VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pendlující česko-bavorská manažerka

Pasov – Simona Fink je z Plzně, kde také maturovala, ale brzy nato, v roce 1994, se stěhovala do Bavorska, taky kvůli lásce, píše pasovský deník PNP.

4.4.2017
SDÍLEJ:

Simona Finková a Herbert Unnasch.Foto: Deník/repro PNP

Když jedna vypsaná nabídka pracovního místa vyžadovala dvojjazyčnost uchazeče (němčina, čeština), podrobnou a fundovanou znalost regionu, kultury a turistických nabídek v projektovém území Dolní Bavorsko, Horní Falc, Karlovarsko, Plzeňsko a jižní Čechy, vlastní iniciativu a radost z navazování kontaktů, pak byl sotva kdo pro toto místo tak kvalifikovaný jako Simona Finková, která po léta pracovala u společnosti Arberland REGio a předtím na lidové vysoké škole okresu Regen, pokračuje list.

Její nové pracovní místo se jmenuje (prý poněkud ,neskladně´) „sekretariát pro přeshraniční síťový management v oblastech kultura a turistika". Více takových míst vypsalo pro bavorsko-české příhraničí bavorské ministerstvo místního rozvoje (a domova) Markuse Södera. V Regenu má sídlo oblast kultury a turistiky.

„Minimálně dva dny v týdnu jsem ale v Čechách," říká k tomu Finková. Práci svého „sekretariátu" popisuje jako navazování, iniciování kontaktů. Často to prý začíná otázkou: Simono, neznáš v Čechách někoho, kdo… Položil jí ji prý třeba Roland Pongratz, když hledal lidové umělce, kteří by mohli vystavovat na rukodělném trhu v dolnobavorském muzeu zemědělství. „A když si Simona někdy sama neví rady, pak určitě zná někoho, který zase někoho zná," glosuje PNP.

„Toto místo vzniklo z posudkové analýzy rozvoje příhraničí," cituje deník Herberta Unnasche, ředitele Arberland REGio. Projekt je zatím založen na tři roky. Financován je ze 30 procent bavorskou vládou, ze 70 procent českou. „Až se ve čtvrtek při podnikatelském dnu v Bavorské Železné Rudě sejde hodně přes sto podnikatelů z východního Bavorska a z Čech, také půjde o projekt, na kterém Simona Finková spolupracovala," pokračuje pasovský list. „Češi hradí více než dvě třetiny nákladů koordinačního místa, i z toho je patrno, jak velké je přání prezentovat Česko v německém příhraničí," uvádí Finková.

Protože projekt přichází z ministerstva místního rozvoje, které se věnuje také podpoře venkova, je jedním z úkolů manažerky Finkové přesvědčit na obou stranách hranice, že Česko nezačíná až v Plzni, a že východní Bavorsko je víc než Pasov a Řezno, píše deník.

K osobě manažerky poznamenává, že je v Čechách doma nejen řečí, ale že také zná tamní struktury a partnery, které oslovuje. „To je pro mé místo strašně důležité, jinak bych potřebovala rok, abych vůbec pochopila, kdo má v Čechách k čemu co říci," uvedla v PNP Finková. List ještě dodává, že jelikož je mezi přeshraničními síťovými manažery instalovanými podél bavorsko-české hranice jedinou, která se plynule může bavit v obou řečech, mnoho jejích kolegů ve funkci se na ni obrací o pomoc.

Co Finková při své přeshraniční práci opakovaně zjišťuje, je to, že zájem Čechů o Bavorsko je větší než zájem Bavorů o Česko, napsala PNP. To se týká jak turistických nabídek, tak firem hledajících kooperačního partnera. „Cílem zkrátka je chápat příhraničí jako společný životní, hospodářský a rekreační prostor," formuluje záměr projektu Herbert Unnasch. „I jemu je jasné, že jedna hranice je přitom ještě daleko víc rozdělující než ta mezi zeměmi – ta jazyková," uzavírá pasovský list.

Nehořelo!

Západ Slunce vypadá jako požár…

„Mohlo by se zdát, že u sousedů odnaproti hoří," napsala pasovskému deníku PNP Gabi Henrichová z Freyungu k fotografii okna, kterou redakci zaslala. Hasiči ale bohudíky nemuseli vyjíždět, šlo o efekt zářivě rudého západu Slunce…

Skočil pro záchranu z druhého patra

Pokojík po požáru.

