Basketbalistky ZVVZ USK Praha si připsaly ve Strakonicích na své konto v pořadí sedmé vítězství v domácí nejvyšší soutěži. Po utkání jsme hovořili s kapitánkou účastníka Euroligy Evou Vítečkovou.

Jak jste si ve Strakonicích zahrály? Vaše vítězství bylo dost jednoznačné…
Pro nás je většina zápasů v české lize dobrou přípravou na Euroligu. Můžeme si zkoušet různé formy obrany i útoku. Nehrály jsme v žádné top formě, byl to spíš průměrný zápas.

Jakým pro vás byly domácí basketbalistky soupeřem?
Ve Strakonicích působí dost cizinek, což je na výkonech týmu znát. Možná by to chtělo víc českých hráček. Viděla jsem tu několik nových tváří, vesměs jde o mladé hráčky. Doufám, že je v budoucnu uvidím častěji na hřišti, a že se jim bude dařit. Jinak Strakonice nejsou nijak příjemným soupeřem. Hrají docela hezký basketbal.

Říkáte, že ligové zápasy jsou pro vás přípravou na Euroligu. Splnil v tomto ohledu zápas se Strakonicemi vaše očekávání?
Něco jsme si vyzkoušely. Trenérka však nebyla spokojena především s předvedenou hrou v prvním poločase. Druhá půlka již byla z naší strany lepší. Že bychom ale byly s naším výkonem spokojené, to říct nelze.

Jak se podle vás v porovnání s předchozími ročníky změnila úroveň české nejvyšší soutěže?
Letos je liga vyrovnanější, protože každý tým má ve svém středu minimálně dvě Američanky. Existuje totiž pravidlo, že v každém družstvu mohou být maximálně tři americké hráčky a všichni toho vesměs využívají.

Přítomnost zahraničních basketbalistek tedy lize jednoznačně prospívá?
Na jednu stranu je dobře, že tu jsou, ale na druhou stranu na to doplácejí české hráčky. Další věc však je, jestli vůbec na to ty české hráčky mají, aby byly schopny hrát českou ligu. Kvalitě a vyrovnanosti ligové soutěže přítomnost zahraničních basketbalistek bezesporu prospívá, nemusí to však být dobré pro náš nároďák.

Jak jste spokojena s působením klubu v evropské soutěži?
Zatím můžeme být celkem spokojeny. Mrzí nás akorát porážka v Kursku, kde jsme celý zápas vedly a vedení ztratily až tři minuty před koncem. Vyrovnané zápasy jsme hrály i s Jekatěrinburkem. Zvlášť doma moc nechybělo, abychom vyhrály.

Vše tedy probíhá podle plánu?
Naše skupina se zatím vyvíjí dobře a věřím, že to tak bude pokračovat. Druhá polovina základní části ale bude těžší, protože víc utkání sehrajeme venku.

V základní části Ženské basketbalové ligy odehrajete jen jedenáct zápasů. Jak vám tento model vyhovuje?
My s tím nic hlavně nenaděláme. Hrajeme málo, snažíme se to ale dohnat modelovými zápasy proti našim dorostencům. Také v sobotu máme herní tréninky. Nemůžu však říct, že by nám tento model vyhovoval.

Navíc hrajete výhradně na palubovkách soupeřů. Co na to říkají vaši fanoušci?
Jsme ráda, že na nás nezanevřeli a chodí nás podporovat, i když nás doma vidí třeba jen jednou nebo dvakrát do měsíce. Uvidíme, jak to bude v příští sezoně. Je možné, že se vše zase vrátí k původnímu systému. To je ale pouze můj názor.

Vaše rozhodnutí skončit v reprezentačním týmu je skutečně konečné?
Definitivní konec v reprezentaci jsem ještě neoznámila, ale vše k tomu směřuje.

Jestliže loňské mistrovství světa bylo pro vás skutečně posledním, je jistě škoda, že pro vás nedopadlo lépe?
Je to škoda. S Kanadou to byl v osmifinále docela smolný zápas. Je ale fakt, že na nás byly velmi dobře připravené. Měly nás dokonale přečtené a nyní už nemá smysl se k tomu vracet.

Je třeba dívat se dopředu…
Hlavně mladé holky se musí dívat dopředu. Nyní nás čeká mistrovství Evropy, které bude zároveň kvalifikací na olympiádu, takže to bude moc důležité.

Vás už opravdu neláká, zažít s reprezentačním týmem ještě nějaký radostný okamžik?
Teď se k tomu nebudu vyjadřovat. Ponechám to bez komentáře.

Jak se vám bude vzpomínat na strakonického trenéra Ivana Beneše? V minulosti trénoval ZVVZ USK Praha a Luboru Blažkovi asistuje také u reprezentačního kormidla.
Pana Beneše vždy ráda vidím, nikdy jsme spolu neměli problém. Před zápasem jsem s ním nestihla popovídat, tak jsme ho jako kapitánka pozdravila alespoň po zápase.

A čeho byste rády dosáhly v Eurolize?
Byly bychom hodně spokojené, pokud bychom postoupily do final four. To znamená umístit se do čtvrtého místa ve skupině a potom uspět v play-off.