Nová legislativa, kterou Česká republika vloni na popud Bruselu přejala, totiž stanoví přísnější podmínky posuzování staveb než dřívější české zákony. A je otázkou, jestli budou platit staré posudky. Vyhotovit nové a projednat je, by přitom trvalo třeba i rok nebo dva. Podle senátora za Táborsko Pavla Eyberta se přitom kauza týká investic za 250 miliard korun.

Úseky v potížíchZdržení výstavby hrozí úsekům dálnice D3 Ševětín-Borek nebo Úsilné-Hodějovice, dále úseku D4 Čimelice-Mirotice i IV. železničnímu koridoru.

„Česká republika je připravena udělat maximum pro ověření dopadů staveb na životní prostředí," říká k jednání s Bruselem ministr dopravy Dan Ťok, ale dodává, že opakování celého formálního procesu EIA by mělo zásadní dopad na klíčové dopravní stavby. „Bohužel se to týká i staveb v jižních Čechách," upozorňuje Pavel Eybert, který je předsedou Sdružení pro výstavbu dálnice D3.

Senátor poukazuje na úseky dálnice D3 Ševětín Borek nebo Úsilné Hodějovice a dále třeba na úsek D4 Čimelice Mirotice. A velké zdržení by ohrozilo i čerpání evropských dotací z programu Doprava, protože tam je nejzazší termín rok 2022. Jihočeský hejtman Jiří Zimola míní, že je třeba vyvinout tlak na českou vládu, aby se podařilo s Bruselem vyjednat výjimku, která by potvrdila platnost starších posudků. Přitom upozorňuje, že problém se týká například také IV. železničního koridoru.

Brusel žádají o výjimku

Řadu let trvaly výzvy Evropské komise, aby Česká republika upravila zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Čeští zákonodárci k tomu ale neměli mnoho chuti. Až vloni, ve chvíli, kdy hrozilo, že Brusel zastaví třeba dotace na dopravní investice, se legislativa změnila podle evropského vzoru. Jenže takovou formou, že teď panuje nejistota, zda budou pro stavby platit posudky podle starého zákona č. 244/1992 Sb.

„Upozorňovali jsme na to nebezpečí od začátku," říká k možným komplikacím senátor za Táborsko Pavel Eybert. Vedení ministerstva životního prostředí totiž při projednávání novely zákona slibovalo, že změna se již připravených liniových staveb (dálnic nebo železnic) nedotkne. Jenže realita ukázala, že Brusel akceptoval ze dvou starých zákonů jen ten novější z roku 2001. Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové je administrativní proces, jak aktualizovat posudek vlivu stavby na životní prostředí podle tohoto zákona celkem jednoduchý. Starší zákon č. 244 z roku 1992 ale narazil. Zatím posudky podle něj Brusel akceptovat nechce. Týkají se přitom řady staveb třeba na dálnici D3 a D4 i železničního koridoru.

Hlavní problém podle poslance Romana Kubíčka je ten, že v České republice vše trvá velmi dlouhou dobu. „My stavbu vyprojektujeme a než se dostaneme k realizaci, uplyne deset, dvanáct let. To je tragédie, ta doba," zdůrazňuje poslanec a dodává, že se přitom v průběhu let stále mění zákony.

Poslední český návrh přednesený tento týden v Bruselu spočívá v tom, že se stará stanoviska EIA podle zákona 244/1992 znovu ověří a zároveň se veškerá dokumentace související s EIA zveřejní a bude možné se k ní vyjádřit v rámci územního či stavebního řízení. Bude to ovšem nutné opět upravit zákonem. A Evropská komise zatím návrh české delegace jen vzala za základ pro další jednání o kompromisním řešení. Jeho detaily se budou na pracovní úrovni řešit během února.

„Velmi oceňuji přístup Evropské komise, která se znatelně snaží nám pomoci najít řešení, které bude právně vyhovující vzhledem k EU legislativě a zároveň neochromí výstavbu v České republice," komentuje jednání ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle některých politiků ale měla česká vláda o případných kompromisech a výjimkách jednat mnohem dříve a mohla se současným komplikacím vyhnout.

Řada poslanců a senátorů byla vůbec proti novele. Například senátor Tomáš Jirsa. Ten má ale k celé kauze i další postřeh. „V této souvislosti mne však na přístupu EU udivuje, že každá silnice musí mít posudek, jaký je její vliv na životní prostředí a zda neničí nějaké přírodní stanoviště, zatímco na Šumavě jsou záměrně ničeny tisíce hektarů lesa a přírodních stanovišť, ale EU ani ministr Brabec zde žádný posudek nevyžadují," říká Tomáš Jirsa.