Nabízíme vám unikátní možnost nahlédnout do téměř sto let starého rukopisu mladovožického rodáka, historika a spisovatele Richarda Hrdličky (1868 – 1967).. Text se dostal šťastnou souhrou osudu do rukou vedení města, které chce podle něj vydat knihu.

Mladá Vožice – Čís. nové 22, staré 60, josefinské (bývalý radní dům)
Pokračování z minulého týdne, kdy se Přehořovský vyjadřuje k dalším bodům předsevzetí pátera Moštenského připojit radní dům ke kostelu.

3) Že na domě radním zvonové kostelní zavěšeni, to jsme nikdyž nezapírali, než ne hned proto grunt a stavení rathausu k záduší náležeti musí, nebo tímto způsobem zvonové na rathaus přijati byli. Když před mnoha lety na 200 loket odtud u kostela stojící dřevěná zvonice, která toliko při zemi byla, od větrův a dešťův k porušení přišla, tu předkové naši nepochybně, aby zvonové tím lépe slyšeni byli a přichránění míti mohli, teprv nad radní světnicí novou vazbu, která by zvony zdržeti mohla, obzvláště zformírovali a je na tuž vazbu zavěsiti dali. Sic kdyby to stavení k té intenci za zvonici stavěno bylo, mnohem jinší a rozdílnější způsob jeho musil by byl formován býti, což vše páni komisaři i pan farář náš byli spatřili, než ze všech circumstancií nešetřili. Do stavení nevešli, nýbrž toliko okolo něho chodili a co mezi sebou zavřeli, z toho bez podstaty zbytečně toto zaneprázdnění zarazili. V kterémžto stavení se též nachází jeden sklep klenutý a vprostřed toho sklepu u vrchu klenutí železný kruh vezděný, kdež nad paměť lidskou váha zavěšena a sůl k obci handlující se skládá. Kdyby grunt i stavení záduší náležeti měly, proč by takové nástroje k potřebě světské a politické při tom formátovány a jich prakticirování nad paměť lidskou se dovolilo a tak dlouhá léta k tomu mlčelo? A co více, byvši za paměti lidské na tomto stavení nahoře světnička pro hlásné, kteří po každé hodině troubili a na ní bydlili, vystavena neb způsobena, která jako i větší díl městyse ohněm zkažena jsouc, zase tak podstatně k vystavení přijíti nemohla, tak z toho se zavříti může, jsouc to potřeba obecní, že od obce a následovně na obecním gruntu tento dům radní vyzdvižen byl.

4) Aniž tento punkt za podstatný průvod projíti může, že střecha z důvodu zádušního se opravuje, jakoby proto celé stavení záduší náleželo aneb tím spravedlnost svou záduší propadlo, nebo jsouc obec naše čestýma ohni a vystáním všelijakých neřestí velice obtížena, důchodové pak v špatné podstatě se nacházejí, lépe bylo, kdyby jinší prostředkové před rukama se nespatřovali. Z důchodův zádušních ten některý málo zlatý aspoň proto na střechu ku pomoci vzíti, aby nepřikryté stavení zůstávajích vazby dřevěné naschvál k zavěšení zvonův způsobené zahnívati a tudy třebas spolu i zvony porušení míti měly, nebo celý tento náklad zádušní přes 15 zl. r. nestál, an po předešlém prvním ohni od obce bez prostředkův zádušních k napravení táž střecha přišla, a tak když odtad záduší se přisluhuje, také zádušní důchod v té nevyhnutelné potřebě tak skrovnou pomocí přispěti mohl.

5) Že v tomtéž rathause curialia se exercirují, ani to se nezapírá, neboť k tomu cíli jest dům radní vystaven a není slýcháno, méně ji paměť lidská sebou přináší, aby v tomto městyse na jiném místě, kde rathaus stál, aneb jinde curialia se exercirovala, proč bychom tedy právo a zvyklost starobylou nyní bezprostředně zadávati měli? Aniž to k zmenšení a zlehčení slova božího a chrámu Páně aneb k jaké potupě pana pátera přičísti se může, neboť jak vejš dotknuto jest, týž rathaus od chrámu Páně na 20 loket vzdálen jest. Proti tomu pozorujíc jinší kostely, jako v Starém Městě Pražském sv. Havla, též v Mladé Boleslavi kostel, kterak netoliko křesťané, nýbrž i židé v samých zdech kostelních své krámy a trafiky mají. V městě Táboře, ano i v mnohých jinších místech podobně krámové, domové a jinší případnosti křesťanské mnohem blížeji se spatřují a v nich všeliká exercitia politická se practicirují, v tom od žádného stíhání aniž v svých starých obyčejích a zvyklostech jsou, má-liž tehdy na nás chudých lidech, jenž v domě radním žádných povyk nečiníme, nýbrž lidské i sirotčí spravedlnosti podle možnosti fedrujeme, tento neobyčejný příklad se začíti statuirovati?

6) Že se pan farář náš na relaci pánův komisařův k spatření tohoto domu radního nařízených odvolává, znamenáme, že tím povrchním (jak vejš dotknuto) patřením a okolo toho stavení chozením beze všech sobě daných zpráv, ani vnitř žádných, zevnitř pak ani těch podstatu v sobě majících circumstancií šetřeno nebylo. Však tou relací celou svou intenci provést, a to za všechny své průvody pokládati míní. Poněvadž jsme téže relací, jakou podstatu v sobě má, nespatřili, nevíme na ni jak odpovídati. Nežli vyrozuměli jsme, že J. Mt. pan probošt hradecký ráčil od velebné konsistoře sám k spatření tohoto stavení domu našeho radního nařízen býti, vidouce pak nepochybně, že předsevzetí pana faráře našeho malou podstatu s sebou nese, naříditi ráčil na svém místě nejbližší dva pány faráře, kteří kdy a jak svou komisi řídili, zdali též V. Mti. jakož to pana colatora a vrchnost naši v tom pozdravili, o tom žádné vědomosti nemáme, nežli to jsme toliko slyšeli: Kterak jednoho času navštívíce vejš psaní páni farářové pana pátera našeho, natrefíce se k tomu čtyry osoby radní, pod způsobem procházky s nimi okolo často psaného domu radního chodili a tak při takové komisi málo co podstatného vyříditi mohli, když se žádného na nich netázali a toho, na čem nejvíc záleželo, nespatřili. Pročež jsme schválně, jak chrámu Páně, krchova i domu radního našeho a tak celé této příležitosti, o kterou tuto činiti jest, gruntův položení abryss zhotoviti a tuto přiložiti za slušné uznali. I poněvadž jest s podstatou ukázáno a pana faráře našeho intence pořádnými odvody refutirována:

1) Že dům radní náš jest od chrámu Páně v okršku svého krchova nejdáleji loket vzdálen.
2) Na žádném gruntu zádušním, nýbrž na obecním, nejsouce zeď krchovní se zdí téhož rathausu svázána, nýbrž jedním toliko rohem připojena a to dokonce ven z krchova postavena že se nachází.
3) Že zvonové od předkův našich bona fide nad radní světnici přijati a stavení to rathouské již v své podstatě se nacházelo, zvonové před tím na jiném místě na zvonici dřevěné, 200 loket odtud vzdálené zavěšeni byli.
4) Proč střecha ne ex malitia, nýbrž z jinších slušných příčin na díle z prostředkův zádušních po ohni spravena byla.
5) Že curialia beze vší újmy chrámu Páně tu se exercirovati mohou, jakž rozličnými příklady, tak i starobylou zvyklostí jest provedeno.
6) Relace pánův komisařův jakožto bez podstaty a nevyšetření všechněch těch circumstancií v této materii se zbíhajících, obzvláště nejsouc druhá strana slyšána, že attendirován býti a nám žádné škody nésti nemůže, což i abryss přiložený patrněji dotvrzuje a kdyby toho další potřeba ukazovala, vše, co se nadpisuje, dostatečně provést a prokázati se může. (Pokračování příště)

RICHARD HRDLIČKA