VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na velikonoční svíčce pracuje soused pět týdnů

Pasov – O Velké noci na neděli se v kostele sv. Petra a Pavla ve Waldkirchenu, v dómu Bavorského lesa, jak mu říkají, opět rozhoří „mistrovská" svíčka, které Franz Ilg (81) tvoří už 39 let. Na každé pracuje i pět týdnů, píše PNP.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Než se rozhoří jeho mistrovské dílo...Foto: Deník/repro PNP

„Není to věc k nějakému zapálení, je to symbol zmrtvýchvstání, a tím je obzvlášť cenná," říká o svém dílu v pasovském deníku. Potřebuje prý k němu hlavně klidné ruce. Při zhotovování filigránských ozdob z vosku uplatňuje své dovednosti z letité praxe hodináře.
Jeho letošní svíce je obzvlášť slavnostní. Základní motiv autor převzal z karolingického malířství, které se vyznačovalo hlavně v 8. a 9. století mimořádně bohatými ornamenty a v němž každá barva měla svůj význam, popisuje list. Franz Ilg ozdobil svíčku liturgickými písmeny označujícími běh života. Pět kousků červeného vosku ve tvaru kříže připomíná pět Kristových ran, na zadní straně jsou zobrazena žitná zrna a hrozny jako symboly zmrtvýchvstání…
„Nejraději bych si ji nechal," loučí se se svou svíčkou 2017 lidový umělec, bez jehož tvorby si ve Waldkirchenu neumějí Velikonoce představit…

Nemočte do zásuvek!

V pátek uhynuly při požáru v bytě v Eggendorfu dvě kočky. „Požár zjistil 60letý majitel, když odpoledne přišel domů," píší OÖN. Oheň vypukl v jeho nepřítomnosti a sám zase dohořel, hasiči nebyli třeba. Hořelo v jídelně, ale silně zakouřeny byly i ostatní místnosti. Kočky se kouřem udusily. „Podle požárních inspektorů byl příčinou požáru zkrat na třízásuvkové prodlužovačce způsobený tím, že se na ni kočka vymočila – podle majitele bytu si ji tak jeho ,nájemnice´ značkovaly už před událostí," pokračuje linecký list.

Vězeň se vrátil a chtěl důchod

Vycházky před Vánocemi 2013 využil vězeň z Vídně k útěku do Dominikánské republiky. „Po půldruhém roce v prosluněné krajině se v červenci 2015 přihlásil rakouským orgánům a od té doby znovu sedí," uvedly OÖN. Za dobu, kterou strávil v Karibiku, chtěl doplatit svůj invalidní důchod a zažaloval o něj sociálku. Soudil, že po dobu uvěznění sice nárok na penzi padá, protože o jeho ubytování a stravování se stará stát, ale za měsíce strávené na svobodě mu důchod přísluší.
První instance mu žalobu zamítla, druhá mu ale dala částečně zapravdu. Doplatek za rok 2014 mu nepřiznala, ale pro dobu od začátku roku 2015 do jeho návratu do Rakouska mu prý náleží, protože po novele zákona tato „výluka" v nároku padla. Nejvyšší soud ale toto rozhodnutí odvolací instance zrušil s odůvodněním, že když vězeň „nezákonným způsobem unikne zaopatření státem", nemůže vycházet z „obživnutí" svých penzijních práv. „Je to dáno už tím, že platba důchodu uprchlému vězni by mohla jeho útěk zvýhodnit." řekl dovolací soud a navíc připomněl všeobecně uznávanou zásadu, že si nikdo nesmí nečestným chováním opatřit právní výhodu…

Začernění tváří jako vyjádření podpory

Začernili si tváře k podpoře svých azylantů.


FC Töging má pro své dva africké hráče jen slova chvály - Edi Ighagbon z Nigérie a Bassala Toure ze Senegalu jsou pro klub herním přínosem a jak řekl šéf oddílu Klaus Maier, plně se integrovali a jsou skutečnými přáteli. „Teď ale oběma uchazečům o azyl možná hrozí odsunutí," píše PNP. „Na znamení toho, že všichni spoluhráči, trenér a vedení klubu za nimi stojí, si fotbalisté začernili obličeje."
Napadlo to trenéra Andrease Bichlmaiera. „Fotografie je symbolem toho, že hráči všech tří týmů, trenér a funkcionáři FC se s nimi solidarizují, že ,My jsme Edi a Bassala!´," stojí na domovské stránce klubu. Doufají, že snímkem „černých fotbalistů" mohou něco udělat proti možnému vypovězení Toureho – „jeho" Senegal je podle spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky na rozdíl od Ighagbonovy Nigérie „bezpečnou zemí původu"…
Klaus Maier říká v PNP, že zákony je třeba dodržovat. Klubu jde ale o to vzbudit pozornost, „ukázat vlajku", prý v naději, že by se třeba ještě něco mohlo změnit. Bassala se chce učit pekařem a podle předsedy klubu musí být přece možné jeho vypovězení alespoň odložit, než vzdělání dokončí.

