VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Azylanti u sousedů prý žijí v neúnosných podmínkách

Pasov - Dvanáct azylantů umístěných v Böbrachu v okrese Regen se obrátilo na bavorského ministerského předsedu Horsta Seehofera a další politiky se silnými výhradami proti jejich ubytování v místní části Maisried při české hranici.

1.11.2013
SDÍLEJ:

V bývalém letovisku se jim nelíbí.Foto: Deník/repro PNP

Mluví o „permanentní bezútěšnosti" a neúnosných podmínkách, popisuje deník PNP. Požadují „právo nemuset tam dál žít" a co nejrychlejší uzavření tohoto tábora. Momentálně je v něm hlášeno třináct uchazečů o azyl z Pákistánu, Nigérie, Tuniska, Ugandy, Běloruska a Senegalu. Signatáři dopisu už jsou ale asi týden v Mnichově, v péči organizace Karawane. Jak řekl její  mluvčí Ben Rau, žijí z části na ulici a jsou odhodláni tu zůstat.
Na výzvu ministerstva se k věci vyjádřila donobavorská vláda.  „Je nám líto, že falešnými tvrzeními byl vyvolán nepřiléhavý dojem o ubytování v Böbrachu, který také občany této obce umisťuje zcela neprávem do  jakéhosi tábora v džungli," uvádí s parafrází pojmu, kterým ubytování v Böbrachu už před delší dobou nazvaly bavorská rada pro uprchlíky a zmíněná Karawane stavějící podle vlastních slov na antiimperialismu a antirasismu.

Kritika azylantů míří na bývalé idylické rekreační středisko na okraji lesa, ve kterém místo dovolenkářů byli po roce 1988 ubytováni bez problémů bývalí vysídlenci vracející se  do Německa a od roku 2007 uchazeči o azyl, píše list. V září byla budova kompletně sanována. „Je vzdálena kilometr od radnice a dobře dosažitelná," říká v PNP starosta Werner Blüml, který prý by tam uprostřed přírody sám rád bydlel. Nejbližší autobusová zastávka je 400 metrů od střediska. Azylanti se tam ale cítí být vymístěni z civilizace. „Vidíme ve dne v noci jen stromy a zvířata… Žijeme skutečně v nelidských podmínkách," píší. Kritizují, že jim prý nefunguje světlo a topení, nemají tam internet, rádio, televizi a lékařskou pomoc. Také prý dostávají málo jídla a jsou diskriminováni vedením domova („Řekl nám, že nemáme právo se učit německy"). Je jim vyhrožováno policií, pokud by měli kritiku zveřejnit.

Podle starosty jsou stěžovatelé řízeni aktivisty, aby „vířili prach" a vnášeli do obce s asi 1600 obyvateli neklid. To si myslí také dolnobavorská vláda.

„Máme dobrou infrastrukturu, velmi dobrou telekomunikační dostupnost, dva lékaře a zubaře," vypočítává Blüml. Zmíněnou ubytovnu, kterou soukromník pronajal dolnobavorské vládě, obec vybavila internetovou přípojkou, jejíž rozvody ale ubytovaní při zájemných třenicích přerušili. Akutní lékařská pomoc je stejně dobrá jako pro občany Böbrachu, příjem mobilních telefonů není horší než v mnoha místech Dolního Bavorska, obzvlášť v Bavorském lese. O přístup k internetu se musí každý azylant starat sám, televizní anténa musela být snesena po požáru a bude brzy obnovena, rádio a televizory si musejí žadatelé o azyl pořídit sami z kapesného (137 eur měsíčně na osobu), ale vedení útulku jim může dát k dispozici použité přístroje po bývalých běžencích. Nově vybudované topení samozřejmě funguje, ale první den po novém obsazení musela být ubytovna teprve vyhřáta. Jídlo odpovídá standardu uprchlických ubytoven.

Výtky na správce označil starosta za směšné a vymyšlené. O zásahu policie se správce zmínil v situaci, kdy se cítil být ubytovanými ohrožen (vynucovali si na něm peníze místo balíčků jídla). Do střediska jezdí dobrovolná kantorka jazyků a profesionální učitel němčiny, aby pomohli azylantům se integrovat. Kursy brzy budou obnoveny.

Blüml nevidí stejně jako dolnobavorská vláda žádný důvod k nějakému zásahu – ani k uzavření domova, ani k přeložení jeho obyvatel.  Nárok na ubytování ve velkém městě uchazeči o azyl nemají. Dolnobavorská vláda je při silnému přílivu běženců vděčná za každou nabídku přiměřeného společného ubytování a snaží se migranty rovnoměrně rozmisťovat.

