V objektu Kerasu staví jeho majitel Erik Machart pivovar, jenž by měl během několika málo měsíců začít vařit vlastní pivo.

„V horizontu dvou až tří měsíců plánujeme spustit provoz, přesné datum si ale zatím netroufám určit. Pivovar stavím poprvé,“ potvrdil Erik Machart s tím, že sládkem se stane Jan Hobza.

V Bechyni se tak vrátí k řemeslu, které tady před sto lety zaniklo. Zatímco tehdy měšťanský pivovar přestal fungovat, rozjela se v Bechyni první elektrifikovaná dráha do Tábora.

Celou technologii má již Erik Machart pod střechou a finišuje s posledními úpravami.

Investor do budoucna plánuje výstav 1200 hektolitrů ročně. K této metě dojde postupně.

„Podobné pivovary běžně začínají první rok například se čtyřmi až šesti stovkami hektolitrů. Těžko říct, jak úspěšný se nám povede rozjezd,“ říká Erik Machart.

Podobně začínal i rodinný pivovar Obora v Malšicích Martina Nováka.

Erby táborských cechů na dokumentu z 19. století.
Na klenbě kostela odkryli kresbu táborských cechů

„Před několika lety jsme začínali s výstavem okolo pěti set hektolitrů, nyní jsme na zhruba dvou tisících,“ potvrdil. I on se přitom zaměřuje na piva chuťově odlišná od takzvaného standardního europiva. Specialitou jeho pivovaru je pak navíc používání chmele z vlastní chmelnice.

Podobným směrem se chystá jít i Erik Machart. Pěstování vlastního chmele sice neplánuje, ale i on se chce svým pivem odlišit od běžných europiv. V plánu má pivařům přichystat spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a černou dvanáctku. S názvem se netrápí. „Bude to prostě bechyňská desítka, dvanáctka a černé,“ upřesnil Erik Machart.

Obnoví tradici
Erik Machart naváže na tradici, která v Bechyni zhruba před sto lety zanikla. O měšťanský pivovar založený již roku 1553 (podle jiných zdrojů až o sedm let později) přišli ve stejném roce, kdy získali díky Františku Křižíkovi první elektrifikovanou železnici.

Po roce 1903 si tak především zámečtí páni a jejich hosté pochutnali na pivu od knížete Paara. Výroba tu skončila až kolem roku 1932 a dnes je z pivovaru Alšova jihočeská galerie.

Pivní velmocí byl i Tábor. Vařit se v něm začalo již krátce po založení města v roce 1420. V jednu dobu tu bylo 13 pivovarů. Poslední, v Kotnově, zanikl na začátku 80. let minulého století. Na tuto tradici chce navázat škola obchodu služeb a řemesel, která v domě U Lichviců vybudovala expozici pivovarnictví v Táboře.

Novodobá výroba
Kromě Martina Nováka se minipivovary rozjely i na jiných místech okresu. Svůj od roku 2011 jako součást výuky provozuje veselská ekologická škola, pivo si vyrábějí v Hlavatcích a od roku 2011 také v Chotovinách. Majitel místního zámku Sergej Mayzus, který již provozuje pivovar v ruském městě Gurjevsk, tak navázal na dřívější zámeckou výrobu. Chotovinský ležák mohli pivaři poprvé ochutnat o rok později o půlnoci při silvestrovském ohňostroji na nádvoří. Výstav pivovaru se pohybuje okolo tří set hektolitrů.