Jedenáctiletý chlapec vyskočil v noci na úterý z okna bytu ve druhém patře v linecké Hittmairstrasse, aby požádal sousedy o pomoc. Ti vyrozuměli hasiče a 35letého otce dítěte. Ten vyrazil dveře a s policisty, kteří na místo dorazili jako první, vyvedli do bezpečí 29letou matku chlapce a její malé dítě. Přes palčivý kouř otec v bytě setrval a zachránil ještě 12letou dívku a přítele její matky.

Oheň vznikl kolem 23.15 hodiny, pravděpodobně samovznícením vadné nabíječky v dětském pokoji. Chlapce vzbudil kouř, ale dveře byly zavřené, tak otevřel okno a vyskočil. Utrpěl zranění paže, podle policie zlomeninu, popisuje list. Zasahující policisté vylomili dveře bytu a vyvedli rodinu. Všech šest osob dopravili záchranáři do nemocnice s podezřením na otravu kouřem. Oheň způsobil značné materiální škody.

Bojují s politiky o víc zpěvu

Svaz pěveckých sborů a hornorakouská školní rada bojují s ministerstvem o víc hodin zpěvu, píší OÖN.

„Zpěv na školách ztrácí stále víc na ceně," říká Peter Wiklicky, odborný inspektor hudební výchovy zemské školní rady. Pokles počtu nepovinných hudebních cvičení by podle něho mohl na školách „vyvolat chuť" ušetřit zrušením školních sborů. Politici prý opakovaně zpochybňují i význam jejich přehlídek, a to podle lineckého listu přesto, že ty plní sály a mají vysokou kvalitu. O tom přesvědčuje i zemská soutěž od úterka do čtvrtka v Brucknerhausu, které se účastní 68 sborů.

OÖN uvádějí, že před dvěma roky byl zpěv mládeže v Rakousku před zánikem, když organizaci přehlídek školních sborů předalo ministerstvo školství ministerstvu pro mládež, a to se k nim chovalo „macešsky". „Až po útoko protestních ,shitů´ ze škol bylo od změny upuštěno, byť rozpočet pro tyto akce ministerstvo školství zkrátilo o třetinu na 400 000 eur," píše deník a cituje Wiklického: „Na ministerstvu není ani žádný partner k oslovení ve věcech hudby…"

Wiklicky s prezidentem svazu hornorakouských sborů Haraldem Wurmsdoblerem nyní podle OÖN odstartovali protiofenzívu, která má znovu vylepšit postavení školního zpěvu. Vyzvali školy, aby se ucházely o pečeť „škola mistrů zpěváčků". „Nechceme podporovat drahé vysoce kvalitní projekty, ale infrastrukturu, která by umožńovala vznikání školních trvalých sborů a jejich koncertování během roku na co nejširším základě," uvedl Wurmsdobler. O držitelích těchto pečetí pro školy „přátelské ke zpívání" bude každoročně rozhodovat odborná porota a propůjčovat tyto tituly bude zemská vláda. Letos chtějí organizátoři takto ocenit přinejmenším 40 škol. Informace na ooe-meistersingerschule.at.

Sousedky jsou starší, ale nemocnějš

Podle studie OECD je životní očekávání rakouské ženy 84 let, muže 79,2 roku, píší OÖN a dodávají, že delší žití ale ženy často netráví ve zdraví. Dnes 65letá má před sebou průměrně ještě 7,7 zdravého roku, stejně starý muž 8,4 roku. „Tím je Rakousko pod průměrem OECD," komentuje list.

O to důležitější je zakotvit význam prevence v hlavách žen, říká „genderová" lékařka, v Rakousku oceněná jako vědkyně roku, Alexandra Kautzky-Willerová. „Návštěvy u gynekologů jsou sice pro mnoho žen rutinou, chybí ale prevence z všeobecnělékařského hlediska.

Faktory jako cukrovka, které dramaticky zvyšují riziko infarktu nebo mrtvice, zůstávají často neodhaleny," uvádí Willerová. Ženy podle ní zanedbávají prevenci hlavně po menopauze. „Přitom by bylo právě v tomto období zvlášť důležité se o své zdraví starat," míní a vyzdvihuje pohyb jako skutečný zázračný preventivní prostředek.

Nebezpečné domácnosti

Více než 80 procent Rakušanů dělá alespoň příležitostně doma nějaké řemeslné práce, píše linecký Volksblatt. Při nich se loni zranilo kolem 14 200 lidí (v Horních Rakousích 2400), jak uvedly na společné koneferenci kuratorium dopravní bezpečnosti a Červený kříž. Ze statistického pohledu musí být v hornorakouských nemocnicích ošetřena s úrazem každé tři až čtyři hodiny jedna osoba, uvádí Volksblatt.

Podle aktuálního průzkumu se každý druhý Rakušan pokládá za přírodní talent na domácí práce. Přesto dva ze tří uvedli, že se už alespoň jednou při nich zranili. Asi devět procent muselo být ošetřeno ambulantně, o něco víc než jedno procento dokonce stacionárně. Každý dvacátý připustil, že si nepřipouští žádná rizika. „Převážná většina domácích úrazů se odvíjí od nepozornosti, chybného odhadu nebo sebepřecenění," řekl expert kuratoria Martin Pfanner. Roli ale také hrají nedokonalé návody užívání přístrojů a nářadí.

Při domácích pracích jsou nejvíc ohroženy prsty a ruce (52 %). Nejčastějšími úrazy jsou otevřené rány, zlomeniny, zranění šlach a svalů a zhmožděniny. Hitparádu nebezpečnosti vedou žebříky, následují okružní pily, vrtačky a hoblíky.

22 obětí lavin

V uplynulé zimní sezoně zahynulo v Rakousku v lavinách 22 lidí, tedy víc než v průměru posledních deseti let (19). Celkový počet nehod lyžařů poklesl meziročně o 16 procent – ze 4782 na 4017, uvedl prezident kuratoria pro alpskou bezpečnost (horolezectví a lyžování) Karl Gabl.

Na sjezdovkách areálů ubylo 13 procent nehod, na 3442. Počet úrazů hlavy poklesl o 23 procent – podle Gabla už jsou sotva sportovci, kteří neužívají přileb, a to i v Tyrolsku, kde jejich nošení není předepsáno. Smrtelných úrazů se na sjezdovkách stalo 22, o sedm méně než loni. Jak řekl vedoucí alpské policie Norbert Zobel, ubylo i nehod, od nichž viníci ujeli – z 815 na 681, tedy na méně než je desetiletý průměr 715. V této zimě představovaly tyto případy 22,5 procenta nehod.

Brexit posune střed EU

Když Británie opustí Evropskou unii, posune se i geografický střed tohoto společenství. Ten je dosud v obci Westerngrund se 2000 obyvateli v Dolním Francku. Od roku 2019 odputuje o asi 50 kilometrů jihovýchodně, píše PNP. Podle výpočtu francouzského Národního geografického institutu bude v Gadheimu, místní části Veitshöchheimu, rovněž v Dolním Francku.

List připomíná, že střed unie jako grafické „těžiště" její plochy se v minulosti postupně posouval z Francie do Belgie a odtud přes pohoří Westenwald do jihovýchodního Hessenska. Ve Westerngrundu je od července 2013. V této obci se dokonce posouval – když v roce 2014 se součástí EU stala francouzská ostrovní skupina Mayotte v Indickém oceánu, střed se pohnul o asi 500 metrů.

V Gadheimu se 76 obyvateli bude bod uprostřed pole řepky Karin Kesslerové. Místo je momentálně vyznačeno dřevěným kolíkem s červeno-bílou páskou. Majitelka to nejprve považovala za aprílový žert, ale rešerše jejího 25letého syna informaci potvrdily. Když jí poslal po whatsappu koordináty, odpověděla mu spontánně: „Jupí, jsme pupkem Evropské unie," napsala PNP.

Autor: Vladimír Majer

4.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tito ztracení psi měli štěstí. K páníčkům se díky pomoci lidí vrátili.
3

Lidé kolem Vltavy na Českokrumlovsku zachraňují i psy

Diváci v kině. Ilustrační foto.

Na co zajít v pátek a v sobotu do kina

Zloděje čapli za ruce

Tábor - Muže a ženu ve čtvrtek ostraha jednoho z táborských supermarketů v centru zadržela ve chvíli, kdy se snažili ukrást zboží za bezmála 4500 korun.

Táborsko plánuje s Příbramí zlomit remízovou šňůru

Tábor – Po zbytečné remíze 3:3 v Sokolově už zvedl druholigový tým FC MAS Táborsko hlavu vzhůru a s optimismem vyhlíží nadcházející domácí duel 4. kola FNL proti 1. FK Příbram.

Povodně 2002: Velká voda lidi sblížila. Byli na sebe hodnější

Jižní Čechy - Stoletá voda přišla, zničila a odešla v průběhu několika hodin. Lidem ale trvalo léta, než se vzpamatovali a zahladili po ní vnější stopy. Ty uvnitř si však nesou dál.

Jiří Kněžíček: Svěrák mi říkal „pane lékárníku“

Slavonice – Ve filmu Po strništi bos nehrály jen slavonické děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení