Podle WHO se v Rakousku vypije za rok na osobu průměrně 12,1 litru čistého alkoholu. Jen Bělorusko (14,4) a Litva (12,9) jsou ještě „lepší". Dokonce země vína Francie je s 11,8 litru alkoholu za našimi sousedy, Itálie se 6,1 litru dosahuje jen poloviny rakouské hodnoty. „Rakousko má problém s alkoholem, a nejen akutálně, ale tradičně," říká v listu Andreas Maieron, internista a specialista na jaterní choroby z nemocnice Alžbětinek v Linci. „U nás nevynecháme jedinou příležitost k napití. Nebo snad znáte jinou zemi s kulturou ranních ,snídaní´, při kterých se už dopoledne pije pivo?" uvádí.
Důsledkem tohoto konzumu je chorobný alkoholismus, dodávají OÖN. Onemocnělo jím už 350 000 lidí, tedy pět procent starších 16 let. Maieron cituje anglickou definici alkoholismu: „Muži jsou považováni za závislé od konzumu více než 21 sklenek týdně, ženy od více než patnácti." Sklenkou se rozumí osmička vína nebo sklenice piva, v čemž je ovšem „nepořádek" - tou se historicky v Rakousku od časů monarchie rozumí 0,35 litru, ale v Bavorsku 0,53…

Medu je hodně?

Do roku 2015 startovali hornorakouští včelaři až se 40procentními ztrátami na včelstvech. „Navíc se dalo počítat s tím, že v důsledku mírné zimy dojde k rozšíření varroázy," citují OÖN Petera Frühwirtha z včelařského sdružení ve Pfarrkirchenu v Mühlkreisu. Přes všechny obavy se ale letošek ještě vyvinul dobře. „Určitě tak 70 000 včelstev přezimuje, téměř stejně jako v nejlepších včelařských letech," uvedl Max Liedlbauer, prezident zemského svazu. „Děkovat za to můžeme bohatému květu stromů a píli našich chovatelů," dodal. Obzvlášť ho těší mimořádně malé rozšíření varroázy. Kvalita lesního medu je prý letos nepřekonatelná.
Hornorakouští včelaři letos získali více než 2000 tun medu, o něco víc než je dlouholetý průměr.
OÖN dodávají, že zemský svaz chovatelů včel byl založen před 125 lety. Jubileum oslaví 18. října v bývalé tabačce v Linci.

Zřizují první hospic

„První stacionární hospic v Horních Rakousích má těžce nemocným lidem, kteří už nemohou být ošetřováni na paliativní stanici nebo doma, umožnit dožití v důstojnosti," píše linecký Volksblatt. Vysvětluje, že to zahrnuje zmirňování symptomů choroby a zajištění nejvyšší možné kvality života, ale i péči o bližní umírajícího, jak řekl zemský hejtman Josef Pühringer.
Vedle mobilních hospiců s 311 dobrovolnými a 31 profesionálními pracovníky a současných 68 paliativních lůžerk v hornorakouských nemocnicích teď vzniká první stacionární hospic. Ještě letos otevře v nemocnici Alžbětinek v Linci s kapacitou pěti lůžek. Do konce roku 2017 tu zahájí toto zařízení v nové přístavbě s deseti místy a později tu bude nabídnut i tzv. denní hospic. Projekt je financován zemskou vládou a územní nemocenskou pojišťovnou.

„Musí být víc plotů",

míní (také) předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Manfred Weber (CSU) v rozhovoru s pasovským deníkem PNP. „Situaci na vnější hranici Evropské unie má za neúnosnou a požaduje vzhledem k proudům uprchlíků její striktní střežení," uvádí list a cituje poslance: „Bude muset být víc plotů…"
V interview Weber řekl, že není možné, aby dnešní běženci po statisících částečně zcela nekontrolovaně putovali Evropou. „Některé státy Unie zkrátka nedělají svou práci, tedy zabezpečit a hlídat, kdo do Evropy přichází. Musíme vnější hranice EU mnohem lépe zajistit. Pokud se to neděje, musí Evropa převzít komando a zasáhnout."
Weber vidí kapacitu Německa v přijímání azylantů dosaženou. „Tak, jak je to teď s celkem 800 000 až milionem letos očekávaných běženců, to nemůže být. Německo rozhodně může na omezenou dobu mimořádně pomoci. To je také naše křesťanská povinnost vůči mnoha lidem, kteří museli utéct před válkou a terorem. V Evropě ale nemůžeme přijmout všech těch 60 milionů lidí, kteří jsou nyní ve světě na útěku…"
Weber v deníku obhajuje návštěvu „sporného" (PNP) maďarského premiéra Viktora Orbana v Bavorsku. „Mnozí Maďarsko kritizují, ale sami nemají žádné řešení. Ta musejí být společná, ne protichůdná. Z velké části dělá ministerský předseda Orban jednoduše to, co mu ukládají Dublin a Schengen – na rozdíl třeba od Řecka. Proto s ním musíme hovořit." Dodal, že maďarskému premiérovi ale také připomněl, že s běženci musí zacházet humánně.
Opozice účast Orbana na sjezdu CSU v hornofranckém klášteře Banz ostře kritizovala. Předseda klubu SPD v zemském sněmu Markus Rinderspacher prohlásil, že CSU očividně hledá „duchovní blízkost k evropskému ,paliči´". Výkonný viceprezident mezinárodního Osvětimského výboru Christoph Heubner kritizoval pozvání Orbana jako výraz nedostatku politického instinktu. "Victor Orban zavedl maďarskou společnost daleko doprava. V jeho okolí mašírují antisemitské skupiny," řekl. Orban je podle něho odpovědný za revizi dějin a rehabilitaci antisemitských politiků, kteří nesou spoluzodpovědnost za deportace maďarských Židů. „Že mu teď v Bavorsku vyrolují červený uvítací koberec, je absurdní a skandální signál," řekl Heubner v Osvětimi s rozhovoru s maďarskými bývalými vězni. Maďarští Židé tvořili mezi více než 1,1 milionu zavražděných v Osvětimi-Birkenau největší skupinu, dodává PNP.
Předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer vyloučil brzký konec kontrol na německých hranicích. „V dohledné době tudy vůbec žádná cesta nepovede," řekl. „Jde o to znovu zjednat pořádek." K tomu musí být podle něho zjištěno, kdo do země přichází, zda oprávněně nebo neoprávněně, a kde kdo už byl registrován, uvádí PNP.

