Linecká galerie vrátí dědicům obrazy

Galerie zchudne

Linec - Linecké muzeum Lentos musí do 31. března vrátit dědicům původních majitelů tři obrazy, které byly rodinám odebrány nacisty. Jde o díla Lovise Corintha  "Othello (Mouřenín)" a "Schwabing (Pohled z ateliéu) a obraz Emila Noldeho "Májová louka" (foto). Cena každého by mohla dosahovat až stovek tisíc eur, píše list OÖN.

Corinthovy obrazy koupilo město v roce 1953 od  Wolfganga Gurlitta. Předtím byly v majetku Jeana Baera a po jeho smrti jeho manželky Idy. Ta při pronásledování nacisty přišla o dispoziční právo k nim, ale zda se někdy díla stala majetkem Říše, není jasné, uvádí deník.

„Májová louka" patřila hamburskému lékaři Ottovi Siegfriedu Juliusovi. Ten byl nacisty pronásledován kvůli židovským kořenům rodiny a utekl přes Švýcarsko do USA. Při pokusu o zaslání jeho sbírky umění se ale obraz ztratil a později se objevil v majetku salcburské galerie Welz. Odtud jej rovněž v roce 1953 koupila Nová galerie Linec, předchůdce Lentosu.

„Že ,Louka´ patří k nacisty ukradenému umění, se město dozvědělo v roce 2006 z dopisu právního zástupce Juliusových dědiců. Dva roky předtím uplatnili nároky dědicové Idy Baerové.  V obou případech nechalo vedení muzea věc přezkoumat a znalci konstatovali, že obrazy spadají do okruhu těch děl, která mají být původním vlastníkům restituována. I když pro města není zákon o vracení uměleckých předmětů z roku 2009 závazný, je běžnou praxí, že postupují podle něj," popisují OÖN.

Pokud vydání odsouhlasí ve čtvrtek rada města, Lentos obrazy vydá.

Sousedé chtějí tunel

Otevření dálničního obchatu Freistadtu o uplynulém víkendu využilo občanské hnutí z Rainbachu k demonstraci protestu proti nové variantě pokračování S10 na sever k české hranici. Před několika tisíci hosty tahal větroň nad stavbou transparent proti prosazovaným úsporám na trase, například proti rezignaci na tunel pod Rainbachem.  Hnutí brojí i proti vedení silnice ochranným vodohospodářským územím západně od obce a požaduje ochranu Kerschbaumu před hlukem z provozu a před imisemi. Dálniční společnost Asfinag ale vidí další dlouhý tunel na trase jako nerealistický, uvádí OÖN. Stavba má u Rainbachu pokračovat až od roku 2020, přičemž dálnice na české straně až do Wullowitzu má být hotova už v roce 2021. Asfinag to podle lineckého deníku neznepokojuje: prý už mnohé z toho, co česká strana ohlásila, dodrženo nebylo, zatím co rakouská S10 pokračuje stále podle plánu…  Konkrétně v obci Götschka má být na jaře 2015 dokončeno „surové" proražení tunelu, v Neumarktu bude otevřen zřejmě ještě do konce tohoto měsíce druhý tunelový průjezd a první začne být sanován podle aktuálních bezpečnostních standardů, v oblasti Kefermarktu začne koncem ledna technické vybavování  tunelu.

Za kuriozitu novostavby u Freistadtu označují OÖN chybné značení nájezdu na obchvat, který místo S10 uvádí A10, tedy Tauernskou dálnici. Asfinag se za chybu dodavatele značky omluvil a chce ji co nejrychleji přelepit. O víc zmatku se ovšem postaralo to, že místo očekávaných 3000 lidí přišlo k otevření téměř 10 000 a silnice musela být již první den na čas uzavřena, píší OÖN…

Restaurátor padělatel?