Alimenty platí stát

Rodiče, kteří neplatí na své děti výživné, stojí Bavorsko ročně na 52 milionů eur, píše PNP. Země vyplatila v roce 2015 samoživitelkám osmdesát milionů, ale více než třetinu vymohla od povinných zpátky. „Je to nejvyšší procento ze všech spolkových zemí – v celém Německu je to 23 procent," uvádí PNP.
Že v Bavorsku je to pořád jen 35 procent, má podle deníku vedle vědomého neplnění rodičovských povinností víc důvodů – buď povinní nemají žádný příjem a jsou sami odkázáni na státní podporu, nebo otec dítěte není znám. Platby státu na zálohy samoživitelkám se od 1. července navýší – v budoucnu budou rozpočty státu, země a obcí hradit nároky matek na výživné až do 18 let věku dítěte, zatím co dnes je to jen do jeho dvanácti roků. Padlo také dosavadní omezení těchto záloh na maximálně šestiletou dobu.

Chovatel trpasličích slepic

Josef Gibis s Oskarem.

Mistr na pile Josef Gibis z Kreuzbergu se poprvé před patnácti lety dozvěděl z televize a na výstavě o japonských trpasličích slepicích „chabo" a v důchodu se pustil do jejich chovu. „Tato soběstačná drůbež je mi pramenem mládí – dívat se na ni je pro mne meditací," říká. „Její klid a přátelskost se na mne přenáší, je to vzájemné dávání a braní…"
Svým deseti slepicím a už šestiletému kohoutovi Oskarovi vybudoval „pětihvězdičkový" domicil, který žádné drůbeží přání nenechá nevyslyšeno, líčí list. Prostorná stáj je denně dvakrát čistěna a posypávána bezprašnými hoblinami, kde se nemůže usídlit žádný cizopasník. Písek pod „výtrusovým" místečkem garantuje hygienu ustájení, „zimní zahrada" před vsupem umožňuje hejnu se bezpečně slunit, konstrukce „kurníku" brání přístupu lišek či dravých ptáků…
Gibis přiznává, že mu nějakou dobu trvalo, než našel pro své chovance správné krmení. „Ze salátu a zeleného měli dřív často zažívací problémy, ale tak dlouho jsem zkoušel, až jsem našel správnou směs," říká. Kromě ovesných vloček a celozrnných granulí s jablečným octem dostává jeho hejno larvy, brouky a potoční ráčky. K tomu Gibis „přísahá" na kočičí krmi, kterou míchá s čerstvě nařezaným oreganem. Od té doby, kdy slepice takto krmí, prý žádná neonemocněla.
Slípky chabo nesou ročně něco přes sto vajec. Je to málo proti „normálním" nosnicím, ale chovatel taky nepoužívá žádné směsi obilovin pro dosažení vyšší snůšky – nechává věci přirozený chod.
Ve své vlasti byly chabo označeny za národní kulturní dědictví. Na rozdíl od mnoha jiných trpasličích druhů nebyly „vyšlechtěny" z normálních slepic, ale pocházejí z původních „pra-chabů" z Thajska, Malajsie a Vietnamu, tvrdí.

Autor: Vladimír Majer

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řídil i přes zákaz

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.
22

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

OBRAZEM: Nejtvrdší hasiče nezastavil ani vítr

Tábor - V sobotu se na táborské Hýlačce konala krajská soutěž TFA. Hasiče nezastavila ani noční vichřice, během níž museli vyrazit k více než dvaceti zásahům.

Husitské muzeum přispělo do sbírky

Tábor - Osm zaměstnankyň Husitského muzea (Kateřina Nimrichtrová, Lenka Zajícová, Lenka a Jitka Vandrovcovy, Jana Štědrá, Zdeňka Marešová, Andrea Oudysová, Božena Pražáková) se v pátek přidalo k dárcům Kabelkového veletrh Deníku.

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Šumava - Následky bouřky z pátku na sobotu postihnou i návštěvníky Šumavy. Některé pěší a cyklistické trasy jsou dočasně nepřístupné.

OBRAZEM: Radimovický korblík nabídl ochutnávku piv

Radimovice u Želče - Obec nedaleko Tábora se stala už posedmé centrem milovníků pěnivého moku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení