Borotínští radní přišli s ambiciozním plánem: nebývá totiž zvykem, aby městys s necelými sedmi stovkami lidí měl svoji vlastní centrální výtopnu.

Starosta Antonín Brož záměr odůvodňuje nutností nechat nejpozději v roce 2022 vyměnit stávající obecní kotle, které přestanou splňovat emisní limity.

Zároveň chtějí využít bývalé sklenářství a postavit zázemí pro hasiče.
„Na otázku, jak je vytápět, jsem si odpověděl: jednou kotelnou, na niž by kromě obecních budov včetně mateřské školky mohly být připojeny i sousední nemovitosti,“ uvedl Antonín Brož.

Ilustrační foto Tábor
Počet radních v Táboře drží omluvenky zastupitelů

Jak uvedl starosta Mezna Rudolf Vobruba, o připojení k centrálnímu vytápění projevila zájem většina místních. Štěpkou v Mezně už třetím rokem vytápí 95 domácností.

LIDÉ JSOU SPOKOJENÍ
„Máme za sebou dvě topné sezony a nemůžeme si je vynachválit. Pro lidi je to finančně dostupné a navíc se nám v obci zlepšilo ovzduší,“ popsal zkušenosti s vytápěním obce biomasou Rudolf Vobruba.

Podobně uvažuje borotínský starosta. „Máme obecní lesy a část, kterou můžeme zužitkovat, štěpkujeme. Zbytek pálíme. Proč posílat peníze za uhlí či elektřinu mimo obec, když bychom mohli na výrobu štěpky někoho zaměstnat,“ pokládá otázku v otevřeném dopise, který zveřejnil na stránkách obce.

Na vyhodnocení nákladů najali firmu Kasfin, jež má zpracovat průzkum zájmu mezi obyvateli Borotína a dále studii o proveditelnosti stavby či možného čerpání dotací. Mezno jimi pokrylo 70 procent nákladů.
Podle studie se zatím rýsuje několik variant: jednou je připojení 211 lokálních míst při celkových nákladech 150 milionů, existuje ale také několik redukovaných a levnějších způsobů.

Gotický hrad v Soběslavi.
Záchrany gotického hradu v Soběslavi se ujme firma z Českého Krumlova

„Zájem o připojení nemám. Také nechci, aby se obec na řadu let zadlužila,“ potvrdila Lucie Šlégrová.

Radní se nad plánem znovu sejdou a pokud nezískají dostatečné množství zájemců, nezbude jim, než od něj ustoupit.