Zemřeli bez pásů

Rakouský automokolub analyzoval statistiku dopravních nehod osobních automobilů v letech 2007 až 2011 a zjistil, že sedm procent jejich účastníků nebylo připoutáno (z mužů 9 procent, z žen 5 procent). Mezi těmi, kteří při haváriích zahynuli, jelo bez upnutí pásy dokonce 40 procent. Automotoklub kromě toho organizoval v září a v říjnu ve Vídni pozorování účastníků provozu a zjistil, že každý pátý řidič jel nepřipoután (z žen 18 procent). Při nehodách, které se staly v noci, nemělo pásy 16 procent osádky vozidel (mezi druhou a pátou hodinou 20 procent). Mezi 14. a 17. hodinou to bylo jen pět procent.

Svátek reformace

Bavorská vláda chce od roku 2017 prohlásit za další svátek 500. výročí Dne reformace. Připomene 31. říjen 1517, kdy Martin Luther zveřejnil svých 95 tezí, v nichž mj. kritizoval „handl" katolické církve s odpustky. Půltisíciletí má být v Bavorsku svátkem všech křesťanů, nejen evangelíků.

Přibývá Bavorů

Bavorsku přibylo letos v prvním pololetí 44 300 obyvatel. Nový domov v této zemi hledali především noví občané EU z jižní a východní Evropy. Přistěhovalo se o 42 000 cizinců víc, než se jich odstěhovalo. Z dalších zemí SRN zamířilo do Bavorska 55 200 lidí, vystěhovalo se jich 49 300.

Diskriminace v barech?

Hamado Dipama (38) z Burkina Faso, člen rady pro cizince města Mnichova, zažaloval  sedm mnichovských nočních klubů o odškodnění. Viní je z rasismu, napsal deník PNP.

V květnu udělal s dalšími členy rady namátkovou kontrolu ve 25 klubech. Ve dvaceti byl od dveří vykázán – podle Dipamy kvůli barvě pleti. Sedm „nejtěžších případů" zažaloval. Jako člen rady prý slyší opakovaně od mladých lidí, že je pro barvu pleti do barů nepustili, a test mu potvrdil, že je to běžné.

Provozovatelé těchto zařízení výtky striktně odmítají. „Zda je někdo vpuštěn do klubu či ne, to závisí na mnoha věcech," tvrdí Alexander Wolfrum, místopředseda mnichovského svazu pořadatelů kulturních akcí. „Muž v obleku se třeba jednoduše nedostane do techno-klubu," říká. S barvou kůže prý Dipamovo odmítnutí nemělo nic společného.

Ve čtvrtek svaz pořadatelů uspořádal „Nejdelší noc mnichovských klubů", a to pod mottem „V noci jsou všichni lidé barevní", prý aby dal jasné znamení proti rasismu. Myšlenka se prý zrodila už v únoru, měsíce před zmíněným testem rady pro cizince, ujišťuje Wolfrum.

Autor: Vladimír Majer

1.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libor Novák (vpravo).

Volejbalové kruhy nejen na Táborsku zasáhl smutek: zemřel Libor Novák

V Dubném na Českobudějovicku se už vylíhla čtyři čapí mláďata.

Čapí pár z Dubného má čtyřčata

Má na svědomí několik krádeží

Tábor – Tíha důkazů byla mocnější než odhodlání zapírat. Táborští policisté v pondělí zadrželi devatenáctiletého mladíka od Malšic, kterého nyní podezírají ze spáchání hned několika krádeží.

Tábor před prázdninami odešle první miliony na nový fotbalový stadion

Tábor – Většinový vlastník fotbalového klubu na ústupu, Jiří Smrž, bude moci svou pozici donátora uvolnit s vědomím, že rekonstrukce dosud jejich stadionu v Kvapilově ulici neskončí na mrtvém bodě, byť se jim to tak v tuto chvíli jeví. Zastupitelé v pondělí nesmetli ze stolu jejich žádost o dotaci ve výši 10 milionů.

Tři spisovatelé z jihu Čech převezmou Zeyerův hrnek za nejlepší knihu roku

Vodňany - Ve středu se ve Vodňanech uskuteční už 21. ročník setkání spisovatelů - Zeyerovy Vodňany.

OBRAZEM: Za dětmi do léčebny v Opařanech zavítali klauni

Opařany - Po loňském úspěchu akce Turné plné smíchu vyrazili Zdravotní klauni opět rozdávat radost na místa, kam nemohou docházet pravidelně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies