Sousedé déle marodili

Rakouští zaměstnanci byli v roce 2015 průměrně 12,7 dne v pracovní neschopnosti, informují OÖN. Proti roku 2014 je to o 2,5 procenta déle (12,3 dne). Nárůst způsobily enormní počet dýchacích onemocnění a silná chřipková epidemie v začátku roku 2015. Nemocnost vyvolala ztrátu 3,5 procenta ročního pracovního času. Zaměstnanci do 25 let chyběli v práci průměrně 5,7 dne, ale 60-64letí třiapůlkrát víc – 19,6 dne.

Počet promaroděných dnů je ale relativně nízký, uvádí linecký list. V roce 1980 bylo například nahlášeno 17,4 hodin stonání na hlavu, v letech 1990 a 2000 průměrně 15,2, resp. 14,4 dne.

V roce 2015 připadlo 39 procent případů neschopnosti na krátkodobé stonání – jeden až tři dny. Představovaly ale jen osm procent promaroděných hodin. Víc než v minulosti jsou nyní ženy častěji nemocné než muži – v osmdesátých letech strávili v pracovní neschopnosti muži o 25 procent víc času než ženy, v roce 2009 se ženy léčily poprvé déle a v roce 2015 už se zdravotních důvodů chyběly v práci průměrně 13,2 dne, zatím co muži jen 12,3 dne.

Stoupá četnost psychických onemocnění, ubývá naopak zranění – v roce 2004 na ně připadalo ještě 21 procent, v roce 2015 už jen 16 procent. Klesá i počet pracovních úrazů – v roce 2015 se staly jen 322 z 10 000 pojištěnců, což bylo nejmenší procento od roku 1974.
„Nejzdravější" byli v roce 2015 zaměstnanci v Salcbursku – průměrně chyběli 10,4 dne. Nejvíc stonali Dolnorakušané – průměrně 14 dnů, následováni Hornorakušany se 13,2 dne.

Nemocnost zaměstnanců stála v roce 2014 celkem 3,4 miliardy eur, tedy jedno procento HDP. Z toho 2,7 miliardy vydali zaměstnavatelé při pokračujících platbách, sociální pojišťovny pak zaplatily nemocenské ve výši 674 milionů eur.

Přešijí policejní uniformy

Do poloviny příštího roku má asi 27 500 policistů v Bavorsku dostat modré uniformy. „Staré zelené ale nemají být zlikvidovány, nýbrž ,přešity´," píše PNP. Obecně prospěšná společnost Milosrdných bratří na pomoc postiženým z asi 600 000 dílů služebního ošacení vyrobí nové produkty jako tašky nebo batohy. Ty budou prodávány po internetu a část výtěžku připadne bavorské policejní nadaci. „Při kooperaci s dílnami pro postižené je podle mluvčího policie zajištěno, že státní znaky budou z uniforem odděleny a zlikvidovány," pokračuje list. Dodává, že ministerstvo vnitra doufá na dárcovskou ochotu policistů – jak mluvčí ministerstva připomněl, převážná část uniforem patří jim a nikdo je nemůže donutit, aby je odevzdali.

Říšští občané jsou nebezpeční?

„Dlouho byli vysmíváni jako kverulanti, ale od listopadu už jsou v hledáčku německých ochránců ústavy," píše PNP o tzv. „říšských občanech". Předtím jeden z nich při razii s cílem zabavit zbraně ve Francku zastřelil jednoho policistu a tři zranil. „Mezitím byly odhaleny i případy policistů, kteří mají být této scéně blízcí. Řada jich byla suspendována," pokračuje list. Úřad na ochranu ústavy vychází z toho, že v SRN je na 10 000 členů a příznivců tohoto hnutí. Mnozí podle úřadů jsou aktivní v extrémní pravici, experti varují před jejich rostoucí připraveností k násilí.

„Říšští občané neuznávají Spolkovou republiku Německo," píše PNP. „Místo toho tvrdí, že ,Deutsche Reich´ trvá dodnes. Pro mnohé z nich platí hranice z roku 1937. Upírají legitimitu ústavě, úřadům a soudům. Odmítají plnit úřední pokyny, neplatí žádné daně, sociální pojištění nebo pokuty. Někteří mají vymyšlené doklady a značky aut."

Ministr vnitra Joachim Herrmann uvedl, že v Bavorsku se k „říšským občanům" hlásí nejméně 1700 lidí, 1600 dalších aktuálně úřady prověřují.