„Pro nás to byl vždycky fantom, a teď dostal tvář," řekl v deníku PNP Michael Hofbauer z Heidelbergu, historik umění a specialista na Lucase Cranacha, iniciátor a vědecký ředitel databanky děl tohoto tvůrce (Cranach.net). Tvář podle něho fantomu dodal Christian Goller (71), kopista a malíř kostelních obrazů z Untergriesbachu v okrese Pasově (na snímku vlevo). Hofbauer „po něm šel" od roku 2008 a nakonec na něho podal trestní oznámení pro padělání Cranachových děl. Zemský kriminální úřad v Mnichově spolu se státním zasupitelstvím v Pasově zahájily šetření, přistoupily k domovním prohlídkám a oznámily zahájení trestního stíhání podezřelého. Z pomoci při prodeji jsou vyšetřovány další tři osoby. I u nich byly zabaveny důkazní materiály. Orgány zdůrazňují, že jsou teprve na začátku řízení. Goller se k obviněním nevyjadřuje.

Je podezřelý, že se spolupracovníky uvedl na trh v minulých desetiletích nejméně 40 padělaných obrazů německé renesance. Některé byly označovány jako vytvořené z dílny Lucase Cranacha st. a datovány ze začátku 16. století. Prodej probíhal přes různé německé a zahraniční aukční domy. Skupina měla vydělat až půl milionu eur.

PNP rozepisuje, že Goller byl vyšetřován už koncem sedmdesátých let v souvislosti s obrazem sv. Kateřiny od Mathiase Grünewalda, za který muzeum v Clevelandu zaplatilo 3,75 milionu marek. Státní zastupitelství v Pasově tehdy řízení s Gollerem zastavilo.

První výsledky současného vyšetřování prý budou k dispozici nejdříve za rok – orgány kontaktují aukční domy po celém světě a vyjasňují prodejce a kupce jednotlivých děl. Je třeba také zadávat odborné posudky. Vrchní státní zástupkyně v Pasově  Ursula Raab-Gaudinová v PNP připomíná, že pořízení kopie ještě nemusí být trestným činem – podvodu se dopustí až ten, kdo například kupce takového díla nevyrozumí o jeho původu.

Podle Hofbauera jsou padělky například "Justitia", kterou Christie's prodaly v prosinci 2008 za 121.500 eur, či Madonna prodaná aukční síní Stahl v Hamburku v roce 1985, když stejný motiv  Hofbauer objevil v aukčním domě Reibnitz ve Pfarrkirchenu letos 7. listopadu. Jako autor obrazu byl uveden Christian Goller…

Bojuje se zvony

Občan, který se před několika lety přistěhoval do blízkosti Nového dómu v Linci, usiluje žalobou o zákaz nočního odbíjení zvonů tohoto chrámu, píší OÖN.  Podle mluvčí diecéze je to první případ takové žaloby v Horních Rakousích.

Občan vypočítal, že mezi 22. a 7. hodinou udeří zvony 222krát. To je podle něho přespříliš a představuje to neúnosné zatížení hlukem, které u něho vede k nevyspání, poruchám soustředění a stavům vyčerpání. Síla bití zvonů podle něho také výrazně překračuje povolený limit.

Farář dómu Maximilian Strasser zadal posudek znalci a ten podle něho uzavřel, že vyzvánění zvonů je v normě. Rada farnosti trvá na pokračování zvonění i v noci, jak je tomu už více než sto let. „Je v zásadě jedno, jak hlasité zvony jsou, jde jen o to, zda jde o vyzvánění v místě obvyklé," říká profesor Christian Holzner z institutu civilního práva Keplerovy univerzity. A protože na dómu zvoní už spoustu let, právní nárok na změnu není. Posudek diecéze zase vylučuje ohrožení obyvatel vyzváněním zvonů –případ poškození zdraví prý není dosud znám. Odbíjení je zakotvenou tradicí, má religiózní smysl a jako takové spadá pod náboženskou svobodu, uvádí posudek.

