Proti zveřejněné přihlášce podala společnost BN v červnu téhož roku námitky. Uváděla, že přihlašované označení je podobné s její starší kombinovanou ochrannou známkou a je schopné vyvolat záměnu u veřejnosti. Je podobné i označení užívanému v obchodním styku společností BN.

ÚPV námitky v listopadu 2009 zamítl, stejně jako předseda úřadu v říjnu 2010 rozklad BN. Ty poté podaly žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji letos v březnu rovněž zamítl. BN podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Babičky dominují

Míní, že  městský soud nevzal v úvahu, že došlo k zápisu slovního označení „babiččiny nudle" do rejstříku ochranných známek. Bylo tak potvrzeno, že označení „babiččiny" disponuje dostatečnou rozlišovací způsobilostí. Právě slovní prvek „babiččiny" dává namítané ochranné známce originalitu, když slovní prvek „nudle" je popisný a nedistinktivní. Výraz „babiččiny" je nutno považovat za dominantní prvek označení, který si spotřebitel zapamatuje.

Označení „babiččiny" nelze chápat jako označení druhu potravin určité kvality (vyráběných podle originální receptury, poctivě), neboť dané potraviny se vyrábějí průmyslovou, automatizovanou výrobou, čehož si je spotřebitel vědom. ÚPV překračuje rámec správního uvážení, hodnotí-li označení „babiččiny" popisně jako synonymum pro domácí výrobu.

Výraz je nutné chápat jako nadsázku, která měla z komerčního hlediska úspěch. Evokuje spotřebiteli potravinu připravenou jeho babičkou, vynikající kuchařkou, aniž by vskutku očekával, že se jedná o potravinu vyrobenou podomácku.

Skutečnost, že žalovaný již v minulosti zapsal označení jako „babiččina polévka", „babiččina zeleninová směs" aj., podle stěžovatele svědčí o tom, že označení „babiččiny" má rozlišovací způsobilost.

Zkoumání podobnosti musí být založeno na porovnání známkových motivů obou označení. V projednávané věci jsou pro spotřebitele určující shodné prvky „Babiččiny" a vyobrazení babičky. I podle judikatury Soudního dvora Evropské unie je rozhodující, že spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími detaily.

.. a ty jihočeské.Jsou podobné

Městský soud podle stěžovatele nevzal v úvahu podobnost zobrazení babiček v předmětných ochranných známkách (vpravo ta jihočeská). Obě mají brýle, čepec, bílý límec a tmavou jupku. Ztvárnění babiček tak je evidentně shodné. Doprovodné motivy (kruh, nádobí či font písma) zásadní podobnost označení ovlivnit nemohou. Výrobce konkurenčního produktu mohl  vyobrazení babičky pojmout zcela jinak, nicméně rozhodl se využít právě čepce, brýlí, bílého límce a tmavé jupky, shodně jako v namítané ochranné známce stěžovatel.

BN zcela odmítá i argumentaci městského soudu,  že na trhu existuje velké množství výrobků označených „babiččiny" a přirovnává tuto situaci k vyobrazení švestky u lihovin. Tam je situace odlišná, vyobrazení švestky v případě slivovice, která se z nich vyrábí, má přímý vztah k výrobku.

Soud musí zkoumat

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu především odstranil dosavadní rozpory v judikatuře týkající se rozsahu soudního přezkumu námitkových důvodů. Konstatoval, že městský soud vycházel z judikatury správních soudů, podle níž je posouzení důvodů otázkou skutkovou, věcí volného hodnocení důkazů správním orgánem. Podle NS o správním uvážení lze hovořit všude tam, kde zákon poskytuje správnímu orgánu určitý volný prostor k rozhodnutí, možnost zvolit jedno z více řešení předvídaných právní normou. Tento prostor bývá typicky vymezen formulací „správní orgán může", „lze" apod.

Naproti tomu neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze zcela přesně právně definovat. Jejich obsah, rozsah a aplikace se může v závislosti na konkrétních okolnostech měnit. Rozšířený senát uzavřel, že„výklad pojmů zaměnitelnost, shodnost či podobnost, dobrá víra atd. a podřazení zjištěného skutkového stavu těmto pojmům je (…)věcí výkladu neurčitého právního pojmu a jeho aplikace na zjištěný skutkový stav, nikoliv předmětem správního uvážení. (…)Závěry správního orgánu o těchto otázkách přezkoumává soud v rámci námitek uplatněných v žalobě v plném rozsahu."

Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že i v případě posuzování shodnosti či podobnosti nezapsaného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky a služby s označením přihlašovaným jde o výklad neurčitého právního pojmu a jeho aplikace na konkrétní skutkový stav, který soud plně přezkoumává. Omezený přezkum správnosti posouzení námitkových důvodů, který učinil městský soud, zmíněné požadavky nenaplňuje.

Proto NSS zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení. (1 As 79/2014)