Běženci našli útočiště ve Strasskirchenu.Na pohybu

List pokračuje, že počet uprchlíků v Bavorsku v začátku týdne opět výrazně stoupl. V neděli jich bylo v pasovském okrese registrováno 6185, ale v pondělí přibylo dalších 6100. Jen přes zelenou hranici u Julbachu jich v pondělí mohla přijít tisícovka, v Neuhausu odhadují 200 až 300 osob. Pečují o ně starostové a dobrovolnické složky v obcích, když transportní a přijímací kapacity policie byly zcela vyčerpány. Navečer stálo na hranici v Breitenbergu ještě asi 300 migrantů. Zasáhlo okresní hejtmanství a otevřelo pro ně „čekací stanici" v bývalém supermarketu ve Strasskirchenu (na snímku PNP) vybaveném stovkou lůžek a množstvím karimatek. Povolané autobusy běžence přepravily na místo.
V hornobavorském příhraničním Freilassingu čekalo v úterý ráno na mostě přes Saalach 600 migrantů. V pondělí tam hranici přešlo pěšky 2100 uprchlíků. V 650 kilometrů dlouhém revíru policie v Rosenheimu přišlo v neděli do Bavorska 1300 běženců, v pondělí 4300.
„Hala Keltů" v Burgkirchenu, o níž se proslýchalo, že má sloužit jako ubytovna běženců, byla cílem žhářského útoku pravděpodobně s xenofobním pozadím. Neznámí pachatelé mezi sobotou a pondělkem vnikli násilím bočními dveřmi do prázdné haly, snosili na hromadu papíry, kartony, nábytek apod. a zapálili. Oheň zhasl sám od sebe, ale škoda vznikla na stropu a betonových částech. Pachatelé na místě zanechali nápisy „My jsme Německo!" a „Už dost blbého dobráctví", podle mluvčího policie nikoliv v bezvadné němčině.

Země kafařů

Rakušané vypili loni průměrně na hlavu 8,3 kilogramu kávy, daleko víc, než je evropský průměr 4,9 kg, píší OÖN. Odpovídá to 2,9 šálku denně. Zpráva nicméně neříká, o jakém obsahu. Víc než sousedé konzumují jen Finové – 12,1 a Norové – 9,1 kg. V Rakousku v uplynulém roce poprvé vytlačily kávovary na „kapsle" z prvního místa přípravy kávy filtrové automaty (38,6 ku 38 procentům). Následují plně automatické přístroje se 32 procenty. Většina domácností má víc než jeden automat.
Rakousko loni dovezlo asi 1,6 milionu pytlů kávy po 60 kilogramech. Asi dvě třetiny, tedy 72 000 tun, vypili zdejší obyvatelé, zbytek byl vyvezen. Téměř třetina kávy na světě je produkována v Brazílii, kde se nyní sklízí asi 45,3 milionu pytlů. Druhým nejvýznamnějším pěstitelem byl Vietnam s podílem 19,4 procenta (27 milionůu pytlů). Následovaly Kolumbie 8,8 (+3,1 na 12,5 milionu), Indonésie 6,4 a Etiopie 4,7 procenta. Celková produkce 2014/15 podle odhadu poklesne o 3,7 procenta na 141,7 milionu pytlů. „Arabica, pokládaná za chuťově vysoce hodnotnou a jemnou, naplnila loni 83,6 milionu pytlů, 40 procent připadlo na odrůdu Robusta," uvedl list.