Vedoucí projektu ing. Jitka Zikmundová rozvíjí s mnoha turistickými zařízeními v Horních Rakousích, jižních Čechách a oblasti Pasova produkty nabídek, které demonstrují turistický potenciál této oblasti. K jeho využití je nezbytná úzká spolupráce partnerů. Linecký svaz se v ní cítí být turistickým„vodičem" celého euroregionu, mimořádně pozitivně se jeví účast letiště – pro nové každodenní spojení z Curychu už od začátku mohly být nabídnuty oblastní turistické produkty, které by airport sám nemohl představit. Spolupráce mu také přinesla první zvláštní lety do města. Ředitel Gerhard Kunesch dosáhl v rozhovorech s Austrian Airlines, že letadlo se stanovištěm v Linci bude využito na charterové lety do Hamburku. Plánována jsou i spojení na jih Evropy a do Skandinávie. Letiště nadále usiluje upevnit se i v povědomí jihočeské a jihobavorské veřejnosti jako „domovský vzdušný přístav" regionu Dunaj - Vltava.

V rámci partnerství měst, hospodářských vztahů i osobních kontaktů společenství rozvíjí projekty cest turistů ze vzdálených trhů jako Číny, Ruska, Spojených arabských emirátů aj. Důležitou roli v nich hraje kombinace s dunajskou říční plavbou s centrálním cílem Linec.  I ta hledá nové cíle, naposledy k aktivování spojení s Bělehradem. Potěšitelný je vývoj nabídek specifických témat jako baroko, pivo, či „Cesta císaře a králů" odrážející autenticky dějiny, kulturu a turistiku regionu. Cílem je rozvinout tyto produkty marketingovými aktivitami v příslušných destinacích. Kitzbühelská Eurotours se etabluje jako poskytovatel služeb v rámci „Gateways to Europe".

Na snímku jsou zleva Gerhard Kunesch, ředitel turistického svazu Linec Georg Steiner,
Ing. Jitka Zikmundová, Manfred Grubauer a Franz Gredler z Eurotours.

Linec musí šetřit

Místo plánovaných 349,3 milionu eur investic v příštích pěti letech město Linec zkrátilo výdaje o 29,4 milionu. V příštím roce je snižuje o 4,6 milionu, v dalších letech o pět až 11,9 milionu. Do této rozpočtové přihrádky patří například výstavba škol nebo oprava ulic, připomíná deník OÖN. „Z velkých projektů nebude krácen žádný," ujišťuje k financím příslušný místostarosta Christian Forsterleitner. K jejich realizaci budou podle původního plánu přijaty dlouhodobé úvěry. Mnoho investic, které se v rozpočtu neobjevují,  převezmou na sebe městské podniky.

Se šetřením nesouhlasí lidovci a mimo jiné navrhují místo toho prodej obecních pozemků mimo hranice města. Strana od toho očekává jen v příštím roce výnos pět milionů eur.

Kapitalismus

Německé firmy jsou znovu silně kritizovány v souvislosti s nedůstojnými pracovními podmínkami v asijské textilní produkci, napsal deník OÖN. Aktuálně debatu rozvířil ministr pro rozvoj Gerd Müller (CSU), když uvedl, že šička v Bangladéši dostane za svou práci 15 centů, ale v obchodě v Evropě stojí tričko firmy Adidas připomínající nové mistry světa téměř 90 eur. „Adidas se vehementně brání těmto fakticky falešným tvrzením," píše list. Trička prý byla vyrobena v Číně a šičky byly zaplaceny výrazně nad minimální mzdu.

Ministr se ale nedal, Bangladéš prý uvedl jen jako synonymum pro vykořisťování textilních dělníků v zemích třetího světa. Inicioval „kulatý stůl Textil", u kterého chce branži vést k dodržování „sociálního standardu". „Musíme dělnicím v Asii zaplatit mzdy, ze kterých by mohly žít," řekl. Když prý dostanou „dvojitou" odměnu, mohly by si také dovolit lékařskou péči a dětem zajistit vzdělání. Konečné výrobky na evropském trhu by přitom nemusely být dražší, míní.

Situací se zabývala v pondělí také německá televize ARD ve svém pořadu „Tvrdě, ale fér!" a zjistila, že výrobní náklady „mistrovského" trička jsou 8,27 eura, pro Adidas a obchod pak jde 75 eur.

