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čas běhu léčebny má zachytit malé muzeum

Opařany – Obsáhlá knihovna, písemné dokumenty, původní klíč ke vstupu do nejstarší budovy, stará centrifuga (přístroj na zpracování krve), již může závidět i Zdravotnické muzeum, původní noční stolky nebo chorobopis s pořadovým číslem jedna. 

24.11.2012
SDÍLEJ:

Primářka a ředitelka Iva Hodková s historickým dokumentem.Foto: Deník/ Alena Šatrová

Tyto a další letité exponáty se mají stát výbavou malého muzea, které by připomínalo běh času v nejstarší a největší dětské psychiatrické léčebně v republice.

Je jí léčebna v Opařanech, dodnes státní zdravotnické zařízením, které zřizuje přímo ministerstvo zdravotnictví a finance do něj plynou stejně jako do nemocnic, tedy přes veřejné zdravotní pojištění. Muzeum bude zároveň dárkem k jejímu letošnímu 125. výročí od založení. Dostane ho z osobní iniciativy primářky a ředitelky Ivy Hodkové. „Již jsem se v této věci spojila se dvěma historiky, nechci totiž, aby expozice byla jen výstavkou starých věcí," potvrdila.

Prvním krokem k léčbě psychiatricky nemocných, tehdy dospělých lidí, v Opařanech, se stal rok 1887. V té době si Zemský výbor od rodiny Paarovy z Bechyně pronajal první budovu bývalého jezuitského kláštera, ale již během dvou let odkoupil jejich celý zdejší majetek a zřídil pobočku pražského ústavu pro choromyslné.

„V té době totiž v zemi kulminoval počet duševně nemocných, pro které chyběla místa. První pacienti přišli do Opařan na podzim roku 1887. Uvádí se, že jich bylo sto třicet až dvě stě jedenáct," říká Iva Hodková.

Po první vlaštovce v Opařanech začaly v zemi na začátku 20. století postupně vznikat další léčebny, čímž se ale existence té opařanské otřásla v základech. Její zánik by pro zdejší region znamenal ztrátu mnoha pracovních míst, naštěstí k tomu nedošlo.

Kdosi osvícený si totiž včas všiml, že mezi dospělými pacienty je spousta dětí, které ale vyžadují zvláštní péči a specifický přístup k léčbě. Myšlenka přeměnit léčebnu pro dospělé pacienty na léčebnu pro děti dostala od státu zelenou a na cestu ještě několik milionů korun.
Rokem založení dětské psychiatrické léčebny je letopočet 1924, kdy v jejím čele stál ředitel Prokop Urban. O dva roky později k ní přibyla základní škola a i ona je pravděpodobně nejstarším a největším školským zařízením svého druhu u nás.

O krok vpředu

„Tato škola byla unikátní v tom, že získala moderní, až nadčasové vybavení. Měla prostorné třídy, moderní pomůcky a také krytý bazén, sluneční lázeň a tělocvičnu. Bazén se užíval ještě v osmdesátých letech, pak se přestalo, neboť na jeho finančně náročný provoz nemělo ani ministerstvo školství, ani zdravotnictví. Dnes ho využíváme díky sponzorům sezónně jako venkovní bazén, kdy se voda ohřívá přirozenou cestou," vysvětluje Iva Hodková.

Za léta fungování se za zdmi léčebny mnohé změnilo. Pacienti dávno nejsou léčeni prací, kdy si prali, vařili, vyráběli oděvy a dokonce i boty, minulostí je diagnostikování nemocných označením blbec či pomatenec, a také lůžkové klece. Vedle základní školy fungují pro nemocné děti terapeutické aktivity, pohybové programy, klubovna, čajovna nebo divadlo.

Autor: Alena Šatrová

24.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kam za zábavou

S odstraňováním následků silného větru měli plné ruce práce hasiči po celé republice.
AKTUALIZUJEME
3

Vítr lámal stromy, silnice u Strmilova bude do večera zavřená

Kam na Táborsku za kulturou

Táborsko - Přinášíme tipy na volné dny.

Jihočeši jsou na stopě léku na ziku

České Budějovice – Boj proti virům vědci nevzdávají. Zkušenosti o tom, jak se odborníkům z Biologického centra Akademie věd (AV) ČR v Českých Budějovicích na tomto poli daří, si nedávno vyměnili s kolegy, kteří do jihočeské metropole přijeli na Česko-slovenskou virologickou konferenci.  

Problémy v Proutku. Postižení se musí rozloučit s domovem

Jindřichohradecko - Spěšné hledání náhradních domovů pro postižené, nejistá budoucnost. Neziskovka Proutek se dostala do existenčních potíží.  

Po třech letech v cíli: platit městu nemusí

Tábor – Manželům Kolibíkovým ze Sezimova Ústí dal konečně soud odpověď: platit radnici za obohacení z pozemku nemusejí, ale komu vlastně patří, se nedozvěděli.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies