VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prezident na oslavě novin našich sousedů

BOREC! „Tahat auta, zdvíhat kmeny nebo přenášet více než metrákové zátěže, to jsou výzvy, kterým musí v soutěžích čelit Reinhard Maier (37). Velitel hasičů v Rossbachu v okrese Rottal-Inn totiž startuje ve Strongman-Cupu siláků. Zejména letos se mu tvrdý trénink vyplatil. V Rosenheimu si zajistil celkové vítězství v seriálu II. ligy z 28 borců z celého Německa," píše PNP.

8.10.2015
SDÍLEJ:

Opravdu silný hasič.Foto: Deník/repro PNP

Slyšitelný zastánce veřejnosti

Linec – 1. ledna 1865 vyšel v Linci poprvé Tagespost, předchůdce Öberösterreichische Nachrichten, deníku, z něhož denně čerpá informace o dění u sousedů i náš list. Začal jej vydávat vyučený knihtiskař Josef Wimmer, aby své podnikání „rozhýbal". Tagespost si tehdy předplatilo 61 čtenářů. V roce 1913 vyšel v rekordním nákladu 215.000 výtisků.
5. června 1945 pověřili američtí důstojníci v sídle tohoto listu Franze Lettnera, tehdy 46letého, aby dělal „nový, na demokratické hodnoty orientovaný, deník pro Horní Rakousy". Měl se jmenovat Oberösterreichische Nachrichten. Lettner spolu s Američany složil k této práci šestičlenný tým. Julius Wimmer už byl v tu dobu po smrti a jeho mediální podnik spravoval Američany jmenovaný „selfmademan" Hans Behrmann.
Rudolf Andreas Cuturi.V roce 1953 se stal vydavatelem OÖN poslanec Alfred Maleta. Nucená správa Tiskárny Wimmer byla téhož roku zrušena a synové zakladatele znovu začali vydávat Tagespost. Dva roky vedly oba tituly konkurenční boj, pak se sloučily. 1. ledna 1973 nastoupil do podniku Rudolf Andreas Cuturi (na snímku) a výrazně ovlivnil rozvoj a modernizaci vydavatelství. S jeho ředitelem Wernerem Schrottou se mu podařilo v roce 1986 získat Maletův majetkový podíl ve firmě.
150leté jubileum listu si připomnělo slavnostní shromáždění v Mramorovém sále kláštera St. Florian. Mezi hosty byli i rakouský prezident Heinz Fischer a vicekancléř Reinhold Mitterlehner. Prezident připomněl, že z jednoho sta periodik dosáhne 100 let „věku" sotva jedno. OÖN podle něho zastávají kromě jiného otevřenost světu, soudržnost a solidaritu, nezapomínají na silnou regionalitu a představují velkou novinářskou kvalitu. Od zmíněných zásad neustupují kvůli případným krátkodobým úspěchům. „Občanská společnost má v OÖN v každém případě silně slyšitelného zastánce," řekl Heinz Fischer. Podobně probošt kláštera Johannes Holzinger ve své zdravici řekl, že by OÖN přál, aby dokázaly nadále vzdorovat vlivu zájmových skupin.
Že list založený v době, kdy císaři Františku Josefovi ještě nebylo ani čtyřicet, přestál bouře první světové války, navazující ekonomicky těžkou dobu a druhou válku a je o půldruhého století později, v „digitální" době, pořád ještě „významným a určujícím prvkem ve své hospodářsky, politicky a společensky tak významné spolkové zemi", je výsledkem mnoha okolností. Šéfredaktor Gerald Mandlbauer z nich vyzdvihl tzv. „wimmerovský duch", motivování zaměstnanců k velkému nasazení a kolektivní spolupráci, a ekonomickou prozíravost rodiny, která nyní deník vlastní.
Pohnutý vydavatel Rudolf Andreas Cuturi k onomu „wimmerovství" poznamenal, že jeho výjimečnosti si vůbec nebyl vědom: „Myslel jsem si, že tak je tomu všude," řekl. Má dobrý vztah se svým týmem, protože věří, že spokojení spolupracovníci jsou lepší, zdůraznil.

