U sousedů chtějí převzít osobní patronáty nad běženci

Potomstvo pochází z výzkumného centra Konrada Lorenze v Grünau, které v roce 2002 podniklo první pokus o přelet ibisů ze Scharnsteinu do Toskánska a od té doby v projektu kooperuje. Desítka biologů kuřata trénuje k tomu, aby následovaly své „maminky" coby pilotky ultralightů do Itálie.

Cesta přes Alpy do chráněného území Laguna di Orbetello, dlouhá asi 800 kilometrů, je rozdělena na tři až čtyři denní etapy. „Projekt přijde na asi 100 000 eur a je odkázán na sponzory," uzavírá Volksblatt.

Azylanti s patrony?

Když před pár týdny přišli první běženci do bavorského Zwieselu, rozhodl se 22letý student Fabian Wirth, že jim musí pomoci. A uvedl do života projekt patronátů nad azylanty, píše PNP.

„Logisticky a finančně představuje příliv uprchlíků momentálně výzvu, ale ne neřešitelný problém," míní. „Jedno je ale naléhavě třeba - projevit lidskost…"

PNP uvádí, že projekt azylových patronů navazuje tam, kde státní pomoc naráží na svou kapacitu. „Kromě peněz a věcí je to především porozumění lidí, co uprchlíkům v žádném případě v jejich novém domově nesmí chybět," cituje Wirtha.

Základní ideou projektu je podání ruky. Staví na dobrovolné angažovanosti – jedinec nebo skupina převezmou nad jednou nebo více osobami z místního azylového domu patronát. Jeho cílem je usnadnit běžencům vstup do života v Německu, pomoci jim odstranit překážky a obtíže všedního dne a uchránit je před osaměním a izolací, vysvětluje iniciátor myšlenky.

Zdůrazňuje, že tito lidé museli ze dne na den utéct často jen s igelitovou taškou s osobními věcmi do zcela neznámé země. V té se ocitli v úplně odlišné kultuře, v nezvyklém klimatu a v prostředí jazyka, který neovládají. Už návštěva lékaře nebo nákup v supermarketu je pro ně výzvou. „I já v takové situaci bych byl rád, kdyby mi někdo z nového okolí podal ruku," říká Wirth.

Patronáty by se měly odvinout spontánně, od návštěvy v azylovém středisku, na základě osobního kontaktu a dojmu. Přidělovat osoby není nutné ani žádoucí, patronát má stát především na sympatiích.

Podporovatelé projektu založili facebookovou skupinu "Asylpatenschaft Zwiesel" a vyzvali další k přihlášení se na asylpatenschaft.zwiesel@yahoo.de nebo v mládežnické kavárně Zwiesel. Koordinaci finančních a věcných podpor převzal farní úřad.

V bývalém penzionu Zwieselberg je momentálně ubytováno 47 běženců. Podle provozovatele Williho Wittenzellnera byli uprchlíci ve městečku přijati velmi vstřícně. V posledních týdnech se zvedla vlna pomoci věcnými dary. „Tak Christl Kreuzerová z tísňového centra pro ženy se spolu se Simone Stadlerovou z ,Basar-teamu´ postaraly dvěma těhotným  azylantkám  o veškerou kojeneckou výbavu od dudlíků po peřinky," říká. I on ale ví, že lidé tady potřebují víc než jen věci, a proto Wirthovu iniciativu vítá a chce ji i osobně finančně podpořit. Míří na to, že mnoho dětí běženců potřebuje nutně pomoc zejména před blížícím se začátkem školního roku – co nejdřív musejí začít chodit do německých škol.

„Stojí to jen trošku času a být rád v kontaktu. Je tu možnost poznávat nové kultury, najít nové přátele a při tom pomoci lidem. A nejkrásnější je, že to nestojí ani cent a účinek může být velký," lákají k následování organizátoři projektu Christian Schwarz, Fabian Wirth a Benedikt Hain (na snímku zleva, vpravo provozovatel azylového centra Willi Wittenzellner).

Kdo zaplatí záchranu z jeskyně?

Rakousko v minulých dnech s napětím sledovalo zachraňování 27letého těžce zraněného polského speleologa Marka G. z jeskyně Jacka Danielse v Abtenau. Na jeho vyproštění se podílelo 182 lidí. Dostali ho ven po 48 hodinách, v sobotu ve 2.18 hodiny. Zatím co se mladík zotavoval v nemocnici v Salcburku, starosta Abtenau Johann Schnitzhofer oznámil náklady akce. Činily celkem 142 000 eur. Z toho 10 000 připadá na obec – například za ubytování  a stravování záchranářů, materiál a přesčasy zaměstnanců obce, píše deník OÖN.

Zbytek částky spočítali záchranáři. Ti během dvou dnů vykázali 4400 hodin při hodinové sazbě 30 eur.  Částka by měla jít na organizaci, ne jednotlivým zasahujícím. Z takovýchto příjmů jsou financovány například výstroj, materiál a vzdělávání služby. Nezapočítáno je 800 hodin nasazení hasičů a Červeného kříže, ani lety vrtulníků ministerstva vnitra a armády.

„Kdo náklady ponese, není jasné," pokračuje list. Marek G. by sice mohl být pojištěn, ale vedoucí záchranářů v Salcburku Estolf Müller pochybuje, že by nějaká pojišťovna plnila v takové výši. Obvykle jsou tyto pojistky kryty do 15 000 až 20 000 eur. Podle starosty Schnitzhofera užití prostředků z fondu katastrof není možné. Nějaké řešení se ale podle něho musí najít.

Marek G. a jeho skupina měli oficiální povolení k průzkumu jeskyně od 4. do 30. srpna. „Jeskyňáři z Polska přijíždějí do Tennengau už asi 30 let a pomáhají zemskému svazu pro výzkum, který pro zemskou vládu pracuje na katastru jeskyní," říká starosta a zdůrazňuje, že poznání podzemí oblasti je pro ně enormně důležité, protože skrývá obrovský rezervoár vody. V pohoří je zatím známo 980 jeskyní.

„Uvařila" kluky

Hornorakouskou soutěž mladých svářečů vyhrála dívka – 21letá Angelika Koglerová z Welsu. Prosadila se proti 21 chlapcům a dalšímu děvčeti. V kvalifikaci soutěžilo více než sto účastníků. Dva nejlepší z každé spolkové země postoupili do spolkového finále v Dornbirnu.

Zájem o nezvyklého koníčka se u Angeliky probudil ve druhé třídě vyšší technické školy. „Nejradši jsem byla v dílnách a jeden den v týdnu mi byl málo," říká v OÖN. Po škole se začala učit u firmy Fronius, kde se od druhého ročníku věnovali univerzálnímu sváření. Vedení firmy ji pak přihlásilo do svářečské soutěže – prý ze zvědavosti, jak si povede. A ona „vytřela zrak" nejen jim…  Odměnou za první místo jí byl svářečský agregát.

Kromě sváření ráda jezdí na motorce, chodí na túry a vaří. A baví ji cestovat – jako technička své firmy už učila svářet zákazníky i v Istanbulu a v Jihoafrické republice…

Výstava na známce

Zemská zahradnická výstava v Deggendorfu potrvá ještě 48 dnů. Nyní dostala vlastní poštovní známku, kterou představil v pondělí starosta Christian Moser. Má nominální hodnotu 60 centů a bude se prodávat jen na stánku suvenýrů u hlavního vchodu na výstaviště  za 2,50 eura. Je na ní logo výstavy. Byla vydána jen nákladem 300 kusů, jako tzv. individuální známka.  Město s ní chce otestovat zájem. Pokud by byl, může produkt doobjednat. Na snímku známku představují ředitelka výstavy Waltraud Tannerbauerová a starosta Moser.

PNP dodala, že v neděli přišlo na výstavu 9000 návštěvníků, které potěšila i prezentace partnerského města Písku. List už předtím uvedl, že od začátku výstavy mohou lidé obdivovat tři metry vysoké sochy z tohoto města, a na víkend ohlašoval mj. vystoupení smíšených sborů, mažoretek, kapel, skupin lidových tanců, country a streetdance,  Píseckého komorního orchestru atd.