Muži se ocitli ve vazbě. „Případ se sice stal loni, zatýkání se ale odehrálo až 4. dubna 2013 ve Strážkovicích," pokračoval náš list s pikantní podrobností: „Jeden z pachatelů začal před policisty z útvaru rychlého nasazení ujíždět a ti mu prostříleli auto. Jen zázrakem se nikomu nic nestalo."

Podmíněné tresty

Za dramatickým příběhem z konce roku 2012 udělal tečku budějovický krajský soud jako odvolací v pondělí. Uznal Martina Š. (47) a bývalého policistu Pavla P. (35) vinnými tím, že se koncem roku 2012 dohodli na záměru zdiskreditovat zmíněného kontrolora tím, že zařídí jeho přistižení při jízdě pod vlivem drog, a následně proto bude vyloučen z prověřování nadměrných odpočtů DPH v papírnách Větřní.
Soud uzavřel, že Š. se tak dopustil pomoci k přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a poškozování cizích práv, Pavel P. pak zneužití pravomoci úřední osoby. Martinovi Š. soud uložil úhrnný trest tři roky podmíněně na čtyři léta, Pavlu P. rok a půl podmíněně na tři léta a zákaz zaměstnání u bezpečnostních sborů a městské policie na pět let.

V dalším výroku odvolací soud zprostil obžaloby třetího obviněného v této věci, finančního ředitele papíren ing. M. Podle soudu nebylo prokázáno, že tento čin ing. M. spáchal.

Aby „neškodil"?

Podle prvostupňového Okresního soudu v Č. Krumlově se všichni tři původně obžalovaní případně s dalšími nezjištěnými osobami smluvili, že zdiskreditují či poškodí na zdraví a majetku jim nepohodlnou osobu, referenta specializovaného finančního úřadu v Č. Budějovicích.
Ten koncem roku 2012 v rámci služební činnosti rozhodl o nevyplacení neoprávněně nárokovaného nadměrného odpočtu DPH za čtyři měsíce roku 2012 v částce 36 298 786 korun a měl rozpracovány kontroly dalších období u této firmy.
Zmíněná trojice se podle soudu rozhodla způsobit mu újmu na dobré pověsti, která by mu znemožnila pracovat u finančního úřadu a pokračovat v dalších kontrolách. Vymyslela, že ho po nevědomé konzumaci podstrčené drogy nechají zkonrolovat hlídkou policie. Podle pozdějšího výroku soudu s vědomím, že mu tak mohou způsobit újmu na právech – musel se opakovaně podrobovat drogovým testům, bylo s ním zahájeno trestní řízení, aféra měla dopad na jeho profesní i osobní život, byl vystaven mediálnímu tlaku…

Akce

V prosinci 2012 mu při návštěvě v papírnách obviněný M. podle okresního soudu nasypal nebo nechal nasypat do kávy, kterou mu přinesl do kanceláře, pervitin – s vědomím, že zpátky do úřadu pojede kontrolor služebním automobilem, který bude řídit. Pavel P. ho měl následně zastavit, případně nechat zastavit, k silniční kontrole na užití drog. Informace o jeho pohybu podával policistovi P. obviněný Martin Š. osobně, nebo prostřednictvím Otakara H. Ti kontrolora sledovali.
Podle zjištění soudu se situace zkomplikovala. 5. prosince v 7.22 Š. informoval P., že referent už jede. Zmíněný policista ale neměl k dispozici auto, tak na místo poslal kolegy s tím, že podezřelý řidič má mít v sobě pervitin. Tato hlídka ale musela k jinému zásahu, a tak P. domluvil výjezd další dvojice. Ta kontrolora promeškala, proto P. sjednal další akci na odpoledne. Ani k další kontrole nedošlo, a tak P. slíbil Š., že ji zajistí na 6. prosinec.
Od rána mu Š. s pomocí H. opět podávali informace o pohybu referenta. Když opět nemohl kontrolu zajistit, Martin Š. v 8.06 ohlásil na tísňovou linku 158 „ožralého a zfetovaného" řidiče auta dané poznávací značky jedoucího na Písek. Kontrolovala ho hlídka z Vodňan, ale jen na alkohol, ne na drogy.
Posléze na 10. prosince domluvil P. další kontrolu. Z Větřní referenta sledoval H., následně i P. Ve 14.58 se řidič v Dukelské ulici dobrovolně podrobil testu a při následném vyšetření séra u něho byla zjištěna koncentrace 45 mg pervitinu na litr. Policie poté zahájila jeho stíhání pro podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky.
Na druhé straně zase M. podal kvůli nestandardní drogové kontrole podnět k šetření generální inspekci bezpečnostních sborů – a karty se obrátily, stíháni začali být „intrikáni". Asi i s okolnostmi popsanými výše, tedy s oním dramatickým zadržením…

Jak vypovídali

Majitel papíren H., Š. a H. odmítli u soudu vypovídat s tím, že by se vystavili nebezpečí trestního stíhání. Výpověď Š. z přípravného líčení pak soud četl. M. se prý na něho obrátil, jestli nezná policistu, který by „zastavil feťáka", který jim dělá při kontrole „pakárny". Měl mu říci jméno dotyčného a dát mu SPZ jeho auta. Jak ví, že bere drogy, o to se nemá starat. Chtěl mu pomoci, tak se obrátil na známého policistu.
Obviněný policista P. řekl, že zná Š. několik měsíců, ze stavby. Ten mu prý řekl, že zná někoho, kdo jezdí pod vlivem, uvedl, jakým vozidlem, někdy i kdy a kam jede. Od koho to Š. věděl, o to se nezajímal, takové informace prý dostával běžně, i od číšníků. Původně poznatek předal kolegům, záznam o tom udělal až na výzvu. V den, kdy byl vůz kontrolován, mu informaci o jeho pohybu telefonovala ještě další osoba.
P. prý neví, že by mu Š. za kontrolu podezřelého něco nabízel.
Další obviněný M. skutek popřel. Kontrolora zná ze služební činnosti, z titulu své funkce. K cenám, za jaké nakupovali některé věci, měl výhrady, ale ty schvaloval předseda představenstva Josef H. Ke kontrole řekl, že po odstranění nedostatků byly společnosti nadměrné odpočty vyplaceny (ve skutečnosti došlo k jejich snížení o 48 milionů). Se Š. a H. se znají obchodně, pracovali u firmy, která jim dodávala.
Poškozený kontrolor ke kritickému dnu vypověděl, že v papírnách dostávali kávu. Toho dne ji měl na místě, když přišel, neviděl, kdo ji přinesl. Podle svědkyně, také kontrolorky, jim toho dne přinesl kávu a čaj přímo ing. M. Úřednice, která obvykle občerstvení připravovala, řekla, že kolegové včetně M. věděli, že má kávu a cukr ve volně přístupné kuchyňce.
Jeden z policistů, kteří M. „propásli", řekl, že se P. rozčiloval, proč kontrolu neprovedli, a řekl, že si to se svědkem vyřídí. Policistka, která spis M. zpracovávala, uvedla, že když se zajímala o oznámení „řidiče pod vlivem" ze 6. prosince, doručili jim po několika dnech úřední záznam sepsaný P., že informaci dostali od osoby jménem Mirek s tím, že bližší údaje o ní nemají. Lustrací zjistila, že anonymní oznámení 6. prosince přišlo z telefonu evidovaného na Martina Š.
Redaktor jednoho deníku jako svědek vypověděl, že ho kontaktoval neznámý muž s tipem na článek a pak opakovaně jeho vydání urgoval, v posledku jako inzerátu. Jako osobu, která se s ním kvůli tomu sešla, identifikoval Milana Š., partnera obviněného Š. v podnikání a následného majitele oné dodavatelské společnosti obchodující s papírnami. Ten si na takový kontakt s novinářem nevzpomínal. Nevzpomínal si ani na nějakou věc s kontrolorem z finančního úřadu či na problém papíren s berňákem. Proč obviněný Š. řekl, že to byl právě svědek, který listinu pro noviny vyhotovil, to si nedovede vysvětlit. Stálo v ní, že úředník finančního úřadu měl řídit vozidlo pod vlivem omamných látek.

Všichni vinni?

Okresní soud měl vinu obžalovaných poškozením cizích práv se způsobením značné újmy za prokázánu. M. vinu popírá, ale usvědčuje ho Š. a další důkazy. Soud měl k dispozici usvědčující záznamy o telekomunikačním provozu včetně toho houstnoucího mezi P. a Š. kolem sdělování pohybu kontrolora, výpovědi řady svědků, daňové a obchodní listiny. M. se Š. byli obchodními partnery s nestandardními vztahy, ale jejich telefonický kontakt výrazně sílil v době kontrol. M. měl podle soudu kontrolora „odstavit", chod neprosperujícího podniku byl závislý na vracení odpočtu DPH z dokladů vystavovaných ve značné míře od firem Š. Obrátil se proto na tohoto partnera o pomoc k odstranění referenta.

M. soud dále uznal vinným nedovolenou výrobou a jiným nakládáním s omamnými látkami, Martina Š. pomocí ke zneužítí pravomoci úřední osoby, Pavla P. zneužitím pravomoci úřední osoby. Každému z nich uložil tři roky odnětí svobody podmíněně – M. na pět let, dalším na čtyři léta. P. zakázal výkon povolání, v nichž by mohl vystupovat jako úřední osoba, na pět let.
Obžalovaní se odvolali. Ke krajskému soudu se dostavil jen M., další dva se omluvili. Otakar H. zaslal před jednáním čestné prohlášení, že mu M. nikdy nezadal úkol sledovat jakoukoliv osobu a komukoliv o ní předávat informace.
Předseda senátu se zprávou o stavu věci shrnul, že k řešení je především, zda to byl právě M., kdo kontrolorovi drogu do kávy podal, a zda ve věci šlo o poškozování cizích práv a zneužití pravomoci úřední osoby.

Co řekli svědkové

Krajský soud poté přistoupil k výslechu některých svědků. Zmíněný redaktor k dotazům uvedl, že s M. se zná dlouhá léta ze sportovní činnosti. „Popis události", který mu v dané věci předal Š., mu připadl zajímavý, zadal kolegovi, aby se na to podíval, začali věc ověřovat i u policie a „ničeho pořádného se nedobrali". Š. na jejich váhání reagoval stále naléhavěji, byl „otravný", trval na otištění ve znění, jaké sepsal, volal i několikrát za den, kdy článek vyjde.
Další svědek vypovídal k volnému pohybu Š. jako zástupce dodavatelské firmy po administrativní budově papíren. Potvrdil, že panu Š. proplácel na základě pokynu ředitele M. část některých faktur i v hotovosti, podle toho, jak peníze při platební neschopnosti dostávali zejména vratkami DPH. Hotovost předával jen Š. nebo H.. Rozhodnutí o tom prý vycházelo od předsedy představenstva papíren H. Vratky se po zahájení kontroly finančního úřadu začaly zpožďovat, což mělo negativní dopad na finanční toky.
K tomu obžalovaný M. poznamenal, že Š. mu volal třeba padesátkrát za den, jen aby peníze dostali – bylo to prý stresující…
Také další pracovník oddělení vypověděl, že o proplácení faktur „byly boje" a hotovost že předávali jen H.
K praxi poskytování občerstvení svědek uvedl, že když byla v roce 2010 zrušena asistentka ředitele, každý funkcionář si občerstvení pro své návštěvy zajišťoval sám.
Soudní znalec řekl k 45 miligramům pervitinu na litr nalezenému 10. prosince v moči poškozeného, že drogu musel vzít jednorázově maximálně 90 hodin předtím.

Bez motivu?

V závěrečné řeči obhájce Mgr. Tomáš Čermák zdůraznil, že obviněný M. neměl žádný motiv k „odstranění" nepohodlného kontrolora – neměl žádnou majetkovou účast v papírnách. Zmíněné kontroly mířily ke zpochybňovaným dokladům firem Š. či svědka Š., kteří měli nadstandardní vztahy s vlastníkem papíren H. Nepodařilo se prokázat, kdo a kdy drogu kontrolorovi podal, „nelze ji vystopovat". Úkolem obhajoby ale není zjistit, kdo to byl a na čí pokyn a proč, vinu obžalovaného má prokázat obžaloba či soud, řekl obhájce. Jeho klient M. vinu popírá a žádný z důkazů jeho obhajobě neodporuje. Je znám jako férový člověk, spolehlivý, neváhal jít do střetů i s majitelem podniku H. či se spoluobviněným Š. Proti němu svědčí jen Š., „jehož věrohodnost je hodně sporná", mínil obhájce. Jeho tvrzení, že se na něho M. obrátil s tím, aby našel někoho, kdo fetujícího kontrolora zkontroluje, je až úsměvné, řekl. Pokud jde o osobu M., popsaný skutek se viditelně nestal, měl by být obžaloby zproštěn.

