O účast v akci nazvané Your Europe – Your say se ucházelo 680 škol. Z Rakouska se mohla zúčastnit jen jedna. „Po přezkoumání zaslaných podkladů a osobní návštěvě úředníka vybrali v Bruselu Obchodní akademii ve Freistadtu," informuje linecký deník OÖN.
Do centra EU letěli tři žáci s Klausem Fröhlichem, učitelem zodpovědným za podporu nadaných studentů této školy. „Ve volných hodinách a v osobním volnu se Fröhlich, který získal speciální kvalifikaci v Německu a v Nizozemsku, věnuje žákům, kteří jeho kolegy upoutali zvláštními zájmy nebo schopnostmi," popisuje list jeho roli.
Vybráni pro zájezd byli 19letý Christoph Strada, podle OÖN nadšený kosmopolita, který se už jako 16letý rozhodl chodit devět měsíců do školy v Ekvádoru, 16letý Manuel Holzer, chlapec s mimořádným zájmem o politiku, který chce rozhodně jednou něco dělat s EU, a 19letá Sabrina Stimmederová, výrazný talent na jazyky.
Po čtvrtečním uvítání se v pátek konalo plenární zasedání, při němž studenti zpracovávali stanoviska k zadání, tedy k tématu budoucnosti EU, a museli své práce přednést. Freistadtští byli ve skupině, která se zabývala tématem nacionalismu. Ta byla při závěrečném hodnocení druhým nejlepším kruhem, píší OÖN.

Sousedi v letech 1945-55

Elerktronická minulost na výstavě.Zdroj: Deník/repro

V městském muzeu v Pregartenu bude v neděli v 15 hodin otevřena zvláštní výstava k životě v Mühlviertlu v letech po válce. Ukazuje, jak se v onom desetiletí měnil všední den a hospodářské prostředí kolem Pregartenu. Svědkové na ní budou vyprávět o konci války, tísnivé nouzi, ale i o prvních náznacích růstu blahobytu. Vzácné exponáty přenesou návštěvníky zpátky do doby bez mobilů a internetu, uvádějí OÖN. (Ilustrační foto elektroniky z 50. let)
Kromě toho muzeum nově přiblíží vývoj světa práce, obchodu a řemesel v regionu od roku 1855 do současnosti. Bude tu také přehlídka produktů první hornorakouské továrny na nádobí, která se usídlila zhruba před 100 lety v areálu dnešního kulturního domu Bruckmühle. Ve sklepě muza budou zpřístupněny vykopávky mohylových hrobů uvolněné při stavbě rychlostní silnice S10 v Unterweitersdorfu.
Muzeum je otevřeno každou sobotu, neděli a svátek od 14 do 18 hodin, každý čtvrtek od 18 do 21 h. Nadcházející neděli je vstup volný.

Před Bohem nikdo není beze jména

Wolfgang Riedl a anonymní urny.Zdroj: Deník/repro PNP

Farář Wolfgang Riedl ze St. Martinu pořádá před každým anonymním pohřbem v Deggendorfu vzpomínkovou modlitbu za zesnulé v kapli na hřbitově. „Je proti ,zmizení´ člověka beze slova, bez modlitby," píše PNP.
V úterý odpoledne takto pohřbívali deset zemřelých. „Anonymní pohřeb znamená být pochován na neznámém místě, v neznámou dobu, bez obřadu a beze jména. Před Bohem ale nikdo není bezejmenný," říká Wolfgang Riedl.
Při každém „svém" obřadu v kapli přečte jména nebožtíků a data jejich narození a úmrtí. Pak se za ně přítomní společně pomodlí. Farář říká, že je to jako při pohřbu, jen do země nikoho nekladou – to přebírá město.
Odborný pracovník pohřební firmy Werner Bartsch v PNP uvedl, že dvakrát v roce, většinou na jaře a na podzim, snesou urny do hrobky, která patří městu. Většinou je to deset až patnáct schránek. Zda jejich počet během patnácti let, kdy město formu anonymního pohřbívání užívá, stoupá nebo klesá, prý není hodnoceno. Farář Riedl je ale informován, že celoněmecky tento trend roste. Důvody jsou především finanční a praktické povahy. „Ošetřování hrobu, které stojí čas a peníze, při anonymním pohřbu odpadá," říká Bartsch. Mnoho rodin žije rozptýleně, než aby se mohly o hrob příbuzného starat. Jiní nebožtíci nemají vůbec žádnou rodinu nebo potomky, s jinými se jejich rodiny rozkmotřily. Další „anonymní" mrtví byli sociálními případy, za jejichž pohřbení je odpovědno město, které jejich popel ukládá do obecní hrobky.
Farář Riedl se o této praxi dozvěděl od člena farnosti v roce 2009. Od té doby zve příbuzné a zástupce obcí „anonymů" do kaple na hřbitově k rozloučení, pokud si umírající výslovně nepřejí takovou ceremonii a uvádění jmen. Město taková přání respektuje, nicméně nabídku fary označuje za pěknou věc a dobrou možnost pro pozůstalé se rozloučit.
V úterý si připomnělo zemřelé na dvacet lidí. Deset uren k pozdějšímu anonymnímu uložení bylo vystaveno na oltáři za soškou anděla, farář přečetl jména zesnulých, kteří byli zapomenuti nebo měli být zapomenuti, a kadidlem jim požehnal. „Bůh nezapomíná na nikoho," řekl. „Není třeba pomníku nebo památníku, aby zesnulý stál před Bohem nejvýš. Bohatství a sláva nejsou před ním ničím." Obřad doplnily varhany a smuteční písně, rozvádí PNP a dodává: „Urny těchto nebožtíků zmizí neznámo kam a neznámo kdy, ale ne bez rozloučení…"

Už jste slyšeli kukačku?

Bavorský svaz ochrany ptactva vyzval i letos přátele přírody, aby jej informovali o svých pozorováních kukaček. „Shromážděná data pomohou zjistit, zda se přílet těchto ptáků v důsledku změn klimatu dlouhodobě mění," píše PNP s tím, že kukačky s jejich markantním voláním platí za typického posla jara. Jejich počet v Německu ale klesá a svaz ochrany ptactva doufá, že poznatky pozorovatelů pomohou zjistit příčiny. Zaslechnutí kukačky je možné zaslat na www.lbv.de/kuckuck.