Oblíbený bez omezení

„Barokní postavou" nazval pasovský spolupracovník OÖN Hubert J. Denk starostu Pasova Jürgena Duppera (54, na snímku), sociálního demokrata už sedm let ve funkci.
Pasovský starosta Jürgen Dupper.Popisuje, jak se jednoho zářijového dne Pasov ocitl „ve výjimečném stavu", když coby „železniční a silniční překladiště" zásoboval, opečovával a dál směroval 7000 běženců. „Dupper nelamentoval. Dělal to, co se Pasovští naučili za povodní – vzít za práci, držet spolu, pomáhat. Dupper viděl povinnost Evropy a šel jí se svými občany příkladem vstříc," uvádí Denk. „Slova jako ,uprchlická vlna´ nebo ,azylanti´ nemá ve svém aktivním slovníku. Chtěl by, aby jeho město všechny tyto muže, ženy a děti důstojně přijalo. Když uprostřed města před biskupskou operou byla zřízena jedna z takzvaných ,hraničních kontrol´, v níž zadržení uprchlíci museli v mrazivé noci hodiny čekat na odtransportování, otevřeně to kritizoval – takové scény už nikdy ve svém městě nechtěl vidět."
Komentátor pokračuje, že když předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jmenoval Pasov jako evropské vzorové místo „kultury přijímání", je to také Dupperova zásluha.
„Přitom není městský šéf Pasova veskrze chválený, třeba proto, že na radnici drží otěže pevně v rukou. Mimo radniční zdi ovšem ukazuje velké srdce, což ale většina nevidí. Když o půlnoci u vchodu Haly tří zemí s dobrovolníky a policisty rozdával uprchlíkům deky, nebyli u toho žádní fotografové z tisku. Konal privátně, jako občan," dodává Denk a uzavírá: „Pasovský reklamní slogan zní – Pasov, město k žití bez omezení. Podle Duppera se na tom nemá ani teď nic měnit…"

Zaplatí dobrovolníky?

Podle odhadu vedení Červeného kříže pomáhá 80 procent členů, kteří už týdny pečují o běžence procházející Horními Rakousy, dobrovolně. Toto humanitární nasazení by mělo být zemskou vládou účinně podpořeno, míní předseda poslaneckého klubu Zelených Gottfried Hirz. Podle něho by zaměstnavatelé dobrovolníků měli mít možnost žádat vládu o náhradu 50 procent mzdy ušlé jejich pracovníkům od čtvrtého dne nasazení pro Červený kříž, jako tomu bylo při povodních. Hirz připomíná, že toto opatření pro případ přírodních katastrof v zemi platí od roku 2008. Pro tyto účely je v rozpočtu ročně rezervováno 100 000 eur, sanovaných protipožární daní. K návrhu úřad sociální radní Gertraud Jahnové uvedl, že takové rozšíření zákona o katastrofách o humanitární pomoc momentálně není téma, píší OÖN.
Druhý požadavek Zelených na poskytnutí mimořádných dovolených za nasazení při pomoci běžencům zase odmítla kancelář zástupce zemského hejtmana Franze Hiesla.

Nobelovku by Merkelové přál

Předseda CSU Horst Seehofer by podle svých slov kancléřce Angele Merkelové (CDU) Nobelovu cenu míru přál, i když toho času jsou šéfové obou stran „v křížku" v otázkách uprchlické politiky. „Na otázku, jak moc se obává takového případného ocenění postojů kancléřky k přijímání běženců, řekl v Ingolstadtu, že žádné obavy z toho nemá, a zopakoval, že když Merkelová cenu dostane, pak jí ji bude přát a bude mít z toho radost," uvedla PNP.
K současným jejich rozporům kolem uprchlické krize Seehofer poznamenal: „Musím vám říci, že my oba, tedy kancléřka a já, na ně nahlížíme pravděpodobně s mnohem menším rozrušením, než si myslíte." A dodal: „V politickém životě přicházejí vždycky znovu velké otázky, na které jsou rozdílné názory. Pak se ,holt´ o nich musí diskutovat…"
PNP připomíná, že Seehofer naléhavě požaduje omezení počtu přijímaných uprchlíků, což Merkelová odmítá.

Manuál obce pro běžence

Svým způsobem „domácím řádem" chce Hardheim (Baden-Württemberg) se 4500 obyvateli upravit soužití se „svými" běženci, kteří jsou v ní ubytovaní v bývalých amerických kasárnech. Už před lety tu bylo bez problémů asi 350 migrantů, ale v září přibylo dalších 310 a teď je jich na tisíc. „Šok" z takového zacházení od politiků podle místních změnil náladu v obci – skončily prý i nedělní procházky, lesní cestičky jsou prázdné, šíří se katastrofické zprávy.
Zdvořile formulovaný „domácí řád" má uprchlíky seznámit s německými pravidly života. Začíná prosbou, aby se cizinci co nejrychleji naučili německy, aby jim usedlíci rozuměli a oni mohli vyjádřit své potřeby. Azylanti jsou poučováni, že v Německu je svoboda všech vyznání. Ženy mají stejná práva jako muži a zachází se s nimi s respektem. V Německu je ctěno vlastnictví druhého. Nevstupuje se na privátní pozemek, zahradu, do budov druhých a nesklízí se cizí ovoce a zelenina. Německo má zůstat čisté, proto je odpad odklízen do určených nádob. Kdo je na cestě, bere své odpadky s sebou a neodhazuje je. V Německu se platí zboží předtím, než se rozbalí. V Německu se používá voda také ke splachování toalet. Jsou tu veřejné toalety, a v zemi je obvyklé, že kdo jich použije, opustí je čisté. Od 22 hodin v Německu platí noční klid. Poté se člověk chová odpovídajícím způsobem tiše, aby nerušil ostatní. Také pro cyklisty tu platí pravidla, jak jízdou neohrožovat sám sebe ani druhé: nejezdit po chodníku, ve třech, opravovat porouchané brzdy a nebrzdit patou. Chodci nechodí po silnicích, a už vůbec ne vedle sebe. Potřebu vykonáváme výlučně na toaletách, ne v parcích a zahradách. Děvčata a mladé ženy se cítí oslovením a žádostmi o kontakt obtěžovány. Prosím, nedělejte to! I když situace je pro nás i pro vás značně stisňující a nejednoduchá, chceme vás upozornit, že jsme vás u nás bezpodmínečně přijali. Prosíme vás proto zde uvedené hodnoty ctít a pravidla dodržovat. Pak bude naše soužití pro všechny možné…
Tato pravidla chování jsou „docela jiná než obvyklá ,integrační´ němčina socilologů," píše k dokumentu SdZ a označuje jej za dokonce soudobě historický, sděluje PNP.

Araby oblíbený Mnichov

Bavorské hlavní město je stále přitažlivějším cílem turistů z arabských zemí. Patrné je to zejména v maloobchodě. Podle studie jejich nakupování vydá arabský zákazník ve městě denně za zboží průměrně 367 eur. V roce 2012 to bylo 274 eur, tedy o 34 procent méně. Také doba pobytu těchto hostů v Mnichově se zvýšila z průměrných devíti dnů na dvanáct a půl, napsala PNP. Více než 80 procent uvedlo důvod pobytu návštěvy v Mnichově dovolenou, 17,1 procenta lékařské ošetření. 86,3 procenta těchto zákazníků nakupuje oděvy, 34,9 procenta parfémy, 32,2 procenta obuv: v posledním průzkumu uvedlo segment bot jen 14,6 procenta dotazovaných.
Velké obchody se snaží movitým klientům přizpůsobit. „Můžeme skoro každého zákazníka oslovit v jeho mateřštině," říká ředitel Galerie Kaufhof na Mariánském náměstí Eduard Schöwe. Zaměstnávají lidi 36 národností, především prý z arabsky mluvících zemí.