K roli policisty P. obhájce řekl, že nemohl zneužít pravomoci úřední osoby – při zmiňovaných „intervencích" byl vždy mimo službu a jen dával na vědomí hlídkám, že je na trase řidič pravděpodobně jedoucí pod vlivem drog. Podstatné je, že není důkaz, že věděl, že má v sobě skutečně drogu podanou mu záludným způsobem někým, kdo se ho snaží tímto způsobem zničit, pokračoval Mgr. Čermák. Pokud měl informaci o řidiči pod vlivem drog a snažil se ho zastavit, nebo pokud se tak snažil vyhovět známému, který mu poskytoval výhodnou službu, žádná z takových motivací nemůže být trestná. Obžalovaný byl ve věci „poměrně aktivní", ale není poměřováno, jak si v takových situacích počínají jiní policisté, řekl obhájce a uzavřel, že nelze dovodit žádné úmyslné zapojení P. do akce proti M.. Spolupracoval ve věci s kolegy ve službě, snažil se prověřit informace a řešit je, svou aktivitu nikterak nezatajoval. I on byl měl být obžaloby zproštěn.
Státní zástupce naopak mínil, že opakované důkazy nepřinesly nic nového. Odvolání obžalovaných by proto měla být zamítnuta. Zmocněnec poškozeného jen dodal, že je zvláštní, že kontrolor finančního úřadu byl takto „zkontrolován" v souvislosti s kontrolou v papírnách…

Dva vinni, jeden ne

Krajský soud poté rozsudek zrušil a sám rozhodl. Martin Š. podle něj jednal s vědomím, že droga byla kontrolorovi podvržena jinou osobou, a že počínání policisty P. je nezákonné. Policista Pavel P. jednal, jak je popsáno, aby vyhověl přání svého známého Š., a musel si být vědom, že jedná v rozporu s předpisy.
Soud uzavřel, že Š. se tak dopustil pomoci k přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a poškozování cizích práv, Pavel P. pak zneužití pravomoci úřední osoby. Martinovi Š. soud uložil úhrnný trest tři roky podmíněně na čtyři léta, Pavlu P. rok a půl podmíněně na tři léta a zákaz zaměstnání u bezpečnostních sborů a městské policie na pět let.

V dalším výroku odvolací soud zprostil obžaloby třetího obviněného v této věci, pana M., s tím, že nebylo prokázáno, že tento čin spáchal.
Okresní soud rozhodl o vině tohoto obžalovaného na základě nepřímých důkazů, především výpovědi spoluobžalovaného Martina Š., řekl předseda odvolacího senátu. Věrohodnost Š. ale podle krajského soudu zpochybňuje jeho několik předchozích odsouzení i rozpory jeho výpovědi o kontaktech s policistou P. se záznamy odposlechů jejich rozhovorů.
Dalším důkazem proti ing. M. podle okresního soudu byla teze, že pervitin musel být v kávě, kterou tento obviněný kontrolorovi přinesl. Krajský soud ale nepřehlédl, že mohl být i v cukřence, která po celý den zůstávala na stole, přičemž do místnosti mohl mít přístup kdokoliv. To rozšiřuje okruh osob, které měly příležitost drogu referentovi podat.
Odvolací senát se neztotožnil ani se závěrem první instance o motivaci ing. M. k žalovanému činu, údajně zájmem, aby fungovaly finanční toky včetně vratek DPH, a naopak že neshledává v tomto směru motivaci Martina Š. Okresní soud se měl touto věcí zabývat podrobněji a v širším okruhu, řekl předseda senátu a poukázal na svědectví o tom, jak Š. opakovaně požadoval úhradu prostředků z uvolňovaných vratek DPH z příkazu tehdejšího majitele papíren. Pokud by tyto platby byly reálné, pak byla nasnadě motivace Š. k tomuto činu, zdůraznil předseda senátu.
Řetězec nepřímých důkazů proti ing. M. zpochybňují dále mimo jiné odposlechuté hovory Martina Š. s Pavla P. o pohybu kontrolora, přičemž Š. mj. odkazuje na jakousi ženu, která mu má o cestách dodat podrobnější informace. To svědčí tomu, že do akce mohl být zapojen i někdo další, zaměstnaný na finančním úřadě. „I to rozšiřuje okruh možností, kdy a kde mohla být referentovi droga podána, byť je to jen spekulace. I to ale podporuje zproštění ing. M. obžaloby," uvedl předseda senátu.
Tento závěr vedl k nutnosti změnit i závěr o vině zbývajících dvou obžalovaných. V případě Pavla P. není spolehlivě prokázáno, že věděl, že droga bude kontrolorovi podstrčena, takže i on se dopustil jen přečinu zneužití pravomoci, a ne také poškozování cizích práv. Jako dosud bezúhonnému mu soud vyměřil trest spíše mírně nad spodní hranicí sazby. Martin Š. se dopustil dvou přečinů a jemu uložený trest odpovídá jak jeho roli v komplotu, tak jeho minulosti, řekl předseda senátu. Odvolání Š. a P. proto krajský soud zamítl.
Proti jeho rozsudku není řádný opravný prostředek, může být pouze podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.