Linecký deník dodává, že obdobnou žalobu zamítl správní soud ve Stuttgartu v roce 2011 s tím, že vyzvánění „je přijatelným, sociálně adekvátním a všeobecně akceptovaným vyjádřením církevního života" a musí být přijímáno i v sekularizované společnosti. Podobně je tomu i v případě volání muezzínů, řekl soud.

Na Mariánském dómu je devět zvonů. Největší Immaculata váží přes osm tun, dodává list.

Svatba bez poznání?

Televizní stanice Sat.1 začala vysílat show „Svatba na první pohled" a ještě před premiérou si vysloužila kritiku. „Manželství rozhodně není nějaký žert pro krátkou televizní zábavu, při které se dva lidé spolehnou, že mediální experti je k sobě vybrali správně," řekla bývalá předsedkyně rady evangelické církve Margot Käßmannová. Takový svazek má za povrchní. Doba kuplířství je pryč, dodala.  Pořad kritizuje také katolická církev. Podle mluvčího německé biskupské konference Matthiase Koppa nemá manželství vycházet pouze ze spontánní a překotné emoce, „Ano" musejí říci „srdce a rozum ve vzájemném souznění". Mluvčí poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestagu Marcus Weinberg řekl, že doufá v brzký zánik tohoto pořadu.

V nové show podle dánského příkladu, který Sat.1 vysílala poprvé v neděli, se vzali dva kandidáti, kteří se předtím neviděli - Bea (32) a Tim (31) ze Severního Porýní – Vestfálska. „Experti je k sobě vybrali pomocí vědeckých metod," uvádí pasovská PNP.  K týmu odborníků patří psychoterapeutka Sandra Köhldörferová, z Pasova pocházející léčitel Uwe Linke jako analytik bydlení, terapeutka vztahů  Ingrid Strobelová a jeden pastor.

Je-li manželství před kamerou uzavřeno, je právoplatné, zdůraznil mluvčí stanice. Pokud by se někdo chtěl po líbánkách rozejít, musí podstoupit normální rozvod i s následky.

Sat.1 se opírá o průzkum institutu veřejného mínění Forsa, podle kterého 94 procent z 1502 dotazovaných mužů a žen ve věku od 18 do 69 let věří v „lásku na první pohled". „Pro 98 procent je prý nemyslitelné, že by partnera poznali až u oltáře, ale každý čtvrtý si přesto myslí, že by to mohlo klapnout," pokračuje list.

Za rovnoprávnost!

Na semaforech přechodů pro chodce v Dortmundu by podle některých městských zastupitelů měla nastat větší rovnoprávnost. „Zelení a sociální demokraté ve výboru vnitřního města Západ požadují předělání známých semaforových ,mužíčků´ na semaforové ,slečny," píše pasovská PNP a doprovází informaci fotografií DPA. Navrhovatelé to odůvodňují zrovnoprávněním žen s muži, ale dovolávají se také údajné větší bezpečnosti – design semaforové slečny v šatech a s copem zabírá větší svítivou plochu.

Město zadlužené zhruba dvěma miliardami eur návrh přijalo bez diskuse. Otázkou prý ale je, jaké grémium by o něm mělo rozhodovat, uzavírá PNP.

Zatkli ponocného

V pondělí ráno byl po dlouhodobém právním sporu s více žalobami zadržen linecký „turistický" ponocný Wolfgang Liegl, napsaly OÖN. Ve čtvrt na sedm u něho zaklepal soudní vykonavatel v doprovodu policie, odvedli ho v poutech a  soudce ho poslal na týden do vězení.

Dlouhodobě má spor s jednou licencovanou průvodkyní, která ho má za nekalého konkurenta. Prosoudil už s ní 100 000 eur a musel ohlásit insolvenci, aby nepřišel o licenci.  K podání návrhu  potřeboval 4000 eur, které dal dohromady až za pomoci starosty Klause Lugera.  Součástí narovnání s průvodkyní bylo, že upustí od šíření letáků nabízejících turistům procházky tajemnými zákoutími a kryptami. Když se jeden znovu našel, soudce mu už nedával pokutu a rovnou ho zavřel.