Po návratu do Čech se František Bílek usadil v rodném Chýnově a zde se věnoval umělecké tvorbě. K jeho prátelům patřili vedle malířky Zdenky Braunerové i básníci Julius Zeyer a Otokar Březina (viz vydané knihy korespondence). Také pod jejich vlivem se v Bílkově díle objevovaly sochy a obrazy s tématy duchovní harmonie a sblížení s Bohem. Připomeňme si známá díla – pomníky Mistra Jana Husa a Petra Chelčického, Kříž v katedrále sv. Víta v Praze, na Táborsku pomník Táborští pikarti (Klokoty), v Táboře architektura s reliéfem Josef Holeček, pamětní deska na Masarikově domě Jan z Kalicha, pomník Mistr Jan Hus (“Plameny ubírati se ku pravdě“) a další. Dílo Františka Bílka nebude zapomenuto.