Neví se, kolik jich je

Pasov - Bavorská vláda nemá konkrétní přehled o počtu a umístění mešit a muslimských modliteben v zemi. Rovněž nemá informace, kolik imámů v Bavorsku káže, ani konkrétní čísla, kolik muslimů tu nyní žije – žádná statistická data o muslimech v Bavorsku nesbírá. Vyplývá to z odpovědi ministerstva kultury na interpelaci sociální demokracie loni v březnu.
„Jak ministerstvo sdělilo na dotaz PNP, na této situaci se aktuálně nic nezměnilo," píše pasovský deník. „Údaje o křesťanských nebo židovských náboženských společnostech jsou vzhledem k vyššímu stupni jejich institualizace vládě známy – zpravidla má o nich velmi detailní přehled."
Problémem muslimů z pohledu ministerstva je, že různé islámské svazy a společenství dosud nemluví jednotnou řečí, pokračuje deník. Stejně chybí jasná organizace a hierarchie, z níž by počet imámů, modliteben a mešit byl snáze patrný. Žádnému muslimskému svazu v Bavorsku dosud nebyl přiznán právní statut náboženské společnosti. Nejsou vedeny jako subjekty veřejného práva, jakými jsou například křesťanské, židovské nebo rusko-ortodoxní církve, ale také třeba Svědkové Jehovovi.
Podle dostupných imnformací žije v Německu 3,8 až 4,4 milionu muslimů, v Bavorsku mezi půl milionem a 577 000, uzavírá PNP.

Vánoční pošta už běží

Vánoční poštovní úřad v poutním místě Christkindl u Steyru-Garstenu zahájil v pátek 66. sezonu. Očekává se, že přes něj půjdou i letos dva miliony obálek a lístků. „Dopisy Ježíškovi, které na poštovní úřad číslo 4411 děti posílají, jsou stále internacionálnější – letos sem už dorazilo 4000 takových zásilek z Dálného Východu, především z Tchajwanu," napsal deník OÖN. Speciální úřad bude v provozu do 6. ledna. Do 26. prosince tu budou orážet dopisy vánočním razítkem, poté s tříkrálovým motivem. Otevřeno je denně od 10 do 17 hodin, jen na Štědrý den a na Silvestra zavřou v poledne.

Rekordní léto turistů

V Horních Rakousích bylo letos v létě nejvíc turistů od začátku sledování, píše linecký Volksblatt. V celém Rakousku zaznamenali od května do října 69,4 milionu přenocování, o 2,2 milionu (3,3 %) víc než loni. Také počet hostů byl rekordní – 21,85 milionu, o 6,3 % víc než v roce 2014. „Zatím co Rusové se Rakousku letos vyhýbali a přijelo jich o třetinu míň, země ve zvýšené míře přitahovala Němce, Holanďany, Švýcary a Čechy," uvádí deník.
V Horních Rakousích padly také rekordy – příjezdů turistů bylo o šest procent víc (1,71 milionu), přenocování o 3,3 procenta – 4,6 milionu.

Opilce z veřejných prostranství zavřou?Vězení za veřejné pití?

Na centrálním autobusovém nádraží a v Klášterním parku v Pasově (foto) sedí na lavičkách často už dopoledne podnapilí lidé. Pohoršená veřejnost si stěžuje na policii. Ta letos oznámila pro porušování veřejného pořádku 85 osob, ale větší bezpečnostní problém to prý není – letos řešila čtyři ublížení na zdraví, většinou mezi opilci vzájemně, píše PNP. Nezaznamenala ani jedinou loupež. Pro chodce tu nehrozí přes den žádné nebezpečí, míní policejní rada Stefan Steinleitner. Podle něho jde o stále stejných pět až sedm lidí, kteří do Klášterní zahrady chodí popíjet přes vykázání z tohoto místa až do vystřízlivění. To policie začala uplatňovat loni. Letos ukládala už dlouhodobější zákazy pobytu, ale žádný efekt to nepřineslo. „Od příštího jara nasadíme třetí fázi – kdo bude zákaz trvale ignorovat, tomu hrozí vězení až na čtrnáct dnů," říká.

Zeď vás počůrá zpátky!Zpátky „čůrající" zeď

Německé dráhy nově odstrašují lidi, kteří močí „na divoko" na kolínském Hlavním nádraží, tabulkami s nápisem: Zde nemočit! Zeď vás počůrá zpátky! – Mluvčí dráhy vysvětlil, že zdi jsou napreparovány lakem obzvlášť odpuzujícím vlhkost, což vede k tomu, že „na zeď směřující proud je zhruba ve stejném úhlu otočen zpátky"… K nákladům na toto opatření se mluvčí nechtěl vyjadřovat, ale dosud prý s ním udělali pozitivní zkušenost
„Kolín nad Rýnem není prvním městem, které se tímto způsobem neukázněným lidem brání, nebo se je alespoň snaží senzibilizovat," uvádí PNP. „V Hamburku na Reeperbahnu metodu praktikují už delší dobu, a úspěšně, jak provozovatelé tvrdí." List vysvětluje, že neobvyklou akci odstartovalo občanské sdružení St. Pauli. Zdi, na které močilo obzvlášť hodně opilců, jsou patřeny superhydrofóbním lakem.

Povolené kamery

Zatím co někdo chce videokamerou odradit zloděje, druhý se cítí být jí sledován, píše PNP. Toto dilema občas řeší soudy. Ten v Mnichově naposledy neměl žádné námitky proti videosledování privátního území a úzkého pruhu chodníku před ním, uvedla PNP. Osobnostní práva souseda ani chodců to neporušuje.
O odstranění kamery žalovala sousedka, která s jejím majitelem měla už víc sporů – o solení chodníku, o zástěny, o stříhání keřů apod. „Zájem souseda na ochraně jeho majetku převažuje právo sousedky na ochranu osobností, protože on už skutečně ohrožen byl. Hypotetická možnost, že by mohl sledovat sousedku, nestačí k posouzení jako omezování její osobnostních práv," řekl soud. Zásadně ovšem kamery nesmějí být nastaveny tak, aby zabíraly veřejné komunikace nebo sousední pozemky, jak konstatoval spolkový nejvyšší soud.