Jak jsme 23. října 2014 uvedli na webu Deníku, společnost E. v březnu 2009 podala návrh přihlášky kombinované ochranné známky ve znění „Babiččiny". Společnost Babiččiny nudle, s. r. o. (BN), nyní Č. Budějovice, která vyrábí stejnojmenné těstoviny, namítla, že přihlašovaná známka je podobná s jejich starší ochrannou známkou a schopná vyvolat záměnu u veřejnosti.
Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) námitky Budějovických v listopadu 2009 zamítl, stejně jako předseda ÚPV v říjnu 2010. Stěžovatelé podali žalobu, kterou v březnu 2014 zamítl pražský městský soud (9 A 261/2010). Mj. konstatoval, že na trhu existuje velké množství výrobků označených „babiččiny" a přirovnává tuto situaci k vyobrazení švestky u lihovin.
Babičky lákají…M. P. a T. A., právní nástupci Babiččiných nudlí, podali podali stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Mj. mínili, že výraz „babiččiny" je dominantním prvkem označení, který si spotřebitel zapamatuje. Ztvárnění babiček na posuzovaných obalech je evidentně shodné. NSS uzavřel, že závěry správního orgánu o pojmech jako podobnost musí soud přezkoumávat ne ve volné úvaze, ale v plném rozsahu uplatněných námitek, rozhodnutí 16. července 2014 zrušil a věc soudu vrátil (1 As 79/2014).

Dobroty na scéně

Poté se problém vynořil znovu. Společnost E. podala 17. 3. 2009 přihlášku kombinované ochranné známky ve znění „Babiččiny dobroty" a M. P. a T. A. podali stejné námitky jako v prvním případě. ÚPV námitky zamítl, rozklad stěžovatelů stejně jako „u nudlí" zamítl předseda úřadu a žalobu „jako přes kopírák" městský soud (9 A 260/2010). Jihočeši znovu podali stížnost k NSS.
Míní, že označení „babiččiny nudle" má na trhu výjimečné postavení; ostatní soutěžitelé se jej snaží napodobit a parazitovat na úspěšné ochranné známce. V projednávané věci jsou pro spotřebitele určující shodné prvky „Babiččiny" a vyobrazení babičky. I podle judikaturySoudního dvora Evropské unie je rozhodující, že spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími detaily. Rozdíl mezi slovními prvky „nudle" a „dobroty" je z hlediska vnímání průměrného spotřebitele marginální, neboť oba tyto prvky jsou uvedeny až na samém konci označení a ve vztahu k seznamu výrobků a služeb jsou zcela popisné, tedy bez rozlišovací způsobilosti.
Městský soud podle stěžovatele nevzal v úvahu podobnost zobrazení babiček v předmětných ochranných známkách. Obě mají brýle, čepec, bílý límec a tmavou jupku. Ztvárnění babiček tak je evidentně shodné. Společnost E. mohla vyobrazení babičky pojmout zcela jinak, nicméně rozhodla se využít právě těchto znaků, shodně jako v namítané ochranné známce stěžovatel.
NSS konstatoval, že kasační stížnost je důvodná. Připomněl předchozí spor a řekl, že za situace, kdy jsou kasační námitky prakticky identické, nemá žádný rozumný důvod revidovat svůj právní názor vyjádřený v citovaném rozsudku, a vrátil věc znovu městskému soudu v Praze k plnému přezkumu problému (2 As 102/2004, Deník 23. října 2014).
Ten tak učinil a loni v únoru žalobu znovu zamítl. M. P. a T. A. znovu podali stížnost k NSS. Tam II. senát shledal, že téměř totožnou věcí se zabýval jiný senát (1 As 86/2015), a na rozdíl od svých kolegů uzavřel, že možnost záměny mezi značkami ze strany průměrného spotřebitele existuje. Věc loni 2. prosince předložil rozšířenému senátu NSS (2 As 96/20015).

