Po čtyřech měsících si Pavel Záruba (37) musel vyslechnout zamítavý verdikt: senát krajského soudu ho nadále považuje za jasného vraha mladé dívky. Smířit se s tím ale nehodlá. Na místě si dnes podal stížnost proti usnesení.

„Dál si budu dávat žádosti o obnovu procesu. Vrah nejsem," stojí si na svém muž, který má na kontě i brutální znásilnění.
Od června se v Táboře snažil přesvědčit, že stopařku Janu Štěpánkovou v roce 2002 nezavraždil on, ale jeho kamarád Václav N. Argumenty obhajoby ale neuspěly.

Špatný stop:
Studentka Jana Štěpánková (16) ze Strakonic si svého vraha stopla 16. května 2002 v Písku. Domů už nedojela, za měsíc houbař našel její tělo v lese: s rozbitou hlavou a probodnutým srdcem. Cesta kriminalistů vedla k 25letému násilníkovi a recidivistovi z Protivína.

„Pro obnovení řízení jsme neshledali důvody, přitom jsme provedli obsáhlé dokazování, až atypické pro obnovu řízení, byli jsme ve Valdicích i v Budějovicích, provedli řadu výslechů, ale jeho současná verze nesedí v klíčových momentech," zdůvodňoval zamítnutí předseda senátu Petr Černý.

Poprvé Pavel Záruba vraždu stopařky popisoval už před 13 lety, některé detaily si tak nepamatoval. Proto na sebe výpovědi nepasovaly. Nezvratná tak pro rozhodnutí soudu je výpověď tehdy utajovaného svědka, jenž posádku auta – vraha a stopařku, dost přesně popsal. Na Václava N. popis nesedí. Na rozdíl od odsouzeného nikdy neměl dlouhé blond vlasy, ale zato podstatně víc vážil, a neuměl řídit.

„To, co dnes odsouzený říká, není pravda, a proto to nevnáší do případu pochybnosti," dodal soudce, jenž za nelogické považuje i fakt, že by recidivista a násilník roky mlčel a seděl za jiného. Rozpomněl se totiž až po smrti soudce, jenž ho v roce 2003 poslal na 20 let za mříže, a žádost o obnovu řízení už tak nyní nemohl posuzovat. Doufal, že u jiného soudce bude mít víc šancí na úspěch. 

Dále si přečtěte:
Vrh žádá obnovu: 
Dělá svatouška: 
Trest přijal: