Co lékaři dokázali, předvedl pacient v tělocvičně lázní  v Altöttingu při neobvyklém fotbalovém utkání mezi lékaři z Landshutu a výběrem okresního úřadu v Altöttingu, za který Haidar nastoupil."  „Domácí", kteří mladého Afghánce podporují,  vyhráli 4:0 a rekovalescent dal dva góly, podle PNP rozhodně ne z „věnovaných" střeleckých pozic. Na snímku s Haidarem uprostřed je druhý zleva šéflékař landshutské chirurgie Dr. Patrik Hartl.

„Mimo hřiště" Haidar navštěvuje učňovskou školu v Mühldorfu. „Pro případ, že by směl v Německu zůstat dlouhodobě, má už cíl – takový, jaký by nejspíš většinu Němců  nenapadl ani ve snu: Chtěl by pracovat a platit daně, aby tak mohl vyrovnat část jemu poskytnuté pomoci," uzavírá list.

Hrál nesvéprávně automaty

Soud ve Vídeňském Novém Městě rozhodl, že firma Austrian Gaming Industries provozující výherní automaty Novomatic musí vrátit 437 950 eur muži, který u ní podle vlastních údajů prohrál za léta přes milion, napsal deník OÖN. Teď tvrdí, že byl na hře chorobně závislý, a tedy nepříčetný, což si nechal potvrdit znaleckým posudkem. Dokladoval tento stav u proher  ve výši celkem 790 000 eur. Soudce konstatoval, že podle znalců nebyl v dané době za své jednání odpovědný. „Herní smlouvy" uzavřené v této době formou užívání automatů jsou tedy neúčinné a hráč může své vklady v prokázané výši požadovat zpět, se čtyřprocentním úrokem od roku 2011. Společnost se proti rozhodnutí odvolala.

Dostali jsme sousedy

„Bylo zima a lehce sněžilo. Srdce mě ale hřálo, protože jsem věděl, že dnes zase dostáváme souseda," vzpomíná ve čtvrtečním deníku OÖN bývalý hornorakouský hejtman Josef Ratzenböck na 11. prosinec 1989. Byl to ten den, kdy Ratzenböck se svým zástupcem Karlem Grünnerem a předsedou Jihočeského KNV Miroslavem Šenkýřem přestříhávali u hraničního přechodu Wullowitz ostnatý drát, uvádí list. „Tím se stala minulostí hranice, která čtyři desetiletí rozdělovala Evropu," dodává.

„Pro mne to zůstává zázrakem," pokračuje Ratzenböck. Nikdy si prý nepomyslel, že by hranice k bývalé ČSSR někdy mohla takto zmizet. „Železná opona byla pro nás koncem světa. Zapomněli jsme, že na její druhé straně jsou lidé…" I v letech předtím sice docházelo k setkáním s československými politiky, ale „sousedství jsme jen jen hráli", říká. Přes dlouhé rozhovory „se zarytými komunisty, když ostatní s námi mluvit nesměli", nikdy nedošlo ke spolupráci.

Také Franz Dobusch, tehdy rok ve funkci starosty Lince, byl u stříhání hraničního oplocení. „Pro mne to bylo velmi emotivní, protože moji rodiče měli blízko hranice statek, ze kterého jako sudetští Němci v roce 1946 krátce před vyhnáním utekli," popisuje a vzpomíná, jak brzy po otevření hranic se s rodiči vydal do bývalé vlasti „hledat poklad". „Naši před útěkem zahrabali domácí přístroje, které jsme chtěli najít. Nenašli jsme nic, statek byl srovnán se zemí a terén zarostl…"

Historický snímek stříhání tehdy pořídil Gerhard Gruber z Lince na černobílý film s fotoaparátem Canon F1. „Takový den zůstane v paměti," říká, ačkoliv to byl jen jeden z dlouhé řady momentů – byl také na Václavském náměstí a v Berlíně, když padla zeď, ale akt ve Wullowitzu byl velmi emotivní. „Každý si vzal kousek ostnatého drátu na památku," dodává.

Dobusch připomněl, že s otevřením hranice se v každém případě hned nezměnilo všechno, ale „vrátil se kousek sounáležitosti". Podobně to v OÖN vidí i Ratzenböck: „Nejdříve jsme si mysleli, že hranice je pryč a hospodářské kontakty se rozběhnou. To ale trvalo léta. A možná že my všichni máme ještě dodnes kousek železné opony v hlavách," uzavířá.

Německo, dobrá značka

Německo je podle studie londýnské poradenské firmy Brand Finance nejsilnější značkou na světě, zaznamenal linecký Volksblatt. Rakousko obsadilo v tomto žebříčku jedenácté místo a proti loňsku si o místo polepšilo. „Prvenství SRN odůvodňuje Brand Finance postavením této země jako ,lokomotivy´ evropského rozvoje a její pověstí v kvalitě a efektivitě výroby," uvádí deník. Profituje také nízkou nezaměstnaností a z dlouhodobého efektu mistrovství světa ve fotbalu 2006.

Za Německem jsou v žebříčku Singapur a Švýcarsko, které ještě loni stálo v čele. Dva noví lídři je předstihli ve čtyřech nejdůležitějších kategoriích – službách, turistice, investicích a práci s talenty.

Co do „ceny značky", pro niž studie kombinuje „sílu značky" mj. s hrubým domácím produktem, vedou USA před Čínou a Německem. Rakousko je na 21. místě.

Učí děti lyžovat

O víkendu proběhne v 19 hornorakouských lyžařských střediscích osmý ročník projektu „Blechy na sjezdovce". Tentokrát se k ní přihlásilo více než tisíc lyžařských začátečníků ve věku šest až deset let. Je to jedna z akcí hornorakouské vlády, která má dětem usnadnit vstup k zimnímu sportování, píše deník Volksblatt. O víkendu budou mít v areálech k dispozici učitele lyžování. Dostanou zdarma také permanentku na vlek a oběd, lyžařskou helmu firmy Hofer, dětskou bezpečnostní vestu a úrazové pojištění, informuje v listě zástupce zemského hejtmana pro rodinu Franz Hiesl.

K dalším tradičním akcím podporovaným zemskou vládou patří rodinná karta (www.familienkarte.at), v jejímž rámci sedm tzv. snow & fun areálů nabídne o Velikonocích „dědečkovsko/babičkovsko-vnoučátkovský den", při němž děti do 15 let dostanou „sněhulákovu kartu" na vleky za dvě eura. „Prarodiče mají zpravidla víc času než rodiče a mohou tak snad ve výuce dětí něco dohonit," míní Hiesl.

Aktivity hornorakouské vlády oceňuje i prezident rakouského svazu lyžování Peter Schröcksnadel.

„Náhubek" opozici

Po víceměsíčním sporu a přes usilovný odpor opozice prosadila CSU úpravu jednacího řádu zemského sněmu, uvádí PNP. Poslanci této strany, kterých je ve sboru 101 ze 180, tak budou mít místo dosavadní čtvrtiny v budoucnu vyhrazenu pro své projevy třetinu jednací doby. „Dosud měly všechny kluby nezávisle na počtu poslanců k dispozici stejný čas," poznamenává deník.  Nyní budou rovnoměrně rozděleny klubům dvě třetiny času a zbytek v poměru 4 (CSU), 2 (SPD) a po jednom ostatním. Z každé hodiny tak připadne lidovcům 20 minut, sociálním demokratům 15 a Svobodným voličům a Zeleným po 12,5 minutě.

Opozice vytkla CSU „aroganci moci". „Absolutní většina škodí Bavorsku, škodí myšlení v tomto domě a nám všem," kritizoval vedoucí klubu Svobodných voličů Florian Streibl. Šéfová Zelených Margarete Bauseová míní, že lidovci zneužívají moci, a předseda klubu CSU Thomas Kreuzer naopak útočí na opozici, že jí naprosto nejde o věc, ale chce jen vyvolávat negativní atmosféru.

Hádku vyvolal i pozdní začátek debaty k novele – CSU jej v radě starších prosadila až na 21. hodinu (ve skutečnosti začala až ve 22 h).

Plakáty musely dolů.Starostův rodinný plakátek

Když se Alexander Nagy (29) z dolnobavorského Sandbachu stal poprvé otcem, jeho osobní kamarádi v čele se starostou Vilshofenu Florianem Gamsem (31) zhotovili šablonu a vysprejovali přes ni v noci na šestnáct z Gamsových volebních plakátů v Sandbachu a Seestettenu nápisy „Hurá, Bastian je tady!".

V obcích překvapivá akce ráno vyvolala velké „haló". Za báječnou ji podle PNP označil i novopečený prvodědeček, ředitel spořitelny Walter Nagy, a občané ji shledávali zdařilou a zábavnou. „Čtrnáct dnů to nikomu nevadilo, než zajel do Sandbachu vedoucí pořádkového odboru města Günther Röckl, aby si udělal obrázek pro případ potřeby odklízení sněhu, a nedovolené plakátování mu padlo do oka," popisuje list.

Když se vrátil na úřad, vyhledal si v matrice, jaký Sebastian mohl být míněn, a napsal jeho matce dopis, v němž ji zdvořile, ale rozhodně vyzval k sejmutí plakátů. Vůbec netušil, kdo za akcí stojí… „Pořádek musí být a ,hurá´ porušuje městskou  vyhlášku o plakátování," rozvádí list.

„Ještě týž den Alex plakáty sundal," ujišťuje v něm Gams, který se o dopisu dozvěděl od maminky dítěte. „Bere to s humorem a říká, že jeho zaměstnanec jednal absolutně korektně a příkladně, výzvu formuloval velmi přátelsky."  Pro PNP starosta doplnil, že šlo o malou legrácku, jak informovat o radostné události. Plakátová akce teď odeznívá na internetu. „Mnohé komentáře jsou bohužel míň milé," říká k nim starosta.

Ředitelka padělatelka

Bývalá ředitelka školy byla ve Vídeňském Novém Městě uznána vinnou paděláním závěti a potrestána čtrnácti měsíci podmíněně. Rozsudek není pravomocný.

Kuriózní jsou okolnosti případu. Začalo to, když prastrýc ředitelky představil o svých 83. narozeninách rodině 45letou majitelku čínské restaurace jako svou „novou dceru", kterou chce adoptovat. Číňanka se o starého pána starala, uklízela mu a zajišťovala mu jídlo. Po jeho smrti se rozběhlo dědické řízení o 300 000 eur v hotovosti a podíly na nemovitosti. Číňanka předložila závěť, kterou 83letý muž krátce před smrtí změnil před notářem v její prospěch. Při projednávání věci se ale vynořil ještě jeden odkaz, který prezentovala ředitelka školy v důchodu. Podle něj byla jedinou dědičkou. To si Číňanka nenechala líbit a podala na ni trestní oznámení. Soud ji obžaloby zprostil, ale vrchní soud věc vrátil první instanci a ta podle jeho právního názoru rozhodnutí změnila. Jak celá záležitost dopadne na civilní projednání dědictví, to se neví, uzavřely OÖN.

Bavoři jsou zdraví

Pracující v Bavorsku marodí méně než v jiných spolkových zemích. Loni podle údajů podnikových nemocničních pokladen s celospolkově 9,3 milionu pojištěnců prostonali průměrně 16,1 dne, o den a půl méně než byl celoněmecký průměr. Nemocnost v Bavorsku dosahuje 4,4 procenta, v celé SRN 4,8 procenta.

Rozdíl v délce pracovní neschopnosti se přičítá tomu, že pojištěnci podnikových pokladen jsou v této zemi  výrazně mladší než jindě v republice. Také v Bavorsku ale doba stonání stoupá – v roce 2006 byla v průměru o téměř pět dnů kratší než loni. Podle pokladen prý proto, že ubylo dlouhodobých a chronických onemocnění.

Mladí pijáci

Podruhé za sebou od roku 2006 ubylo v Bavorsku mladistvých pijáků „do bezvědomí". „Loni bylo do nemocnic dopraveno s otravou alkoholem 4998 dětí a mladistvých," píše PNP. „Ve srovnání s rokem 2012 je to o zhruba osm procent méně." Sledován je počet případů nadměrného pití v kategorii 10 až 20 let. Mezi loňskými pacienty bylo 2982 chlapců, o jedenáct procent méně než před rokem, a 2016 dívek, což je meziročně méně o tři procenta.

Rychlost bez tolerance?

Ředitel rakouského Kuratoria pro bezpečnost v dopravě (VCÖ) Othmar Thann požaduje v deníku OÖN zrušení hranice úředně povolené tolerance při posuzování překročení povolené rychlosti, kterou si každá spolková země může určovat sama. Zdůrazňuje, že nepřiměřená rychlost je jednou z hlavních příčin havárií. Letos zavinila 31 procent smrtelných nehod. „Při kolizi se počítá každý hodinový kilometr," říká. Akceptovatelná podle dopravního klubu by byla jen odchylka pěti procent daná nepřesností měřicího přístroje.

Aktuálně je v Rakousku na vozovkách mimo obec tolerováno překročení o 15 km/h. Tam, kde je rychlost omezena na 80 km/h, se tedy trestá až od 96 km/h, píše list. Podobná je situace na dálnicích, kde tolerance využívá podle Thanna velká většina kamionů. Ve Švýcarsku jsou tolerována maximálně tři procenta. V Solnohradsku letos povolenou odchylku v obci zmenšili a v místě s padesátkou trestají už rychlost 56 km/h (dříve až od 61 km/h).

VCÖ připomíná rozdíly v brzdných drahách. Při 50 km/h je na mokré vozovce kolem 26 metrů, při 60 km/h pak 35 metrů. V momentu, kdy auto jedoucí padesátkou už stojí, má vůz brzdící z šedesátky rychlost ještě 37 km/h. Pokud takto najede na chodce, vede to zpravidla k těžkým, případně smrtelným, následkům, uvádí Thann.

Hračky hlučí

Ochránci spotřebitele při hornorakouské Zaměstnanecké komoře testovali hlučnost hraček. V „pokojových" podmínkách zjišťovali při zohlednění normy EN71-1 možné ohrožení sluchu dětí jejich provozem ve vzdálenosti 2,5, 25 a 50 cm od ucha, píše list OÖN.

U hračky tzv. blízké uchu nesmí být překročeno 80 decibelů, uvádí. Co to je ale „blízké k uchu", není vždycky jasné. Třeba u „mluvící opice" firmy Toys „R", která „na uchu" dosáhla 82,7 decibelu, jsou experti názoru, že jde o hračku „blízkou uchu", protože opička také láká k mazlení se s ní, popisuje list.

Nejhůř dopadlo „stavební vozidlo" CAT s 93,9 decibelu na uchu, 84 decibelů v odstupu 25 cm a pořád ještě 82,1 decibelu na půl metru. U ucha je tato hračka hlučnější než pneumatické kladivo, které dosahuje 93 decibelů.

Komora upozorňuje, že bezproblémové někdy nejsou ani hračky otestované na DIN EN 71-1, protože hlučnost je většinou měřena na půl metru od ucha. Dětské paže jsou ale kratší.  Radí rodičům vyzkoušet si kupovanou hračku „na vlastní uši" – a nezapomenout, že i když se jim zvuk zdá chvilku únosným, děti si s věcí budou hrát třeba hodiny, uzavírají OÖN.