… a Nudle od babičky

Další boj se strhl kolem označení Nudle od babičky. S námitkami Jihočeši u ÚPV v říjnu 2010 opět neuspěli, Městský soud v Praze v březnu 2014 mínil, že rozhodující u známek je celkový dojem a obě sporné se výrazně liší po grafické stránce (barevnost, rámeček, oblečení, věk). Jsou tak nezaměnitelné (9 A 262/2010). NSS stížnost proti tomu loni v březnu zamítl (3 As 117/2014).


Poté se na stůl vrátil pojem zrušené a vrácené věci „babiččiny" z první kauzy (v Praze 9 A 261/2010). Městský soud po novém projednání uzavřel, že pojem „babiččiny" pouze evokuje dojem tradiční poctivé práce, s láskou připravovaného jídla, a nudle je jsou bežným označením druhu těstoviny. Dovodil mj., že možnou zaměnitelnost známek je třeba hodnotit z pohledu průměrného spotřebitele, přičemž za určující považoval to, co vytváří celkový dojem.. Shledal odlišnosti obrazových prvků posuzovaných známek nejen ve ztvárnění obou postav (babiček) a pohybů v jejich detailech, ale zejména v jejich umístění a výrazu, jakož i ve tvaru grafického ztvárnění. Neshledal závadnou podobnost porovnávaných označení, a proto žalobu M. P. a A. T. znovu zamítl. NSS stížnost proti tomu 2. září zamítl (1 As 86/2015). Mínil mimo jiné, že motiv babičky je sice shodný, ale výrazný rozdíl je jak v celkovém pojetí grafického prvku (babička vyobrazená od pasu nahoru válející nudle oproti bustě babičky s hrncem, ničím neohraničená babička oproti obrázku babičky graficky oddělené černým kroužkem, odlišný styl a velikost písma, jímž jsou nápisy napsány), tak v detailech (velmi stará žena v dobových šatech oproti ženě mladší a moderně působící a další).

Babiččiny nudle s.r.o., M. P. a A. T. žalovali dobšické „NUDLE OD BABIČKY" u Městského soudu v Praze i v rámci ochrany proti zásahům do práv k ochranné známce a proti nekalé soutěži. Žalovaná měla stáhnout veškeré výrobky a jejich obaly obsahující toto označení z trhu, vzdát se práv k této ochranné známce, zaplatit žalobcům 300 000 Kč atd. Městský soud 15. října 2012 žalobu zamítl (32 Cm 15/2012) a Vrchní soud v Praze dne 23. října 2013 odvolání zamítl (3 Cmo 58/2013). Nejvyšší soud 10. října 2014 odmítl dovolání, když podle něj se odvolací soud se neodchýlil od právního závěru, podle něhož i užívání platně zapsané ochranné známky může za určitých okolností představovat nekalou soutěž. Soudy nižších stupňů v této věci dospěly k závěru, že se žalovaná svým užitím zapsaného označení nekalé soutěže nedopouští. Především tedy nebyl dán rozpor s dobrými mravy soutěže (23 Cdo 1961/2014).
Žalobci podali stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). Domnívali se, že rozhodnutím došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces. To spatřovali v tom, že rozhodnutí je příliš stručné a neodpovídá na základní otázky týkající se projednávané věci. Z odůvodnění napadeného usnesení nevyplývá, zda se vůbec dovolací soud věcí zabýval, nesplňuje také požadavky předvídatelnosti a srozumitelnosti soudního rozhodnutí.

ÚS letos 26. února konstatoval, že NS dovolání stěžovatelů odmítl jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení. ÚS k tomu uvedl, že nemá tomuto rozhodnutí z ústavního hlediska co vytknout, a stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný. (I.ÚS 32/15)


Zájemce o bližší informace odkazujeme na čísla rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dostupná na jeho webu. Pět zmíněných má celkem 169 stránek.