Ve středu dopoledne protestovali také linečtí odboráři. Před filiálkou H&M demonstrovali za minimální mzdu v Kambodži ve výši 177 dolarů měsíčně. „Platy v této zemi nestačí dělníkům ani na jídlo," řekla Gudrun Glockerová z odborové centrály.

„Při jedné z prvních protestních vln v jihovýchodní Asii letos v dubnu byli zabiti čtyři aktivisté a asi dva tucty jich byly zatčeny," pokračuje list. „Podmínky ve fabrikách jsou tak špatné, že dělníci masově omdlévají. Vláda ale hájí svůj nejvýznamnější hospodářský segment, aby zabránila odchodům firem ze země."

Čekají na podpory

Země Horní Rakousy vydává ročně 387 milionů pro postižené. Podporuje jich 13.474. Peníze ale podle OÖN zdaleka nestačí, protože na seznamu čekatelů je dalších 5416 osob. 3200 čeká na byt, 2200 na práci třeba v chráněných dílnách, mnozí z toho na obojí.  „Kdybychom měli všechna potřebná místa zajistit, potřebovali bychom navíc 200 milionů eur," říká zemská radní pro sociální věci Gertraud Jahnová (SP). Požaduje zřízení fondu financovaného ze spolkového rozpočtu, pro začátek s půl miliardou eur, který by byl spolkovým zemím k dispozici pro výstavbu zařízení pro postižené. Návrh podporují i lidovci.

Jako možné financování programu označuje Jahnová například zvýšení příspěvku, který musejí odvádět firmy za nedodržování kvóty zaměstnávání postižených.

Rakouská dálniční známka.Nová dálniční známka

Od 1. prosince se začne v Rakousku prodávat dálniční známka pro rok 2015. Je v azurové modři s bílými ploškami s pečetí a dálničním znakem, píše pasovský deník PNP. Roční nálepka podražila z 82,70 na 84,40 eura. Dovolenkáři oblíbená desetidenní bude stát 8,70 eura, dvouměsíční 25,30 eura. Pro zvláštní dálniční úseky např. na Brenneru nebo v Taurách se navíc vybírá místní poplatek 10 eur. Z výtěžku známek Rakousko financuje 2200 kilometrů dlouhou síť dálnic a rychlostních silnic se 150 tunely a 5200 mosty. Ze známek plyne ročně kolem 400 milionů eur státní firmě provozující dálnice Asfinag. Kromě toho vynese 1,1 miliardy eur mýto pro nákladní automobily podle ujetých kilometrů.

Drahé kočičky

Okres Freising bude možná muset zaplatit přes 230 000 eur. Účet mu vystavil útulek pro zvířata v Mnichově za „vykrmení" asi třiceti koček. Další náklady ve výši 115 000 eur chce převzít mnichovský spolek pro ochranu zvířat jako zřizovatel útulku. „Okresní úřad ve Freisingu vyzdvihl v únoru z domu chovatelky v Gammelsdorfu 65 koček vesměs v žalostném stavu. Devět perských koček muselo být utraceno. Četná zvířata byla skoro doslova vysávána blechami, uši měla zčernalé od napadení roztoči, za budovou se našly mumifikované kočky," popisuje PNP.

Příslušný orgán úřadu ženě zakázal chov a podal na ni trestní oznámení pro týrání zvířat. Kočky přišly do útulků v Mnichově a v Landshutu a ty nyní vystavily účty. Výši toho z Landshutu povinný úřad neuvedl. Ve Freisingu jsou srozuměni s tím, že budou muset zaplatit, ale budou prý zkoušet získat peníze zpět od bývalé chovatelky.

Judith Brettmeisterová ze spolku pro ochranu zvířat v Mnichově odůvodnila výši nákladů, téměř 350 000 eur, nezbytnou týdny trvající nákladnou péčí. Kočky denně museli ošetřovat veterináři. Mnoho bylo napadeno infekční plísní a musely být komplexně ošetřovány pečovateli v intenzivní  karanténě. Jen dvě z 31 uhynuly. Až na jednu už mají nové majitele.

Zdraží pošta

Rakouská pošta zvýší od března porto. Standardní dopis s dodáním druhého dne bude místo 62 centů stát  68, píší OÖN. Tzv. "economy"- varianta pro firmy (od tisíce kusů s delší dobou dodání) bude stát místo 57 nově 62 centů. Tzv. „velkodopis" podraží z 3,80 na čtyři eura. Naposledy rakouská pošta zdražila 1. května 2011.