VYBERTE SI REGION

Anna Jordáková oslavila stovku. Recept? Víra a střídmé jídlo

Soběslav – V žilách jí koluje slovenská krev, proto si vždycky ráda od srdce zazpívala a zatančila čardáš. Miluje tlusté maso a celý svůj život zasvětila víře v Boha. „Jakmile si ve městě rozumí farář se starostou, tak je všechno v pořádku," říká stále činorodá a hovorná Anna Jordáková ze Soběslavi, která včera oslavila rovnou stovku. Jak sama říká, vůbec se na ni ještě necítí.

3.2.2016
SDÍLEJ:

Anna Jordáková oslavila sto let.Autor: Kateřina Šímová

„Narodila jsem se na východním Slovensku kousek od Košic jako druhá z deseti dětí," začíná vyprávět svůj příběh. Život se s ní ale nemazlil. Čtyři její bratři už jako děti zemřeli. Zůstal jí bratr a čtyři sestry.

Rodiče měli hospodářství a tatínek také pracoval v lese. „Pamatuji si, že když mi bylo jen sedm let, zapřáhli jsme s tatínkem voly a jeli do lesa. Odtud jsme vozili dřevo na pilu. Byla jsem hrozně zmrzlá, tak tatínek vzal sekeru a uřízl mi kus slaniny a kus chleba a takhle jsme svačili. Do dneška mi to stačí," směje se a rozesmívá všechny gratulanty, včetně starosty města Jindřicha Bláhy a poslance Jana Bartoška.

Krok do neznáma

Ve dvaadvaceti letech se mladičká Anna rozhodla udělat razantní krok a odešla do Českých Budějovic. „Na Slovensku totiž nebyla práce," vysvětluje její syn z prvního manželství Jan Kříž. „Nechtěli nám tady ale dát byt. Naštěstí se mě tehdy ujal jeden vojenský lékař. Byl to moc hodný člověk. Začala jsem u něj pracovat jako hospodyně. Vařila jsem mu a uklízela," vzpomíná Anna Jordáková.

V šestadvaceti letech se pak provdala za Jana Kříže. Manžel byl ale vojákem, proto museli po válce odejít do pohraničí, které se zrovna osidlovalo. Zde, ve Vyšším Brodě, se oba živili pekařinou a narodily se jim tu i obě jejich děti – Jana a Jan. Jana v roce 1943, Jan o šest let později. „Tatínka jsem už nikdy nepoznal. Bylo mi dva a půl roku, když ho ranila mrtvička," říká syn.

Životní zlom

Padesátá léta se ale pro Annu Jordákovou, tehdy ještě Křížovou, stala jedním z nejtěžších období v životě. „Zůstala sama bez peněz a se dvěma dětmi a ještě to byla věřící Slovenka. „Co maminka vyprávěla, tak komunisti jim jako živnostníkům celou pekárnu rozkradli. Vzali si i pneumatiky z auta. Všichni ti, kterým táta pomáhal, dával jim i pečivo zadarmo, se k ní otočili zády, až na pana faráře. Vždycky vzpomínala, jak jí dal stovku, aby mohla koupit chleba. Myslím, že i tenhle zážitek v ní tolik umocňuje víru v Boha," vypráví syn Jan.

O pár let později se ale Anna seznámila se svým druhým manželem, panem Jordákem, který se živil jako zahradník ve Vyšebrodském klášteře. „To maminka pracovala v cukrárně. Pamatuju si, jak jí tehdy lidé vyčítali, že třeba dává příliš velké porce. Tehdy se jí ale zastal právě pan Jordák," vzpomíná syn. Později se za něj Anna provdala. Nějakou dobu pak ještě ve Vyšším Brodě žili. Anna se živila na státních statcích.

Do Soběslavi čas celou rodinu zavál až na počátku šedesátých let, konkrétně v roce 1962. „Pan Jordák byl z Tučap a v Soběslavi měl příbuzné, kteří zrovna prodávali chalupu. Od té doby jsme tady," vzpomíná Jan Kříž na dobu, kdy mu bylo třináct let. V chalupě naproti soběslavskému finančnímu úřadu žije s maminkou dodnes.

Anna Jordáková po přestěhování do Soběslavi s manželem nastoupila do soběslavské „Ladovky". „Tady jsem dělala na vrtačce, začali jsme se součástkami do šicích strojů, pak to ale zrušili a vyráběli jsme pro Sovětský svaz. Byla to hrozná dřina, ale mě to železo bavilo," vzpomíná čilá stařenka. V „Ladovce" nakonec zůstala až do důchodového věku.

Stále činorodá

Při své včerejší narozeninové oslavě Anna Jordáková všechny gratulanty mile přivítala a každému pověděla spoustu milých slov. Přestože je nyní už devatenáct let vdovou, radost jí dělají alespoň čtyři vnoučata a dvě pravnoučata. Recept na dlouhověkost ale žádný nemá. „Víte, já celý život žiju docela střídmě. Jím jen ráno nějakou housku a kávu a odpoledne už toho moc nesním. Nepiju ani alkohol, ono se říká, že starý člověk nemá pít, jinak mu to zachutná a to je jeho konec," směje se Anna Jordáková.

Podle Jana Kříže má jeho maminka zkrátka tuhý kořínek a dobré geny. „Celý život ale také tvrdě pracovala a střídmě jedla. Také je do dneška šíleně akční. Pořád by něco dělala a rozčiluje ji, když už kvůli pokročilé artróze tolik nemůže. Ta práce, to je podle mě to, co ji pořád drží v dobré kondici. Také čte, sleduje televizní zprávy a zajímá se o lidi ve městě skoro víc jak já," směje se její syn a dodává, že maminka se pořád kromě artrózy těší dobrému zdraví. „My, její děti, jíme prášky po hrstech a ona je začala brát až teď, ve sto letech. Mizerně sice chodí, ale jinak je na tom zdravotně velmi dobře," míní.

Víra v Boha

Velkou oporou je také pro usměvavou babičku Bůh. „Víra je můj život. Jsem tak vychovávaná. Když jsem byla malá, maminka vždy uvařila halušky a my si museli kleknout, sepnout ruce, pomodlit se a teprve potom jsme jedli. A věříte, že to dělám celý život?" říká Anna Jordáková, která je teď nejšťastnější, když se může jít každou neděli do kostela pomodlit. V tu chvíli je opravdu šťastná.

Autor: Kateřina Šímová

3.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nově narozená miminka v Táboře: červenec 2016

Tábor - Díky vstřícnosti táborské porodnice vám každý týden můžeme představit nejmladší občánky. 

Velká soutěž o vstupenky na unikátní výstavu o Karlu IV.

Zapojte se s námi do soutěže a vyhrajte vstupenky na jedinečnou výstavu Císař Karel IV. 1316–2016, která probíhá v Praze v Národní galerii do poloviny září!

AKTUALIZOVÁNO
Nákupní centrum Olympia v Německu zasáhla střelba.

Útok v Mnichově ovlivnil i jižní Čechy

Mnichov, České Budějovice - Mezi devíti mrtvými, které v pátek zastřelil útočník v Mnichově, nejsou žádní čeští občané. Na twitteru to dnes ráno oznámilo české ministerstvo zahraničí, které se odvolalo na německou policii. Osmnáctiletý Němec íránského původu v pátek střílel v oblasti mnichovského nákupního centra Olympia. Devět lidí zabil a dalších 21 zranil, než byl nalezen mrtev. Česká policie po nálezu mrtvého útočníka zrušila posílení hlídek na hranicích, řekl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.