„Místní obyvatelé části Rotkot, jejíž jméno se odvozuje od místa někdejší těžby železné rudy, se obávají dopravy, hluku, ničení životního prostředí a vysokých nákladů."
Přírodní, vzdělávací a zážitkový park Hrad Rothberg, jak projekt označuje spolek se sídlem v zámečku-muzeu Theresienthal, představil zhruba deseti místním občanům začátkem března Sebastian Schauer. Uvedl čísla, která lidi šokovala: kolem 700 pohybů dopravních prostředků denně, z toho 40 jízd nákladních aut, jejich sídlištěm… Kromě této zátěže má výstavba „hradu" další otazníky - například by už nemusela osadě stačit voda z místních pramenů a obyvatelé by museli kupovat drahou z dálkového vodovodu. Musela by být rozšířena kanalizace, s čímž jsou nejspíš spojeny i vyšší náklady „domorodců" na stočné…
Podle plánů má hotel stát jen pár metrů od historického rudného dolu. Ten minulý rok koupil okres Regen, a to z důvodu ochrany přírody, připisuje PNP. Štoly jsou významným životním prostorem pro netopýry, proto bylo odmítnuto otevření zařízení pro návštěvníky. Hrad a zážitkový park s tím moc nekorespondují, míní veřejnost.
Ta odmítá Schauerovu argumentaci profitem starousedlíků z pronájmu pokojů a parkovacích ploch. A protože hotel sám by neměl stát v katastru Zwieselu, ale sousední obce Lindberg, jejich město by netěžilo ani z případných daňových a poplatkových příjmů… Oponenti kritizují, že město dosud o návrhu jednalo za zavřenými dveřmi, a „rešerše o osobě projektanta důvěru k jeho osobě nezvýšily" - se svým záměrem hradu-hotelu už neuspěl na dvou místech v Horním Bavorsku, mimo jiné prý proto, že nenašel investora, pokračuje PNP.

Přeshraniční literární sympozium

Karel Klostermann.Zdroj: Deník/repro PNP

Spisovatelé Bavorského lesa a Šumavy budou tématem druhého literálního symposia 1. dubna od 9 do 16.30 hodiny ve Waldmuseu v St. Oswaldu. Referenti budou z Německa, Rakouska a Čech. Akci pořádají Spolek Karla Klostermanna (na kresbě) z Grafenau, Waldschmidtův spolek z Eschkamu a spolek Bavorského lesa ze Zwieselu. Od 10 hodin budou přednášet o Stifterovi a jeho jazyce prof. Jürgen Eder a prof. Alena Jaklová z Jihočeské univerzity.

Roznesla 1,5 milionu novin

50 let roznáší pasovské noviny.Zdroj: Deník/repro PNP

„Cože?! Tolik? Opravdu? - To je na zbláznění," smála se Laura Hofingerová a nechtěla tomu ani věřit. Kolem půldruhého milionu výtisků Passauer Neue Presse roznesla v uplynulých padesáti letech odběratelům, píše list. „To je asi 500 tun novinového papíru, které dosud s podporou manžela Martina a později jejich dětí noc co noc rozdělovala do schránek čtenářů v Pockingu. 77letá paní je služebně nejstarší doručovatelkou novin tohoto vydavatele."
Deník uvádí, že všechno začalo v roce 1967. Tehdy 27letá Laura Hofingerová chtěla znovu pracovat. Děti byly malé, ale to nejstarší právě už tak velké, aby mohlo na sourozence dohlížet, a tak přijala nabídku roznášky PNP v Pockingu. „1. března zazvonil budík v jednu hodinu v noci a Laura a Martin poprvé vyrazili, aby roznesli dvacet výtisků deníku. Na kolech pak pokračovali do dalších čtvrtí. Jejich rajon byl pořád větší a větší, ve špičových dobách nosili více než 1700 výtisků – jeden z manželů na kole, druhý autem, jinak by to prý nešlo, vzpomíná Martin. Dnes musí roznosit už jen asi stovku novin. „Budík jim zato zvoní až v půl třetí," píše PNP. Nebytné je, aby výtisky byly nejpozději v půl šesté ve schránkách předplatitelů. „Vždycky jsme přesní," tvrdí hrdě paní Laura, a občané jsou jí jsou za tu spolehlivost vděční. Někdy to dají najevo pralinkami, někdy půlkilovkou kávy, a často slyší: „Má paní Hofingerová, vy nesmíte nikdy skončit!" uzavírá list.

Veteránka objela svět

Heidi Hetzerová objela zeměkouli.Zdroj: Deník/repro PNP

Heidi Hetzerová (79) se chce v neděli po objetí světa v automobilovém veteránu vrátit do Berlína, píše PNP. V pravé poledne ji uvítá státní sekretářka Sawsana Chebliová jménem spolkové země u Brandenburské brány, jak sdělil úřad senátu.
"Heidi Hetzerová je výjimečným jevem a dokončila výjimečný výkon," řekl berlínský starosta Michael Müller (SPD) před jejím příjezdem. Její vytrvalost a sílu vůle označil za obdivuhodné. S vlaječkou Berlína na blatníku byla na trase kolem globu Heidi Hetzerová sympatickou vyslankyní města. „Za to jí patří náš dík," řekl Müller.
Pasovský list poznamenává, že pro cestu Asií, Austrálií, Novým Zélandem, Severní a jižní Amerikou a jižní Afrikou zpátky do Evropy jí byla vzorem cesta dcery průmyslníka a závodnice Clärenore Stinnesové ve dvacátých letech. Podnikatelka v autech Hetzerová mnoho let jezdila rallye. Cestu kolem světa absolvovala americkým vozem Hudson Greater Eight, rok výroby 1930. Trvala zhruba dva roky a sedm měsíců – protahovaly ji provozní komplikace se starým autem, operace prstu a onemocnění rakovinou, uvádí PNP.