Se zpěvem po Zeleném pásu Evropy

V sobotu 10. října uspořádá Monika Holzmannová turistické putování po Zeleném pásu Evropy s těžištěm na společné zpívání, uvedly OÖN. Zájemci se setkají v 10 hodin u hraničního přechodu Hamry, odkud společně půjdou směrem na Cetviny. „Zvláštností na tom bude zastavení se na zvláštních místech a zpívání," píše list. „Tak tomu má být například v kostele v Cetvinách či pod prastarým stromem na Malši." Účastnický poplatek k uhrazení nákladů na pořízení textů a jiných materiálů je 25 eur. Informace monika.holzmann@gmx.at nebo 0650/236 70 60.

Jí víc vajec

Spotřeba vajec v Rakousku stoupá. Jak uvedl linecký deník Volksblatt, loni jich bylo prodáno kolem 723 milionů v ceně 180 milionů eur. Rok předtím to bylo 706 milionů. Tento trend pokračoval i v prvním pololetí tohoto roku. Domácí poptávku kryjí z 84 procent rakouští producenti, především ve Štýrsku, dále v Dolních a Horních Rakousích. 67 procent vajec má pocházet z chovů, v nichž na jeden čtvereční metr plochy může připadat maximálně devět nosnic. Rakouští konzumenti mají možnost zjistit na internetu, odkud zakoupené vajíčko pochází. Na www.eierdatenbank.at po uvedení označení vejce se dozví, z jakého podniku a z jaké formy chovu je, píší OÖN.

Vrátí běžence do Rakouska?

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann rozvedl pro deník SdZ svou myšlenku na zavedení „drastických kroků", pokud bude Rakousko nadále „nedodržovat evropské právo". „Pak prý také Německo musí zvážit vracení zadržených uprchlíků zpátky na rakouské hranice, protože už v Rakousku, odkud přišli, byli v bezpečné zemi," uvádí PNP.
Herrmann vychází z toho, že se v Bavorsku nyní nacházejí tisíce běženců, o kterých stát nemá ani ponětí. On sám prý znovu a znovu slyší o uprchlících, kteří jednoduše přes noc zmizeli, protože se vydali na vlastní pěst na cestu Německem. Každému z nich prý přitom musí být jasné, že než uprchlík požádá o azyl, se zdržuje v Německu ilegálně. „Nesmí jít jednoduše na nádraží ve Straubingu a odtud odjet třeba do Berlína. Nesmíme trpět žádnou uprchlickou turistiku," dodal.

Autor: Vladimír Majer

8.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Podzim, ilustrační foto.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Ilustrační foto.
1

Táborské Milenium opouští a mění za Budějovice

Již nejsou mezi námi

Táborsko - Přinášíme přehled posledních rozloučení v okrese.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Jihočeši nejraději slaví ve Windy Pointu

České Budějovice /ROZHOVOR/ – V anketě Českobudějovického deníku o „Nejoblíbenější provozovnu roku 2017“ vyhrál na plné čáře o závratné dva tisíce hlasů před všemi ostatními lipenský coctail bar Windy Point v Černé v Pošumaví.

Mladí ploutvaři od Jordánu přivezli z výpravy k Labi jeden bronz

Tábor – Za účasti šesti závodníků Subaquaclubu Delfín Tábor se na severu Čech uskutečnil už 25. ročník závodů v ploutvovém plavání (PP) a rychlostním potápění (RP) O litoměřickou ploutev.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení