VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáše Sivoka mrzí, že se nepodívá do Brazílie na fotbalové mistrovství světa

Praha – Patří k největším současným postavám jihočeského fotbalu a jeho slávu šíří i daleko za hranicemi naší vlasti. Tomáš Sivok (30 let) začínal v Kamenici nad Lipou, ale od svých jedenácti let válel za Dynamo České Budějovice, kde také poprvé nakoukl do velkého fotbalu. Přes pražskou Spartu a italské Udinese Calcio zamířil až do tureckého velkoklubu Besiktas Istanbul, kde působí již šest let. Zároveň je stabilním pilířem obrany naší reprezentace.

23.5.2014
SDÍLEJ:

Tomáš SivokFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Považujete mistrovství světa za absolutní fotbalový vrchol?
Určitě. Mistrovství světa je rozhodně největší fotbalová událost. Je to nejlepší turnaj. K tomu bych přidal ještě i mistrovství Evropy, protože právě v Evropě se hraje nejlepší fotbal. Na mistrovství světa jsou týmy ze všech světadílů a některé zápasy tam nejsou úplně top. Ale světový šampionát v Brazílii, to bude výjimečná záležitost.

Které mistrovství světa jste poprvé jako malý začal vnímat?
Bylo to v roce 1994, kdy se hrálo ve Spojených státech. Vybavuji si, jak ve finále Roberto Baggio překopl penaltu.

V kvalifikaci jste se prali o účast na letošním šampionátu v Brazílii. Ta vám ale nakonec utekla. Hodně to mrzelo?
Mrzí to hrozně moc. V kvalifikaci to ale nebylo vůbec lehké. Většina lidí byla proti našemu trenérovi. Z naší strany tam byla v průběhu kvalifikace spousta špatných výsledků. Především doma jsme poztráceli spoustu bodů. Fotbal se sice celkově vyrovnává, ale pokud chcete v kvalifikaci uspět, tak musíte především doma být  prakticky stoprocentní. Doma nás obrali Arméni, sehráli jsme hodně nešťastný domácí zápas s Dánskem, které ze tří šancí vytěžilo tři góly. Ale takový je fotbal.

Před dvěma roky jste odehrál mistrovství Evropy v Polsku. Je podle vás znatelný rozdíl v prestiži světového a evropského šampionátu?
Na mistrovství světa v roce 2006 v Německu jsem byl jako náhradník, takže jsem tam částečně byl s týmem. Prestiž světového šampionátu je ale určitě větší. Sledují ho fanoušci na celém světě. Jsou tam všechny nejlepší evropské týmy. K tomu tradiční velmoci Argentina a Brazílie i další týmy. Světový šampionát ale prestižnější je, to bezpochyby.

Ve třiceti letech máte vzhledem k čtyřletému cyklu světového šampionátu asi už jen jednu šanci na účast na největším svátku fotbalu. Berete to tak?
Vůbec ne. Tak daleko dopředu se vůbec nedívám. Budu rád, když budu zdráv a postoupíme s reprezentací na příští mistrovství Evropy za dva roky. Reprezentace je pro všechny z nás něco navíc, nikoho z nás neživí. Národní tým je za odměnu. Pokud budu zdráv, bude se mi dařit v klubu a trenér mě povolá, tak přijedu vždycky kamkoliv a na jakýkoliv zápas. Je jedno, jestli to bude přátelské utkání nebo kvalifikace.

Za čtyři roky vám bude čtyřiatřicet, což je věk, ve kterém už se v naší reprezentaci moc hráčů nevyskytuje.
Motivace zahrát si na mistrovství světa je to krásná, ale čtyři roky jsou hrozně dlouhá doba. Navíc v Čechách je čtyřiatřicet let skutečně věk, ve kterém bych si musel své výkony v reprezentaci pořádně obhájit. Tlaky médií jsou tady hodně velké. Budu rád, když si ještě v reprezentaci něco odehraji a dostaneme se na mistrovství Evropy. Dál se nedívám.

Nevypravíte se do Brazílie podívat na nějaké zápasy?
Původně jsem to měl v plánu. Chystali jsme se do Brazílie s Kájou Kiselem a ještě jedním kamarádem na nějakých deset dní. Hrozně jsem se na to těšil. Karol ale nakonec nemůže jet, protože má hodně povinností jako sportovní ředitel Slavie. Do toho přišlo moje zranění, takže teď musím dotrénovávat, co jsem kvůli zranění ztratil. Tím se to vyřešilo samo a Brazílie padla.

Budete sledovat šampionát alespoň u televize?
Pokud budu mít čas, tak určitě. Chtěl bych vidět co nejvíce zápasů. Pro každého, kdo fotbal hraje a má ho rád, tak je to absolutní vrchol. Jsou to velké a neopakovatelné duely.

Kdo je vaším největším favoritem mistrovství světa?
Těžko se to odhaduje, protože týmy z Jižní Ameriky moc neznám. Vídám sice jejich hráče, ale nevím, jaké zápasy hrály v kvalifikaci. Tradičně silní budou Němci, kteří se na velké turnaje umí připravit. Kvalitu budou určitě mít i domácí Brazilci. Otázkou je, jak se dokáží vyrovnat s tlakem domácího prostředí. Na každém mistrovství fandím už od mala Anglii, ale moc nevěřím, že by mohla dosáhnout na nějaký větší úspěch. Největší favorité jsou pro mě Brazílie a Německo. Černým koněm by se mohla stát Belgie, která má mladý a ambiciózní tým.

Bude letošní mistrovství světa speciální tím, že se koná právě ve fotbalu zaslíbené Brazílii?
To v každém případě. Pro normální lidi to tam možná bude i trochu nebezpečné, protože se tam stáhnou kromě fanoušků i různá individua. Mám v Besiktasi spoluhráče Brazilce a ten tvrdí, že se to bez nějakých incidentů určitě neobejde. V Brazílii to tak ale prostě asi je.

Letošní sezona pro vás skončila předčasně. Co se přihodilo?
V lednu jsem byl s kolenem na operačním zákroku, při kterém mi čistili chrupavku. Bylo to dost citlivé, takže trénovat jsem mohl začít zase až po dvou a půl měsících. Chvilku pak trvá, než se do toho člověk znovu dostane. Sezona byla letos kvůli mistrovství světa kratší, takže do hry už jsem nezasáhl.

Nyní už jste fit?
Ano. Je to dobré a mohu se připravovat naplno. Snažím se dohnat tréninkové manko, které jsem nabral.

Od roku 2008 jste v Besiktasi Istanbul. Budete v klubu pokračovat i nadále?
Mám smlouvu ještě na jeden rok, ale tam člověk nikdy neví. Z finančního hlediska to pro mě teď bude nejlepší rok, takže odtud určitě spěchat nebudu. Pokud by se mě chtěli v klubu zbavit, tak by mě museli vyplatit ze smlouvy. Počítám ale s tím, že minimálně ten rok v Besiktasi ještě vydržím. Chtěl bych smlouvu dodržet. Rodina je tam také naprosto spokojená, v Istanbulu jsme už tak trochu jako doma.

Zastihli jsme vás na trenérském kurzu. Vidíte v trenérské práci svou budoucnost?
Do budoucna by mě to docela lákalo. Momentálně si dělám trenérské áčko, se kterým je možné trénovat mládež a dospělé do třetí ligy. Trenéřina mě zajímá a rád bych se o tom něco dozvěděl.  Mám malého synka, tak bych se mu postupně chtěl také začít věnovat. V Budějovicích si založil akademii pro malé kluky Petr Požárek, tak se za ním chci také někdy přijet podívat.

Sledujete alespoň na dálku boj českobudějovického Dynama o návrat do nejvyšší soutěže?
Samozřejmě to sleduji a přál bych Dynamu, aby se do první ligy vrátilo. S nikým z klubu sice v kontaktu nejsem, ale mám dobré informace od kamarádů Libora Trávníčka a Jardy Hrubého. S nimi situaci pravidelně konzultujeme. Věřím, že to Dynamo zvládne, i když druhá liga není lehká soutěž. Je to tradiční tým, který do první ligy patří. Rád bych ho v lize viděl. Je to tým, kde jsem hrával a kam se vždycky rád vracím. V Budějovicích je stadion i tréninkové centrum, které mohou ostatní kluby jen závidět.

Chystáte někdy ve vzdálenější budoucnosti návrat do Sparty nebo třeba i právě do Českých Budějovic?
Pokud budu mít v té době pořád ještě výkonnost, tak bych si ve Spartě ještě rád zahrál. A nebo v Budějovicích. To jsou pro mě jasné první dvě volby, až se budu vracet domů. Jsou to dvě destinace, kde jsem hrával a cítil se velmi dobře. Pokud by přišly nabídky, tak jsou to jasné první dvě varianty. Do budoucna plánuji žít v Praze nebo na Hluboké. I tím je to dané.

Autor: Pavel Kortus

23.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z utkání Sokol Želeč - Hluboká nad Vltavou 2:0.
50

OBRAZEM: Želečtí fotbalisté znovu vyhráli bez inkasované branky

Dynamo České Budějovice - FC Hradec Králové.
30

Přímý souboj o post lídra se chvílemi měnil v exhibici

Bouřka odstřihla od elektřiny tisíce domácností

Jihočeský kraj - Řádění živlů z pátku na sobotu zaměstnalo spoustu lidí a mnohým zkomplikovalo život.

Řídil i přes zákaz

Mladá Vožice - Mladovožičtí policisté zahájili v závěru týdne trestní řízení proti muži středního věku z Prahy, jenž řídil i přes zákaz.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

OBRAZEM: Nejtvrdší hasiče nezastavil ani vítr

Tábor - V sobotu se na táborské Hýlačce konala krajská soutěž TFA. Hasiče nezastavila ani noční vichřice, během níž museli vyrazit k více než dvaceti zásahům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení