Minimálně desítky stánků s novinami, časopisy a cigaretami se ztratily také v Jihočeském kraji, kde však přesnou evidenci nikdo nevede.
„Naše živobytí ohrožuje hlavně nízká marže u cigaret, která dělá od osmi do deseti procent, zatímco u ostatních výrobků, třeba potravin, náhradních dílů a podobně, zůstává obchodníkům z každého prodaného kusu od sedmnácti do dvaatřiceti procent. Přitom u cigaret, které tvoří dvě třetiny obratu trafiky, jsou ceny stanovené zákonem,“ objasnil Milan Ságner.
Trafikanty deptá každé zdražení tabákových výrobků, po němž velká část kuřáků přesedlá na levnější značku, a ta má nižší marži.
„Všude v Evropě stát tabákový trh reguluje. Jenže za hranicemi smí prodávat cigarety jen držitel koncese. Kdyby se totéž zavedlo i u nás, stouply by nám tržby,“ řekl.
Ještě drsnější než nízké marže u tabákových výrobků je přitom podle trafikantů monopol PNS. „Nemůžeme si sami zvolit, jaké noviny a časopisy chceme prodávat, ani jaké množství. A ještě musíme tiskoviny platit dopředu,“ posteskl si předseda sdružení, které navrhuje vládě a dalším institucím, jak situaci zlepšit. Zatím však neúspěšně.
První novinová společnost se hájí tím, že dlouhodobě se celkový počet prodejních míst v zemi prakticky nemění. „Nyní dodáváme tisk na více než 21 tisíc prodejních míst, což představuje nejhustší prodejní síť tisku v Evropě. Snahou PNS je maximalizovat prodej tisku a zabezpečit čtenářům jeho optimální dostupnost. Prodejcům tisku garantujeme právo volné remitendy, to znamená, že neprodaný tisk je prodejcům odebírán a odúčtován zpět,“ řekl generální ředitel PNS Radomil Juda.
Jenže nová prodejní místa neznamenají rozšíření klasických trafik, většinou jde o prodej tiskovin v nových hypermarketech či na atraktivních místech v metru a podobně. Smyčka nad malými trafikami se mezitím dál utahuje. Kdyby neměla Mária Strmeňová, která vlastní čtrnáct let trafiku na českobudějovické Rudolfovské ulici, ještě doplňkový prodej baget a nápojů, běžným sortimentem z trafiky by se neuživila.
„Kdyby nebyla blízko škola a neprodávala bych pití a bagety, mohla bych to tady zavřít,“ uvedla Mária Strmeňová.
Ačkoli se všechno zdražuje, mají trafikanti už řadu let stejné marže. „Naopak PNS, která nám vloni krátila dodávky tisku, udělala na letošní rok nové smlouvy podle loňska, a tak máme bonusy ještě nižší,“ potvrdila zkušená trafikantka, která se své živnosti věnuje každý pracovní den od čtyř hodin ráno do sedmnácti hodin večer. Trafiku provozuje sama, dalšího kolegu by neuživila. „Je to stresující. Třináct let jsem prodávala dopravnímu podniku jízdenky za pětiprocentní marži a on se mi odvděčil tím, že si postavil přes cestu automat na lístky,“ shrnula Strmeňová.