Při noční prohlídce hradu lidi provede císařský regiment

Kouř z komínů starých táborských domů se pozvolna proplétá tmou v uličkách. Vedoucí oddělení programů a expozic Husitského muzea má ale ještě v proudu aktivit zrychlený tep. Dát Kláře Smolíkové prostor ke slovu, je jako zdvihnout stavidlo Jordánu a stoupnout si pod vodopád, kterým se voda z rybníku valí. Ale vážně…Vedoucí je ráda, že návštěvnost muzea se opět vrací k padesátitisícové hranici.

K tomu pomohlo otevření expozice Husité, za kterou muzeum získalo zvláštní ocenění v Národní soutěži Gloria musealis.

Je ale nutné dodat, že práce na expozici přinesla omezení, které se podepsalo na poklesu počtu návštěvníků v roce 2010.

Zájem loni vyvolaly interaktivní lektorské programy. Začaly na podzim v roce 2010 a stejně jako nová expozice se pevně uchytily. „Celkem jsme uspořádali osmdesát lekcí a měly pozitivní ohlas,“ říká spokojeně Smolíková.

Lektorské programy jsou především určené školám. Obsahově jsou uzpůsobené věku dětí.

Historie zábavně

Poznávat historii jim pomáhají například omalovánky, model města nebo pracovní listy s tajenkami, kvízy i praktické hry. Při nich si třeba děti v dobovém oblečení zkouší sestavit vozovou hradbu. Lektorské programy bývají spjaté i s výstavami. „Velký zájem mají i školy, které jsou v úměrné dojezdové vzdálenosti. Vzdálenější školy spojují programy s výlety,“ dodává Smolíková.

Podobnou nabídku jako školám má muzeum připravenou i pro rodiče s dětmi. Váže se i k významným výročím. Děti pronikají do historie i skrz komiksy. Sami je dotváří nebo doplňují.

V tom je kus cenné strategie. Když budou obyvatelé Tábora na své muzeum pyšní, rádi ho budou dál doporučovat z vlastní zkušenosti. „Snažíme se vyvolat pozornost místních lidí a v tom chceme pokračovat,“ naznačuje Smolíková.

K počtu návštěvníků přispěla loni i první muzejní noc. Zájem o ni mělo zhruba tisíc lidí. „Přijeli i z daleka. Někteří vyhledávají právě takové zážitky. I když jsme měli program do jedenácti, lidem se nechtělo odcházet ještě půl hodiny před půlnocí,“ vzpomíná Smolíková.

Noční prohlídka

Portfolio celého programu muzea je široké a určené všem věkovým kategoriím. Samostatnou kapitolou jsou například přednášky.

Pokud si chce někdo ověřit a posoudit kvalitu nabídky, je snadné otevřít webové stránky Husitského muzea, na kterých je archiv pořádaných akcí a stejně tak aktuality.

V nich je rozpis kostýmovaných prohlídek na celý rok. Touto novinkou chce muzeum také zaujmout. Premiérová prohlídka se už uskutečnila minulou sobotu.

Muzeum nově zavede noční prohlídky hradu. Naplánované jsou na letošní léto za spolupráce Císařského regimentu, což je společnost lidí, která zasvětila svůj zájem historii.

V kostýmech asistují při akcích muzea. Ozvláštňují je nejen svou přítomností, ale i komentáři a zodpovídáním dotazů.

Nutná propagace

Dalším úkolem Husitského muzea je zvyšovat atraktivnost výstav. „Chceme do nich víc investovat. Proto jsou třeba pro nás významné vernisáže. Snažíme se je i doplňovat doprovodným programem. Pro lidi jsou vernisáže zásadní. Seznámí se navíc s autorem a získají tak možný klíč k pochopení jeho díla,“ uvažuje Smolíková. U výstav jsou také k dispozici už zmiňované pracovní listy.

Marná by ale byla snaha o popularitu bez propagace. Muzeum proto například nechalo vytisknout letáky.

Kláře Smolíkové se podařilo s vydavatelstvím Albatros domluvit vydání knihy. Autorem je ona se svým manželem.

Tématem je husitství vedené po dětské linii.

Bude k dostání v knihkupectvích, ale Albatros spolupracuje i se školami, čímž se otevírá větší záběr distribuce.

Výpravy Sobotníků

Z mysli Kláry Smolíkové se loni ujal nápad zavést poznávací výlety po Táboře a okolí. Jsou určené zájemcům bez rozdílu věku a prozaicky se jmenují Sobotníci aneb Sobotní vlastivědné výpravy. Perličkami výprav bývají i detaily. Kdo by například věděl, kde hledat v Táboře vorařský kruh?

Každou třetí sobotu v měsíci tak chodí početné skupiny. Děti se mohou odpojit od rodičů a mají vlastní okruh.

Hry jim pomáhají lépe vstřebat poznatky o městě. Dospělé má na starosti Stanislav Zita. „Vzpomínám si na jeho reakci, když jsem za ním přišla s prosbou o pomoc,“ váží si Smolíková Zitových slov: „Jdu do toho!“ opakuje je s úsměvem. „Lidi se učí číst své město, vytváří si na něj silnější vazbu a upevňují si zdravý patriotismus,“ hodnotí Smolíková akce.

Nepočítají se do statistik návštěvnosti, ale logicky šíří větší povědomí o Husitském muzeu a jeho aktivitách.

Martin Donát