Pět let za krumlovský pivovarský podvod. V případu figuroval i František Mrázek

V přípravném řízení se objevovalo i jméno Františka Mrázka. Měl prý před lety zájem do krumlovského pivovaru vstoupit a nabídl se, že při opravách zajistí část opravných prací prostřednictvím společnosti První západočeská, kterou měl „nějakým způsobem" ovládat. Kontroverzní podnikatel, jehož v lednu 2006 někdo zastřelil, pivovar koupil v roce 1991 při privatizaci. Podnik byl o několik let později vložen do nově vzniklé akciové společnosti, v jejímž představenstvu zasedl i Shrbený. 

Za fiktivní práce…

Shrbený jako předseda představenstva a ředitel Pivovaru Eggenberg, a. s., v Českém Krumlově v úmyslu získat majetkový prospěch z povodňové dotace Ministerstva zemědělství ČR k odstranění povodňových škod v roce 2002 podal 7. listopadu 2002 na českokrumlovskou pobočku agentury ministerstva žádost o poskytnutí dotace ve výši 52 144 250 korun. Ta měla odpovídat čtvrtině celkových nákladů ze škod na stavbách a technologiích, které pivovar vyčíslil dle znaleckého posudku na 208 577 000 Kč.

Devadesátky oživily slavné kauzy. Jak skončil Mrázek či aktéři orlických vražd

Ministerstvo žádosti vyhovělo a 17. prosince 2002 byla částka převedena na účet pivovaru. Druhý den Shrbený z ní převedl 51 144 250 korun na jiný účet pivovaru, který byl založen 12. prosince 2002 a k němuž měl jako jediný dispoziční oprávnění. 19. prosince z něj vybral v hotovosti 25 milionů, 6. ledna 2003 dalších 17 milionů. Ty v rozporu s účelovou dotací použil pro vlastní potřebu, respektive k nezjištěnému účelu, řekl žalobce. Tím způsobil České republice škodu ve výši nejméně 42 277 571 Kč.

Po výzvě ministerstva Jiří Shrbený předložil ke 30. říjnu 2003 účetní doklady prokazující skutečně vynaložené náklady na odstranění povodňových škod a čestným prohlášením potvrdil jejich pravdivost. Podle státního zástupce přitom věděl, že mezi doklady je deset faktur společnost Spektrum stav z Prostějova na celkem 42 277 571 Kč za stavební práce a technologie, které ale dodány nebyly.

Kromě toho Jiří Shrbený ve zmíněných funkcích požádal 19. června 2003 o poskytnutí státní dotace Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR „k obnově energetického hospodářství" pivovaru. Následně Státní energetické inspekci ČR v čestném prohlášení nepravdivě uvedl, že neobdržel jiné částky k odstranění povodňových škod. Zamlčel výše zmíněnou dotaci od Ministerstva zemědělství i zálohy pojistného plnění v celkové výši přes 39 milionů. Na základě nepravdivých údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu převedlo pivovaru 20 020 000 Kč.
Státní zástupce doprovodil obžalobu listinnými důkazy představujícími 26 svazků s více než sedmi tisíci stranami…

Splátka Mrázkovi?

V přípravném řízení Shrbený tvrdil, že po povodních mu František Mrázek, který prý měl zájem do pivovaru vstoupit, nabídl, že nějaké práce při opravách zajistí prostřednictvím společnosti První západočeská, kterou prý Mrázek „nějakým způsobem" ovládal. Slíbil také, že bude opravy financovat, než přijdou dotace. Když pak peníze poskytlo ministerstvo zemědělství, Shrbený je vyzvedl a v hotovosti předal Mrázkovi, který prý předtím řadu prací na likvidaci škod financoval a pak chtěl peníze vrátit. Se získáním dokladů od První západočeské za provedené práce měl Shrbený potíže, doklady od Spektrum stavu mu začal předkládat po urgencích osobně Mrázek. Ten prý tuto společnost ovládal - s tím, že většinu prací zajišťovala subdodavatelsky.

Devadesátky byly nekompromisní, říká investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Tato tvrzení nemohla být u Mrázka ověřena, protože byl 25. ledna 2006 zavražděn neznámým pachatelem.
„Mimo jiné pro časový odstup od události byl obtížné dobrat se závěrů," řekl ve stručném odůvodnění rozhodnutí předseda senátu Mgr. Michal Kubánek. Nesporné je, že pivovar byl povodní zasažen, ale přezkum škod už dnes není možný. Bylo však prokázáno, že práce vykazované Spektrem vykonány nebyly. Pochybnosti vzbuzuje už údajná smlouva na tuto zakázku z 5. března 2003, znějící na objem prací za zhruba 78 milionů korun dodaných firmou prakticky bez zaměstnanců do podzimu téhož roku. Zadání smlouvy je zcela obecné, na sanaci, bez bližší specifikace, „dle objednávek". Podezření vzbuzují i okolnosti uzavření této smlouvy. Převzetí tvrzených prací není ničím doloženo. O údajném předání dotačních peněz v hotovosti Mrázkovi rovněž chybí jakýkoliv doklad…Peníze za ně poskytnuté státem nebyly použity na účel poskytnutí – obžalovaný svým čestným prohlášením o pravdivosti jím poskytnutých podkladů pro dotaci stát vědomě poškodil, uzavřel soud. Trest ukládal na samé spodní hranici sazby mimo jiné pro velký odstup od události.

V případě „obnovy energetického hospodářství" soud mimo jiné po prozkoumání pravidel a podmínek pro poskytování státních dotací uzavřel, že tento skutek není trestným činem.