V prosinci se stala veverka pojmenovaná Olivio známou v celém Německu, která měla rovněž v Mnichově obdobnou nehodu. „Jméno zvířátko dostalo podle toho, že jeho hlavu dostali zachránci z otvoru pomocí potření olivovým olejem," uvádí list. Nynějšího „vězně" zase pojmenovali Gulliver podle pasti, z níž ho vyprostili, tedy z víka vpusti – zvěrolékař Patrick Wagmeister malého hlodavce natřel gelem, který používají porodníci… Vyčerpanou veverku odvezli do spolku pro ochranu tohoto druhu. Momentálně se jí daří velmi dobře - „žere samostatně a s chutí", sdělili ochránci zvířat.

Registrační pokladny zlobí trhovce

Registrační pokladny musí mít v Rakousku i většina ze 4600 trhovců (500 v Horních Rakousích), kteří se svým zbožím objíždějí trhy a lidové slavnosti. Tři čtvrtiny z nich totiž překračují limitní hranici 30 000 eur ročního obratu. Potřebné pokladny si lze i pronajmout – za deset eur měsíčně.

Od 1. dubna musejí mít prodejci ještě software chránící před manipulacemi s účtenkami. Herbert Hötzeneder z Riedu, který obesílá akce dvaceti stánky se sladkostmi, investoval do pořízení devatenácti registračních pokladen a tiskáren asi 45 000 eur. Další 2000 ho stála protimanipulační ochrana. Stěžuje si na technické problémy s výbavou – pokladny se často automaticky přepínají do standby modu a někdy úplně vysadí, baterie mají omezenou dobu a provozovatel potřebuje výkonnější akumulátory, ve velkém horku nebo chladu kasy nefungují, při problémech nezbývá než vyplňovat doklady ručně a večer data zanášet do evidence…

Protimanipulační ochrana je pro mnoho prodejců neznalých elektronické evidence složitou výzvou. Pro každou pokladnu potřebují pořídit čipy nebo USB, umožňující ohlášení na online finančního úřadu a přezkum dat prostřednictvím appu. Trh s IT je v Rakousku znovu pod tlakem - Hötzeneder si USB objednal v lednu a jestli je dostane v dubnu, je podle dodavatele otázka. „Vláda přislíbila, že nebude trestán ten, kdo prokáže, že si toto zařízení objednal včas," dodávají linecké OÖN.

Sousedům to hraje

552 muzikantů ve věku do 19 let (v orchestrech do 21) se zúčastnilo hornorakouského kola soutěže „Prima la Musica". Tyto přehlídky absolvovalo od roku 1995 v celé republice na 100 000 talentů.

V tomto ročníku 132 mladých z Horních Rakous postoupilo do celostátního finále, které bude v posledním květnovém týdnu v St. Pöltenu. Vítěze zemského kola vyznamená v pátek v 17 hodin ve velkém sále Brucknerhausu designovaný zemský hejtman Thomas Stelzer a ocenění také předvedou, co umí.

Milují plavání

Horní Rakousy jsou zemí rekreačnímu koupání zaslíbenou, píše linecký Volksblatt ke středečnímu Světovému dnu vody. Na nadcházející sezonu se připravuje na 280 veřejných koupališť, konkrétně 150 otevřených plováren, 30 krytých bazénů, 80 jezerních pláží a 20 u rybníků. Kromě toho je na 60 000 soukromých plaveckých bazénů. „Horní Rakousy jsou co do kvality vody na koupalištích v popředí nejen v Rakousku, ale v celé Evropě," tvrdí zemský rada Elmar Podgorschek. Při loňských kontrolách bylo zjištěno jen jedno překročení limitů.

Umíte rakousky?

„Co dělí Němce a Rakušany, to je společná řeč," parafrázuje linecký Volksblatt rakouského spisovatele českého původu Karla Krause (*1874, Jičín). „Ale i uvnitř ,alpské republiky´ si její občané někdy nerozumějí. Mnoho typických výrazů je používáno jen v užším geograficky přehledném rámci. O objasnění těchto pojmů usiluje kniha ,Rakouština pro začátečníky´ od Roberta Sedlaczka (pěkné rakouské jméno, pozn. Deníku)," uvádí list.

S ilustrátorem Martinem Czapkou (a hned další „přespolní" jméno…) vytvořili autoři zábavný slovník o 112 stránkách, Prodává se za dvanáct eur. Tvůrci už pracují na pokračování – na „Rakouštině pro pokročilé".

Výstava novinářské fotografie

Novinářská fotografie Bavorska 2016.Zdroj: Deník/repro PNP

V dolnobavorském Viechtachu bude v pátek 24. března vernisáží v 19 hodin otevřena výstava Pressefoto Bayern 2016, nejlepších snímků ze soutěže Bavorského svazu novinářů obeslané 900 fotografiemi. Umožnila ji Daniela Albrechtová, místopředsedkyně tohoto svazu žijící ve Viechtachu, redaktorka PNP.

V expozici nebude chybět ani snímek „Čekání", novinářská fotografie roku v Bavorsku. Jejím autorem je fotograf na volné noze Sachelle Babbar. Zachycuje večerní náladu u Karlovy brány na náměstí Stachus loni 22. července, kdy centrum Mnichova paralyzoval amokovým útokem 18letý David S. Místo, odkud byla předtím hlášena střelba, hlídají policisté. Později se ukázalo, že se tam nestřílelo, ale David S. útočil u olympijského nákupního centra ve čtvrti Moosach na chodce, z nichž nejméně devět zabil. Soutěžní porota ocenila mimo jiné „jasnou grafickou kompozici" fotografie.

Výstava na Staré radnici ve Viechtachu bude otevřena do 7. května.

Vymysleli nákladní kolo

Provozují nákladní kolo.Zdroj: Deník/repro Linz

Z Lince do Vídně odjel v pátek 17. března tým cyklistického salonu GerRad, aby na evropské konferenci k cyklistické logistice představil kooperační projekt salonu s biostatkem Achleitner. „Prototypem nákladního kola vlastní konstrukce od loňského května přepravují bedny bioproduktů, ovoce a zeleniny, po vniřním městě v Linci," píše list magistrátu. „Na kolo se vejde třicet beden – tedy čtvrtina kapacity obvyklého dodávkového auta."

Osádka Gerhard Dehmer, Michael Smogavetz a Christof Schöffl chce na konferenci předvést, co nákladní kola zmohou a jaké vzdálenosti lze s nimi ujet. Při rozvozech v Linci najel tým GerRad už na 3000 „vnitroměstských" kilometrů a přepravil skoro 17 tun zboží. Tím bylo ušetřeno nejméně 600 kilogramů emisí oxidu uhličitého.

Resort životního prostředí magistrátu chce tuto ekologickou formu podporovat, a jak řekla radní Eva Schobesbergerová, dotuje nákupy nákladních kol firmám i privátním osobám se sídlem v Linci. Na běžný bicyklový „náklaďák" přispívá 800 eury, na elektrokolo tisícovkou, na nákladní přívěs částkou 150 eur, vždy maximálně do 30 procent investice.

Tvrdě za Naturu 2000

Speciální ochranářská opatření Natura-2000 dělají starosti i Rakušanům. „Už léta vyjednávají Horní Rakousy a ostatní spolkové země s Evropskou komisí o nominaci dalších území s tímto režimem," píší OÖN. V roce 2015 se prý zdálo, že dosavadní opatření postačí, ale nyní zástupce hornorakouského hejtmana Manfred Haimbuchner dostal výzvu k vyčlenění dalších území. Ten se brání poukazem na to, že požadavky EU jsou nekonkrétní a přehnané, píší OÖN.

Šéf oddělení ochrany přírody Gottfried Schindlbauer předpokládá, že dodominovány by musely být ještě desetitisíce hektarů. Ani částečné splnění těchto požadavků je podle něho pro zemi finančně a personálně nemožné. Sousedé protestují zejména proti požadavku víc chránit bukové lesy, protože prý stav těchto porostů v zemi není nikterak ohrožen, a proti trvání unie na ochraně luk obzvlášť bohatých na druhy. Ty jsou ale obhospodařovávány převážně drobnými zemědělci a vyhlášením Natury by to pro ně přestalo být lukrativní. „Drobně strukturované zemědělství by pak padlo," míní Haimbuchner.

Franz Maier, prezident střešního svazu ochrany životního prostředí, naopak míní, že Horní Rakousy musí nutně jednat. „Teprve sedm procent území je tu pod Naturou 2000 – 46 míst s celkovou plochou 80 000 hektarů. Dalších 20 území o 10 000 ha má být doplněno," míní. Navíc jsou prý uzavřeny smlouvy s četnými zemědělci, kteří své plochy budou obhospodařovat podle směrnic Natury dobrovolně .
V celorakouském průměru je pod Naturu zařazeno průměrně 15 procent ploch.

Běžecká trať za humny?

Hornorakouský rada pro sport Michael Strugl potvrdil deníku OÖN, že přezkoumávají nový projekt realizace centra severského lyžování v Hellmonsödtu a Reichenau. Vedou rozhovory s vedeními dotčených obcí, především prý ale musí být nalezen provozovatel zamýšleného areálu.

Jde o rozsáhlý projekt. Zasněžovací zařízení má garantovat provoz tratí, které mají dostat odpovídající osvětlení, uvažováno je i o zřízení laserové střelnice pro biatlonisty.

Nové středisko v blízkosti centrálního prostoru by přivítal i ředitel sekce severních sportů zemského lyžařského svazu Otto Leodolter. „Přineslo by samé výhody, protože by dalo ke stálé dispozici i v zimách chudých na sníh trať našim běžcům. Odpadly by jim dlouhé cesty." Ředitel výcvikového centra severských disciplín v Eisenertzu Christian Schwarz z Mühlviertlu dodává: „Bylo by skvělé také pro hornorakouské talenty a hobby běžce, kdyby se záměr uskutečnil."

V plánech areálu je i asfaltová trať pro letní trénink na kolečkových lyžích.