Každým rokem o adventu se chlapci a děvčata čtvrtých tříd vydávají ve volném čase do ulic. Lze je potkat po celém městě s bedýnkami, kartáči, čisticími pastami a hadry. Nabízejí pasantům vyčistění bot a prosí je o dar. Získané peníze předávají tříkrálové akci, která podporuje děti ulice v Keni. Výtěžek má umožnit děvčatům v Nairobi školní docházku. Akci freistadtské hudební školy podporují farnost a obec. Její každoroční realizace byla významným aspektem k přijetí školy do celosvětové sítě škol UNESCO, dodává list.

Rakousku budou chybět lékaři?

V rakouských nemocnicích je nyní asi 300 lékařských míst neobsazeno. „To při celkovém počtu kolem 24 000 není moc znepokojující. Brzy se ale situace výrazně zhorší," říká předseda kurie lékařů-zaměstnanců Harald Mayer. Upozorňuje, že během deseti let odejde čtvrtina aktivních nemocničních lékařů do důchodu a nových přibývá málo. Fakulty ročně začíná 1500 posluchačů a končí 1400, ale z nich 500 nechce pracovat v Rakousku. Asi 3000 až 7000 lékařů navíc z Rakouska do roku 2030 odejde, prognózuje Mayer, „pokud to budeme dělat jako dosud". Míní tím především redukci týdenní pracovní doby ze 60 na 48 hodin.
„To, že počet lékařů ve státě od roku 2000 stoupl o 39 procent a na 1000 obyvatel připadá pět doktorů, čímž je Rakousko je ve statistice OECD druhé za Řeckem se 6,3 lékaře, Mayera neuklidňuje," píší OÖN. „Poukazuje na to, že počet praktikujících o čtyři procenta poklesl a naopak o 124 % stoupl počet tzv. volných lékařů, „kteří nejsou vždy činní v léčebně účinné medicíně". Podle lékařské komory ale není zvyšování počtu lékařů nutné. Velký potenciál ke zlepšení situace vidí v tom, že 40 procent jejich pracovní doby dnes zaplňuje správní, administrativní a dokumentační činnost, kterou by mohl vykonávat i ošetřovatelský personál. Poměr počtu lékařů a ošetřovatelského personálu je v Rakousku 2:3, ale třeba ve Finsku nebo Švýcarsku 2:8.

Uvítací kultura je slovem roku

Hlasování 33.973 lidí určilo Slovo roku v Rakousku. Stal se jím pojem "Willkommenskultur", „kultura vítání", původně užívaný v podnikatelsko-společenské oblasti, který se ale v souvislosti s uprchlickou vlnou posunul ke zcela novému významu a zahrnuje komplex „postojů a jednání, která uprchlíkům před válkou pomáhají k tomu, aby znovu mohli žít v jistotě a bezpečí", popisuje linecký Volksblatt. „Ne"slovem roku je přímý protiklad, pojem „zvláštní stavební opatření" z úst ministryně vnitra Johanny Mikl-Leiterové, eufemisticky opisující kilometry dlouhé zadrátování hranice se Slovinskemi. Slovem mladých je "zach" pro něco, co je obtížné, nudné, problematické, negativní. Výrokem roku je „Francie, my přicházíme" (po první kvalifikaci fotbalistů na ME v historii jej pronesl trenér Marcel Koller s baskickou čapkou na hlavě a bagetkou v ruce), „ne"výrokem „Nejsem žádný raśista, ale…" (formální alibistické slůvko uvádějící zpravidla nějaké negativní nebo rasistické vyjádření).

O pětinu méně zeleniny

Kvůli dlouhému horku a suchu sklidili v Rakousku letos méně zeleniny, napsaly OÖN. Vysoké výpadky stihly zejména cibuli, karotku, salát a zelí.
Polní a zahradní zeleniny bylo letos sklizeno 560.200 tun, o 19 procent méně než loni a o 12 procent méně než v pětiletém průměru. Sucho dobře přečkaly rajčata, okurky, paprika, kukuřice, dýně a cukiny – těch bylo sklizeno 147.700 tun, o čtyři procenta méně než v roce 2014, ale o tři procenta nad dlouhodobý průměr.