VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mrázek oslavil na stará kolena titul

Jinín – Dlouhé roky patřil k nejužší české motokrosové špičce. V roce 1993 zazářil na závodě mistrovství světa v tehdy skutečně královské třídě do 500 ccm v rakouském Sittendorfu, kde obsadil v jedné z rozjížděk senzační čtvrté místo. Titul mistra republiky se však Janu Mrázkovi (41 let) z Doubravice u Volyně stále vyhýbal.

30.9.2011
SDÍLEJ:

Jan Mrázek slaví titul mezi motokrosovými veterány.Foto: DENÍK/ Jan Škrle

Získal ho až doslova na stará kolena mezi veterány. „Já si ale na tituly nikdy nehrál. Že jsem vyhrál veterány, to za žádnou významnou událost nepovažuji,“ usměje se.

Mezi veterány se začal objevovat loni poté, co završil čtyřicátý rok, což je pro tuto kategorii dolní hranice. „Chtěl jsem pořád jezdit motokros a také jsem nikdy nepřestal. Není to tak, že bych se třásl na to, až mi bude čtyřicet a začnu hromadit nějaké tituly ve veteránech. Na to si skutečně nepotrpím,“ zdůrazní.

Závody veteránů jsou součástí klasického mezinárodního mistrovství republiky. Znamená to, že se jezdí v našich nejlepších motokrosových areálech a provází je vždy patřičná divácká kulisa. „Vyhovuje mi, že jsou to velmi dobře zorganizované závody na upravených tratích. Jezdí se na patnáct minut, což není tak dlouho a dá se to přežít,“ pochvaluje si veteránské závody v rámci českého šampionátu. „Jezdím už jenom veteránské mistrovství republiky a jihočeský krajský přebor. Amatérské závody mě nelákají. To je horší než lepší. Tam se člověk sveze dvakrát na deset minut a celý den je pryč. To už nejsou závody, ale spíše takové motosrazy.“

V šampionátu veteránů Mrázek letos úplně jasně kraluje. Z dvanácti odjetých jízd jedenáct vyhrál a jednou byl druhý. S předstihem tak mohl v sobotu v Jiníně oslavit mistrovský titul. S motivací prý má ale občas problémy. „Je fakt, že se mohu flákat a nenutí mě to závodit. Z jezdeckého hlediska jsou pro mě lepší závody krajského přeboru, kde startuji ve třídě Open. Dojedu tam třeba pátý, ale přede mnou jsou jezdci, za mnou jsou jezdci. To jsou závody. Tady jezdím první a mohu se flákat,“ připustí, že po odchodu Miroslava Kučírka nemá mezi veterány konkurenci.

Na motokrosových tratích se letos prohání v dresu jednoho z našich nejsilnějších týmů Orionu Litomyšl. „To je čistě finanční záležitost, že mi trochu pomohou. V dnešní době to v týmech není jinak. Dostanete tohle, tohle a tohle, k tomu dres a jedete za ně. Že by někdo s někým spolupracoval, to vůbec ne. Pro mě je to existenční záležitost. Mám od Orionu materiální podporu, za kterou jim děkuji. Pokryje mi to náklady, takže na této úrovni mohu motokros nadále dělat,“ říká ke svému aktuálnímu angažmá. „Takhle mi to maximálně vyhovuje. Už se nechci ve čtyřiceti letech někoho doprošovat o peníze, abych mohl závodit.“

Pro zkušeného závodníka je neméně důležitý fakt, že mu slouží zdraví. Problémy mu nepůsobí ani jeho kolena, o kterých kolovaly po motokrosových depech legendy. „Kolena zatím drží,“ spokojeně přikývne. „Už před lety jsem zjistil, že tělo musí být pořád huntované. Jakmile polevíte, tak to není dobré. Samozřejmě kulhám, všechno mě bolí, ale ještě horší by to bylo, kdybych vůbec nejezdil. Dokud to jde, tak se snažím fungovat,“ zdůrazní.
O tom, jestli bude příští rok titul obhajovat, ještě jasno nemá. „Člověk neví, co bude zítra,“ pokrčí rameny. „Pokud bude nálada, peníze a především zdraví, tak proč ne. Hlavně mě to ale musí bavit. Jakmile mě to trošku přestane bavit, tak toho nechám,“ tvrdí.

Na trénink už Mrázkovi čas nezbývá. „Jsem pracovně tak vytížený, že si nemohu dovolit trénovat. Jezdím jenom po závodech. Když se jdu někdy svézt v týdnu, tak už je to svátek. Velké závody už bych nepřežil. Veterány na patnáct minut, to ještě jde. Jezdím maximálně doma na kole otevřít bránu, když někdo přijede. To je můj jediný fyzický trénink.“

Doma v Doubravici u Volyně se někdejší reprezentant věnuje servisu motocyklů a výrobě kolenních ortéz a chráničů. K tomu má ještě menší ranč. „Hospodářství máme spíš jako koníčka kvůli dětem. Není to pro nás zdroj obživy,“ upřesní.

Autor: Pavel Kortus

30.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dostali jsme 32 kabelek z muzea.

Husitské muzeum přispělo do sbírky

Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

OBRAZEM: Radimovický korblík nabídl ochutnávku piv

Radimovice u Želče - Obec nedaleko Tábora se stala už posedmé centrem milovníků pěnivého moku.

Otevření Švehlova mostu konečně ulevilo Čelkovicím

Tábor - V noci z pátku na sobotu byl otevřen Švehlův most. Uvítali to hlavně obyvatelé Čelkovic, přes něž vedla objízdná trasa.

Vandal poničil pět automobilů

Tábor - V sobotu krátce po šesté hodině ráno byla městská policie upozorněna na vandala, který v Jeronýmově ulici poškozoval zaparkovaná vozidla a kopal do odpadových nádob.

Nedělní mše ukončí páté Bechyňské doteky

Bechyně – V lázeňské městě doznívá druhý den Bechyňských doteků, které na náměstí dovedly stovky lidí za muzikou, stánky i pohádkou pro nejmenší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení